výrobce: FitSport Nutrition
| 369 | Kč |
100% Pure Mobility Collagen 300g SOLUGEL + 3 in 1 Joint Complex 120 tablet
Home > Akční balíčky > Kloubní výživa - gelatina, glukosamin, chondroitin >
100% Pure Mobility Collagen 300g SOLUGEL + 3 in 1 Joint Complex 120 tablet
Další informace k produktu 100% Pure Mobility Collagen 300g Bioaktivní kolagenní peptidy SOLUGEL
Podrobný popis
100% Pure Mobility Collagen 300g Bioaktivní kolagenní peptidy SOLUGEL
100% bioaktivní kolagenové peptidy SOLUGEL® - původem z Argentiny. Speciálně optimalizované bioaktivní kolagenové peptidy SOLUGEL® podporují regeneraci kloubní chrupavky. Užíváním a dodržováním doporučeného dávkování 100% PURE MOBILITY COLLAGENU napomáháte účinné ochraně a regeneraci kloubní chrupavky.
Doplněk stravy. Určeno pro zvláštní výživu - vhodné pro sportovce.
Doporučujeme kombinovat s produktem 3 in 1 Joint Complex. Nebo se 100% Pure Marine Beauty Collagen.
Výhody 100% PURE MOBILITY COLLAGENU:
- obsahuje 100% čisté kolagenové peptidy SOLUGEL® - původ z Argentiny
- vědecky prokázané účinky
- důkazy z buněčných studií podporují bioaktivitu kolagenních peptidů pro pevnost a elasticitu pokožky viz pbleiner.com
- instantní forma s vysokou využitelností
- neobsahuje alergeny
- neobsahuje barviva
- žádný želírující efekt
- nízká viskozita, a to i při vysokých koncentracích
- čirý roztok ve vodě, neovlivněný pH, solí ani teplotou
- neutrální chuť a vůně (organoleptika)
- vysoký obsah bílkovin
- nízká molekulová hmotnost ve srovnání s želatinou
- vysoká biologická dostupnost
- vysoce stravitelné
Hlavní benefity:
- speciální bioaktivní kolagenové peptidy
- stimuluje syntézu nové hmoty chrupavky
- jedná se o způsob ochrany a regenerace kloubní chrupavky přirozeným a účinným způsobem
- vstřebává se ve střevech a hromadí se v chrupavce
- způsobuje regeneraci tkáně lidské chrupavky
ABY LIDÉ ZŮSTALY FYZICKY AKTIVNÍ A MOBILNÍ
V současné době trpí problémy s klouby každý čtvrtý člověk a jejich počet se zvyšuje. Hlavní příčinou je opotřebení kloubní chrupavky způsobené věkem nebo stresem.
Můžeme pomoci:
Bioaktivní kolagenní peptidy pro regeneraci kloubní chrupavky. Protein kolagen tvoří téměř 70 procent hmoty chrupavky. Bylo prokázáno, že speciálně optimalizované kolagenové peptidy podporují opětovný růst kloubní chrupavky stimulací buněk, které zmírňují bolesti kloubů a činí klouby pružnými a pohyblivými. Tím, že bioaktivní kolagenní peptidy pomáhají lidem stát se fyzicky aktivními a flexibilními, může zlepšit kvalitu života.
Bioaktivní kolagenní peptidy podporují růst chrupavkové tkáně. Účinek bioaktivních kolagenních peptidů byl vědecky prokázán v mnoha studiích. Bylo prokázáno, že bioaktivní kolagenní peptidy podávané perorálně se vstřebává ve střevech a hromadí se v chrupavce. Příjem SOLUGEL® stimuluje statisticky významné zvýšení metabolismu chrupavky.
Klinická studie FSU: SOLUGEL® zlepšuje fyzickou a duševní pohodu aktivních dospělých středního věku Klinická studie Floridské státní univerzity (FSU) zjistila, že užívání přípravku SOLUGEL® u aktivních dospělých středního věku vede nejen k významnému snížení bolesti kloubů, ale také ke zvýšení fyzické aktivity a duševní pohody. viz Klinická studie Floridské státní univerzity (FSU)
Dvojitě zaslepená klinická studie provedená v institutu Cosderma ve Francii po dobu 56 dnů prokázala pozitivní účinky perorálního užívání 5-10 g kolagenních peptidů SOLUGEL® denně na zmrazení stárnutí pleti. viz klinická studie provedená v institutu Cosderma
Randomizovaná, jednoduše zaslepená klinická studie provedená s kolagenními peptidy SOLUGEL® ukázala, že snídaně obsahující SOLUGEL® měly pozitivní účinek na pocit sytosti a pomohly snížit příjem energie při obědě. viz Randomizovaná, jednoduše zaslepená klinická studie
Bioaktivní kolagenové peptidy pro ochranu a regeneraci kloubů
Pokud vás bolí každý krok, těžko se dá mluvit o kvalitě života. Problémy s klouby, často spojené s bolestí a omezenou pohyblivostí, dnes trpí přibližně každý čtvrtý člověk. Léky proti bolesti a operace se zdají být v mnoha případech nevyhnutelné. A lidstvo stárne... Skutečnost, že se chrupavková tkáň opotřebovává v důsledku mechanického namáhání, je součástí normálního procesu stárnutí. Výsledkem však často je, že se cvičení obecně vyhýbáme. Fyzická aktivita a cvičení jsou však nezbytné k tomu, aby naše chrupavka byla zásobována tekutinami a živinami. V tomto ohledu může nehybnost ještě více urychlit rozpad chrupavky – skutečný začarovaný kruh. V mnoha případech může pravidelný příjem kolagenových peptidů pomoci regenerovat hmotu chrupavky, díky čemuž jsou klouby pružnější a pohyby méně bolestivé. Již po několika týdnech mnoho pacientů uvádí výrazně menší bolest a lepší pohyblivost. Kolagen tvoří kolem 70 procent sušiny pojivové tkáně v našem těle – je tedy velmi důležitým stavebním kamenem.
SOLUGEL® speciální bioaktivní kolagenové peptidy, které stimulují syntézu nové hmoty chrupavky. Jedná se o ověřený způsob ochrany a regenerace kloubní chrupavky přirozeným a účinným způsobem.
S čím kombinovat
1. 3 in 1 Joint Complex 120 tablet
- Doplněk, který lze užívat společně s kolagenem jako součást pestré stravy
- Typická „kloubní výživa“ kombinace
2. 100% Pure Marine Beauty Collagen 250g bioaktivní kolagenní peptidy VERISOL
3. Vitamin C 1000mg with Rose Hips 120 vege tablet
- Vitamin C přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci kostí, chrupavek, kůže a zubů
- Doporučení: 500–1000 mg denně.
- např. Želatina + MSM + vitamín C = velmi účinná kombinace
4. 100% Pure Hydrolyzed Collagen 1000g - Hydrolyzovaný Kolagen
- Vhodné kombinovat pro rozšíření příjmu kolagenních peptidů
- Poměrně častá kombinace v doplňcích na klouby
5. 100% Pure Hydrolyzed Gelatine + MSM 500 kapslí - Želatina + MSM
- Působí protizánětlivě, přispívá k tvorbě pojivových tkání a zvyšuje účinek kolagenu
- 1000–4000 mg denně
SLOŽENÍ - 100% Pure Mobility Collagen 300g Bioaktivní kolagenní peptidy SOLUGEL
obsahuje: SOLUGEL® bioaktivní kolagenové peptidy (hovězí) - původem z Argentiny
DÁVKOVÁNÍ - 100% Pure Mobility Collagen 300g Bioaktivní kolagenní peptidy SOLUGEL
Užívejte dle potřeby 5 g (cca 1 čajová lžička) 1–2x denně. 100% PURE MOBILITY COLLAGEN přidejte do jídla nebo rozmíchejte v jogurtu, džusu nebo ve Vašem oblíbeném nápoji. Doporučujeme užívat minimálně 3 měsíce.
Doporučené dávkování od výrobce viz Přehled hlavních přínosů
- pro krásu a pleť - zvyšuje hydrataci pleti, pružnost pleti, pevnost pleti, snižuje známky stárnutí
Vezměte 5-10g denně po dobu minimálně 2-3 měsíců
- pro klouby - podporuje, zlepšuje a posiluje strukturu kloubů udržuje funkci kloubů a zvyšuje jejich pohyblivost
Vezměte 5-10g denně po dobu minimálně 4-6 měsíců
- pro kosti - podporuje silné kosti udržuje minerální hustotu kostí
Vezměte 5-10g denně po dobu minimálně 4-12 měsíců
- regulace hmotnosti - podporuje pocit sytosti a snižuje příjem kalorií, udržuje zdravé složení těla zlepšením svalové hmoty
Vezměte 15-20g denně - po dobu minimálně 2-3 měsíců
- fyzická aktivita a výkon - chrání klouby a svaly před poškozením, snižuje bolesti kloubů podporuje pojivovou tkáň a regeneraci po cvičení
Vezměte 15-20g denně - po dobu minimálně 2-3 měsíců
UPOZORNĚNÍ
Nevhodné pro děti, těhotné a kojící ženy. Uchovávejte mimo dosah dětí. Není náhrada pestré stravy. Dodržujte doporučené dávkování. Skladujte v suchu při teplotě do 25 °C. Chraňte před mrazem a přímým slunečním zářením.
Ostatní a speciální doplňky
| ve 100 g | v 1 dávce 5 g | ||
|---|---|---|---|
| FORTIGEL® | 100 g | 5 g |
Počet dávek v balení, hromadné balení, hmotnost, sazba DPH a další údaje
| Počet dávek v balení | 60 |
Udává počet jednotlivých dávek výrobku v balení.  |
|---|---|---|
| Hromadné balení | 6 ks |
Udává počet kusů (kartonové množství) výrobku v hromadném balení (v kartonu) |
| Celková hmotnost včetně obalu | 350 g |
Udává celkovou hmotnost výrobku včetně jeho obalu. |
| Adresa výrobce: https://fitsport-jt.cz/ |
||
| Distributor: Jiří Trampota, Chrástecká 1309/20, Plzeň, 31200, ČR obchod@fitsport.eu |
Další informace k produktu 3 in 1 Joint Complex 120 tablet
Podrobný popis
3 in 1 Joint Complex 120 tablet
3 in 1 Joint Complex je silnou kombinací nejdůležitějších složek pro Vaše klouby, vazy a šlachy - glukosamin sulfátu, metylsulfonylmetanu a chondroitin sulfátu. Glukosamin sulfát pomáhá udržet zdravé a flexibilní klouby. MSM je přírodní sloučenina, která v kombinaci s glukosaminem je určena pro udržení normálního stavu kloubů. Chondroitin sulfát je nejvíce zastoupený ve strukturách mezibuněčné hmoty chrupavky.
Doplněk stravy. Určeno pro zvláštní výživu - vhodné pro sportovce.
Vlastnosti produktu
- Obsahuje glukosamin sulfát, chondroitin sulfát a MSM
- Přirozené složky pojivových tkání
- Vhodné pro aktivní osoby a sportovce
- Bez lepku a GMO
S čím kombinovat
1. Vitamin C 1000mg with Rose Hips 120 vege tablet
- Vitamin C přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci kostí, chrupavek, kůže a dásní
- Vhodné kombinovat s produkty obsahujícími kolagen nebo želatinu
- Doporučení: 500–1000 mg denně.
- např. Želatina + MSM + vitamín C = velmi účinná kombinace
2. 100% Pure Hydrolyzed Collagen 1000g - Hydrolyzovaný Kolagen
- Kolagen je základní bílkovinou pojivových tkání a je oblíbenou součástí doplňků určených pro sportovce
- Poměrně častá kombinace v doplňcích na klouby
3. 100% Pure Mobility Collagen 300g Bioaktivní kolagenní peptidy SOLUGEL
4. 100% Pure Marine Beauty Collagen 250g bioaktivní kolagenní peptidy VERISOL
SLOŽENÍ - 3 in 1 Joint Complex 120 tablet
obsahuje: Glukosamin sulfát, MSM (Metylsulfonylmetan), Chondroitin sulfát, Mikrokrystalická celulóza, Steran hořečnatý.
DÁVKOVÁNÍ - 3 in 1 Joint Complex 120 tablet
Vezměte 1 tabletu 2 x denně. Při potížích 2 tablety ráno a 2 tablety večer.
Ostatní a speciální doplňky
| v 1 tabletě | v 1 dávce 3 tablety | ||
|---|---|---|---|
| Glukosamin sulfát | 500 mg | 1500 mg |
Ostatní a speciální doplňky Glukosamin sulfát Glukosamin sulfát má příznivé účinky proti bolesti a zánětu při artróze kloubů.Na rozdíl od analgetik a nesteroidních antiflogistik je tento účinek opožděný, projeví se až po 4-6 týdnech pravidelného úžívání. |
| Chondroitin sulfát | 150 mg | 450 mg |
Ostatní a speciální doplňky Chondroitin sulfát Chondroitin patří mezi symptomaticky působící látky.To znamená, že při dlouhodobém užívání (aspoň 2 měsíce) má příznivé účinky proti bolesti a zánětu při artróze kloubů.Účinek se projeví po 4-6 týdnech pravidelného úžívání. |
| MSM – methylsulfonylmethan | 250 mg | 750 mg |
Ostatní a speciální doplňky MSM – methylsulfonylmethan MSM (Methylsulfonylmethan) tlumí bolestivost a otoky kloubů při osteoartróze. |
Počet dávek v balení, hromadné balení, hmotnost, sazba DPH a další údaje
| Počet dávek v balení | 40 |
Udává počet jednotlivých dávek výrobku v balení. |
|---|---|---|
| Hromadné balení | 12 ks |
Udává počet kusů (kartonové množství) výrobku v hromadném balení (v kartonu) |
| Celková hmotnost včetně obalu | 180 g |
Udává celkovou hmotnost výrobku včetně jeho obalu. |
| Adresa výrobce: https://fitsport-jt.cz/ |
||
| Distributor: Jiří Trampota, Chrástecká 1309/20, Plzeň, 31200, ČR obchod@fitsport.eu |
Další informace k produktu Protein Break! 90g
Podrobný popis
Protein Break! 90g
Na tento produkt jste čekali! Naprosto dokonalé kompletní jídlo se zastoupením 25 g whey proteinu v každém sáčku a všech zásadních nutričních složek pro svalový růst! Chuťový zážitek Vás ohromí. Opravdu vynikající. Žádné vaření – vše za studena. Příprava 1 - 2 minuty! Extrifit ® přichází s úplně novou řadou produktů. Jedná se o speciální produkty určené pro přípravu dokonale chutných a zároveň výživově super hodnotných jídel, jejichž receptury jsou sestaveny i pro ty nejnáročnější sportovce.
Informace výrobce:
- 25 g bílkovin výhradně ze syrovátkového WPC 80
- více než 5000 mg BCAA v každém sáčku
- proteinové kuličky ze syrovátkového 90% izolátu a 100% rýže
- 45 – 50 g nejkvalitnějších komplexních polysacharidů v každém sáčku
- porce 90 g – to už je pořádné jídlo, velká snídaně či svačina
- komplexní polysacharidy v tomto poměru: 75 % rýže + 20 % ovesných vloček + 5 % pšeničných vloček
- příprava 1 - 2 minuty, excelentní chuť i vzhled!
- žádné vaření, stačí jen studená voda (pro ještě lepší chuť zkuste odtučněné acido či mléko)
- zanedbatelné množství cukru a tuku
- 100% lyofilizované ovoce – opravdu veliké kusy manga, jahod, ananasu, a dokonce celé borůvky
- vynikající 100% pravý kokos a hoblinky z vysoce kvalitní čokolády téměř bez cukru, masivní množství pravého nízkotučného kakaa v čokoládové příchuti
Plnohodnotné vysokoproteinové jídlo (25 g bílkovin v jediné porci) Protein Break! je určeno k přípravě ideální snídaně či svačiny s komplexním nutričním složením a optimálním zastoupením živin.
Tento produkt je ve sportovní a funkční stravě naprosto ojedinělý a unikátní. Kombinace syrovátkového proteinového 80% koncentrátu, ovesných vloček a rýže představuje plnohodnotné jídlo s ideálním zastoupením nejkvalitněji stravitelných bílkovin i sacharidů. Tyto základní ingredience jsou obohaceny navíc o inulín z kořene čekanky – vlákninu s prebiotickým účinkem.
Toužili jste po produktu, který byste mohli mít kdekoliv při sobě a ve chvíli byste z něj mohli připravit chutné jídlo s tak úžasnou výživovou hodnotou? Pak je Protein Break! pro Vás to pravé. Každá porce obsahuje celých 25 g syrovátkových bílkovin a více než 5000 mg BCAA!
Výhody jednorázových sáčků:
- každou porci si můžete dát v jiné příchuti
- nemusíte utrácet za žádné velké a drahé dózy
- vynikající na cesty – hodíte do tašky pár sáčků v různých příchutích
- koupíte si jen tolik sáčků, kolik chcete, a doslova za pár korun
- žádná příchuť se Vám nepřejí
- vysypete obsah sáčku do vody, zamícháte - hotovo - můžete jíst
Příprava Protein Breaku je velmi snadná a praktická: stačí nalít vodu, mléko či acido do nádoby, vysypat obsah sáčku, zamíchat vidličkou a vznikne příjemná pudingová hmota, která Vás dobře zasytí. Budete překvapeni vzhledem kaše. Veliké kusy lyofilizovaného ovoce, drobná chia semínka, rýžové vločky, křupavé kuličky ze syrovátkového proteinového 90% izolátu, ovesné a pšeničné křupínky... Ne nadarmo se říká, že se jí i očima. Sypká i hotová kaše opravdu krásně vypadá.
Výjimečnost produktu spočívá i tom, že má opravdu skvělou chuť a zároveň úžasnou výživovou hodnotu. Znáte to – buď mají podobné produkty skvělé výživové vlastnosti, ale moc si na nich nepochutnáte, nebo mají dobrou chuť, ale obsahují plno nežádoucích aditiv, které jejich výživovou hodnotu snižují. V našem produktu je spojena úžasná chuť se skvělými výživovými vlastnostmi! Použili jsme totiž suroviny v jejich co nejpřirozenější podobě a žádné zbytečné přídatné látky! Ovocné příchutě produktu – borůvka, jahoda a mango – mají skvělou ovocnou chuť díky obsahu velkého množství lyofilizovaného ovoce (vakuově mrazené ovoce, se zachováním všech vitamínů, přírodní chuti a barvy). Příchuť čokoláda obsahuje kousky pravé kvalitní čokolády a příchuť kokos pravý přírodní strouhaný kokos.
- Rýže je vedle pšenice a žita jednou z nejdůležitějších obilovin. Obsahuje malé množství bílkovin (ale zato s velmi kvalitním spektrem aminokyselin) a je především zdrojem polysacharidů, který je ve sportu a v kulturistice obzvlášť velmi oblíben. Má výbornou stravitelnost, neobsahuje tuk a ani lepek, traduje se její dobrý vliv na funkci střev při různých zažívacích obtížích a střevních onemocněních díky obsahu slizotvorných substancí.4
- Oves, nejčastěji ve formě ovesných vloček, je ve funkční a sportovní výživě již tradiční surovinou pro své skvělé výživové vlastnosti. Má ze všech obilovin nejvyšší obsah bílkovin, je zdrojem kvalitních polysacharidů a má rovněž vysoký obsah vlákniny, vitamínů, minerálů a stopových prvků. Doporučuje se i při stavech vyčerpání a únavy, díky vysokému obsahu vitamínů skupiny B, železa, zinku, hořčíku a komplexu dalších cenných látek podporuje regeneraci a působí pozitivně na funkci nervové soustavy.
- Inulin (vláknina) je zásobní látka, která se vyskytuje v řadě rostlin. Inulin se nejčastěji získává z kořene čekanky a používá ve formě jemného bílého prášku. Patří mezi tzv. nestravitelné oligosacharidy, takže nemá žádný energetický obsah. Při trávení prochází až do tlustého střeva, kde se stává zdrojem živin pro střevní í bakteriální mikroflóru, jež je nejen pro správnou funkci střev velmi důležitá. V poslední době je inulin ve výživě velkým hitem a bývá složkou řady funkčních potravin.
Už nemusíte vymýšlet žádná speciální proteinová jídla, trápit se s vařením a zdržovat se složitou přípravou nutričně vyvážených jídel. Nyní máte Protein Break!, chuťově i nutričně vyvážené hotové jídlo v mnoha chutích. Stačí jen vysypat sáček do misky, zamíchat a ihned můžete jíst. V každém sáčku máte pečlivě odměřené bílkoviny (25 g) i komplexní sacharidy (50 g).
SLOŽENÍ - Protein Break! 90g
obsahuje: rýže mletá, instantní syrovátkový 80% proteinový koncentrát, ovesné vločky, odtučněné kakao (pro příchuť čokoláda), obilné křupínky [ovesné vločky, pšeničné vločky, přírodní třtinový cukr (0,8 g v 1 odměrce, 2,1 g v sáčku), řepkový olej, kokos], strouhaný kokos (pro příchuť kokos), čokoládové hobliny [sacharóza (0,9 g v 1 odměrce, 2,2 g v sáčku), kakaová hmota, kakaové máslo, sójový lecitin (emulgátor), aroma] (pro příchuť čokoláda), lyofilizovaný ananas (pro příchuť ananas), lyofilizované borůvky (pro příchuť borůvka), lyofilizované mango (pro příchuť mango), lyofilizované maliny (pro příchuť malina), lyofilizované jahody (pro příchuť jahoda), lyofilizovaná jablka (pro příchuť jablko se skořicí), lyofilizované banány (pro příchuť banán), proteinové kuličky [syrovátkový proteinový izolát, rýže (1:1), sójový lecitin (emulgátor)], sušené banány (pro příchuť banán), kyselina citronová (regulátor kyselosti) (pro příchutě ananas a malina), aroma, vanilková semínka (pro příchuť vanilka), inulin, beta karoten (přírodní barvivo) (pro příchuť ananas, banán, vanilka), mletá skořice (pro příchuť jablko se skořicí), sukralóza (sladidlo), slunečnicový lecitin (emulgátor)
DÁVKOVÁNÍ - Protein Break! 90g
- Protein Break! doporučujeme konzumovat jedenkrát denně jako snídani či svačinu
- obsah sáčku (90 g) rozřeďte ve 200 ml vody nebo odtučněného mléka a promíchejte
- určeno k okamžité konzumaci
Upozornění: Skladujte na suchém a chladném místě. Chraňte před mrazem a přímým slunečním zářením. Není určeno pro děti, těhotné a kojící ženy. Výrobek není určen jako náhrada pestré stravy. Výrobce neručí za škody, vzniklé nevhodným použitím nebo skladováním. Spotřebujte do data uvedeného na obalu.
Informace:
- doplněk stravy
- před použitím čtěte pečlivě informace a upozornění na etiketě výrobku
- nepřekračujte doporučené denní dávkování uvedené na etiketě výrobku
Upozornění na alergeny: Tento produkt může obsahovat stopy ořechů, arašídů, ryb, sezamu, vajec, lepku, korýšů, oříšků a zbytky skořápkových plodů.
Upozornění pro alergiky: Alergeny jsou vyznačeny tučně ve složení produktu.
Průměrné nutriční informace
| ve 100 g | v 1 sáčku 90 g | ||
|---|---|---|---|
| Energetická hodnota | 1622,22 kJ (19.3%*) | 1460 kJ (17,4%*) | |
| Energetická hodnota | 386,67 kCal (19.3%*) | 348 kCal (17,4%*) | |
| Bílkoviny - proteiny | 27,78 g (55.6%*) | 25 g (50%*) |
Průměrné nutriční informace Bílkoviny - proteiny Z hlediska svalového objemu je pro nás nejdůležitější taková bílkovina, která je rychle vstřebatelná a má silný anabolický účinek. Velmi výstižnou odpovědí je poměr bílkovin v lidském mateřském mléce. Jinými slovy je to právě to, na čem jsme „odkojeni“ v období, kdy potřebujeme maximální růstový potenciál. Lidské mléko obsahuje syrovátkovou bílkovinu a kasein v poměru 4 / 1, tedy přesně naopak než je tomu v mléce kravském. Proto je pro nás nejdůležitější v objemovém tréninku právě syrovátková bílkovina, která se vyznačuje velmi rychlou „vstřebatelností“. Pro příklad - pokud přijmeme nalačno 30g syrovátkového proteinu, hladina aminokyselin v krvi dosáhne vrcholu již po jedné hodině a vrátí se na původní úroveň cca po dvou hodinách, to má svůj význam zejména po tréninku, kdy je kladen důraz na rychlý příjem lehce stravitelných bílkovin. Dalším faktorem je silný anabolický účinek syrovátkové bílkoviny, kdy uvedená dávka 30g zvýší až o 68% úroveň syntézy bílkovin. Doporučené formy pro svalový objem: Syrovátkový izolát, koncentrát, hydrolyzát, či jejich kombinace ( viz. níže – legenda ) Vícesložková bílkovina, v poměru syrovátková bílkovina / kasein, nebo vaječná bílkovina – 3 až 4 / 1 Večer před spaním je možné dávkovat kasein, nebo mléčný izolát DIETA, ZPEVNĚNÍ POSTAVY Pokud je Vašim cílem „shodit“ tuk a zpevnit postavu, je pro Vás naopak nejdůležitější bílkovina, která se vstřebává pomalu a zásobuje tak Vaše tělo potřebnými aminokyselinami po dobu tří až čtyř hodin. Právě kravské mléko má ideální poměr „pomalého“ kaseinu a syrovátky 4 / 1. Ideální formou je tedy v tomto případe mléčný izolát, či přímo kasein. Mléčný izolát nabízí kromě vysokého obsahu pro tělo nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin, vysoký obsah bioaktivních peptidů (laktoferin, glykomakropeptidy), které mají pozitivní účinky na zdravotní stav a regeneraci. Kasein je nesporně v této kategorii králem, je znám pro svůj silný antikatabolický účinek: díky pomalému vstřebávání, velmi silně brání odbourávání bílkovin ze svalové hmoty, po dobu až 4 hodin. Nevýhodou kaseinu je těžší stravitelnost (sráží se žaludku během trávení do „zhluků“), proto se vyrábí ve formě vazby na minerál a to nejčastěji vápník, nebo draslík. Právě tyto formy usnadňují jeho stravitelnost a využití. V současné době přichází také na trh nová, revoluční forma micelárního kaseinu, která daný problém doslova eliminuje. Další vhodnou bílkovinou, zejména pro ženy, je sojová bílkovina, opět ve formě sojového izolátu. Sojová bílkovina je po Amaranthu druhá nejplnohodnotnější rostlinná bílkovina, která má deficit esenciální (pro tělo nepostradatelné) aminokyseliny L-methioninu. Mezi její hlavní pozitiva patří vysoký obsah flavonoidů, které mají silné antioxidační a antikancerogenní (protirakovinné) účinky. Často se v tomto případě používají vícesložkové proteinové produkty založené na kombinaci uvedených složek, které jsou případně obohaceny i o vaječný albumin, který je po kaseinu druhou „nejpomalejší“ bílkovinou z hlediska vstřebávání. Doporučené formy pro dietu, zpevnění postavy: Kaseinát vápenatý, micelární kasein Mléčný izolát Sojový izolát Kombinace uvedených složek Legenda - používané formy bílkovin dle čistoty: - Koncentrát: obsahuje 70 – 85 % bílkovin, zbytek tvoří nežádoucí balastní látky, u mléčných bílkovin např. laktóza. Jedná se o méně kvalitní formu bílkoviny - Izolát: obsahuje 90 – 98 % bílkovin. Jedná se o vysokokvalitní formu bílkovin. Poznámka: pokud se daná forma bílkoviny štěpí, vzniká hydrolyzát, pro který je charakteristický vysoký obsah volných, rychle vstřebatelných aminokyselin a jejich řetězců ve formě oligopeptidů a polypeptidů. Jak již bylo řečeno dříve, bílkoviny, neboli proteiny jsou opravdovým základem nejen posilovacího tréninku. Proteiny jsou totiž v organismu všudypřítomné. Jsou jak častou stavební jednotkou (základ svalů, kostí i vazů), tak především součást všech enzymů, to znamená látek hlídajících a usměrňujících veškeré metabolické pochody (ano, i ty související s posilováním). My se ale nyní nebudeme zabývat metabolismem jako takovým příliš do hloubky a spíš se podíváme na bílkoviny co do jejich příjmu a zhruba si přiblížíme jejich přeměny v organismu a úskalí v jejich požívání ... Proteiny nejsou ve své podstatě nic jiného než jen řetězec základních stavebních kamenů, a to sice aminokyselin. Takovýchto aminokyselin se v lidském těle vyskytuje 20 (v některých literaturách může být uvedeno 21). Tyto se dělí na neesenciální (tělo je dokáže vyrobit) a esenciální (obsahují některé řetězce, které tělo nedokáže připravit, a tudíž jsme odkázáni na jejich příjem v potravě). Je zajímavé, že pomocí pouhých 20 aminokyselin je možno poskládat nepřeberné množství proteinů jen jejich prostým přeskupením. Tomu se říká stavebnicový princip. |
| Sacharidy - uhlohydráty | 51,11 g (19.7%*) | 46 g (17,7%*) |
Průměrné nutriční informace Sacharidy - uhlohydráty Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy. |
| z toho cukry | 6,44 g (7.2%*) | 5,8 g (6,4%*) |
Průměrné nutriční informace z toho cukry Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené. |
| Tuky | 6,56 g (9.4%*) | 5,9 g (8,4%*) |
Průměrné nutriční informace Tuky Většina lidí zápasících s tukovými polštáři si říká, jaký by byl svět bez tuků skvělý. Omyl! Nejen, že by nebyl skvělý, ale byl by zhola nemožný. Sice nám způsobuje těžké chvíle před zrcadlem, ale ve své podstatě je pro život nepostradatelným. Tuky neboli lipidy jsou totiž nejen vydatným zdrojem a rezervoárem energie, ale podílí se také na stavbě biomembrán, jsou součástí stavby orgánových struktur, jsou výchozí látkou pro stavbu některých hormonů, žlučových kyselin aj., slouží jako tepelná a mechanická izolace (třeba ledvin) a také působí jako rozpouštědlo (především vitaminů A,D,E a K a jiných látek)... Na rozdíl o sacharidů je metabolismus tuků podstatně složitější. Zpracování začíná až ve dvanáctníku (první část tenkého střeva). Malé množství enzymů je sice již v žaludku, ale pro jejich úspěch je důležitá přítomnost žlučových kyselin, jejichž vývod ústí právě až do dvanáctníku. Žlučové kyseliny totiž působí jako emulgátory (tj. snižují povrchové napětí) tuků. To v praxi znamená že v podstatě rozbíjejí velké tukové shluky na malé a snadno zpracovatelné kapénky. Vlastním substrátem pro výrobu energie jsou pak vyšší mastné karboxylové kyseliny. Nepatrně jinak je tomu u kojenců, kteří mají mnohem větší aktivitu lipáz (enzymů štěpících tuky). Ti tedy mohou přijímat mnohem více tuků, ale za to hůře zpracovávají bílkoviny. Proto je důležité, aby pokud možno nepřecházeli předčasně na kravské mléko a zůstali na mléce mateřském. Totiž obsahuje hodně sacharidů a tuků a málo bílkovin. Ty navíc brzdí zpracování přijatého tuku. Tuky se samozřejmě jen okamžitě nespalují (jako je tomu třeba u jednoduchých sacharidů), ale také se ukládají. Ukládají se do speciálních buněk zvaných adipocyty. Při vysokém obsahu tuku nakonec jediná kapénka vyplní prakticky celý obsah buňky a naopak. Předpokládalo se, že množství a rozložení adipocytů po těle je dědičná záležitost (to znamená že rozložení a teoreticky i obsah tuku v těle by měl být geneticky daný). Ukládání tuku podporuje jednak zvýšený příjem především jednoduchých cukrů, jednak příjem živočišných tuků. Dobrou zprávou je, že se v současnosti věří, že jde o záležitost ovlivnitelnou, a to nejen v dětství, nýbrž i v dospělosti, což bylo dříve téměř nemyslitelné. Jinak i přeměna tukové tkáně oproti předpokladům je celkem svižná. Mluvím teď především o hnědém útrobním tuku. Podkožní tuk je totiž co do metabolismu podstatně méně aktivní. Dobrá zpráva je, že objem obou se dá snížit, a to v případě, kdy výdej energie převažuje nad příjmem (to znamená jednak dlouhotrvající výkony, jednak dlouhodobý půst). Mimo to se tuk ještě ukládá do svalů jako pohotovostní zásoba energie (jelikož zásoby glykogenu jsou malé a vydrží krátkou dobu). To ovšem funguje jen v případě, že mitochondrie (buněčné organely, které mají za úkol výrobu energie) mají k dispozici dostatek kyslíku a karnitinu (to je důležité především pro rýsovací dietu). Karnitin umíme dodat tělu uměle pomocí doplňků výživy podporujících odbourávání tuků. |
| z toho nasycené mastné kyseliny | 3 g (15%*) | 2,7 g (13,5%*) |
Průměrné nutriční informace z toho nasycené mastné kyseliny nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA). Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku. Mastné kyseliny s C4 – C10 Mastné kyseliny s nízkým počtem atomů uhlíku mají velmi dobrou vstřebatelnost, jelikož se skrze střevní stěnu dostávají prostou difúzí. Na rozdíl od vyšších mastných kyselin se z nich nevytvářejí tuky a přecházejí rovnou do jater, kde se za tvorby energie přeměňují na oxid uhličitý a vodu. [1] Mastné kyseliny s C12 – C16 Tyto mastné kyseliny působí v organismu spíše negativně, jelikož mají patrný vliv na hladinu cholesterolu (cholesterolémii), a to jak toho celkového, tak i na cholesterolové frakce typu LDL a HDL. Mastná kyselina laurová má negativní vliv na hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Toto zvýšení je způsobeno sníženým počtu LDL receptorů, které tak můžou navázat pouze omezené množství LDL frakce. Přebytečné molekuly LDL cholesterolu plavou v krvi a zvyšují tak riziko rozvinu aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Kyselina laurová dle výzkumů neovlivňuje frakci HDL cholesterolu, ale mohla by být jistým prekurzorem pro vznik omega-3 mastných kyselin, pokud jich nemá člověk ve stravě dostatek. Pro potvrzení této informace je ale potřeba dalších studií. Kyselina myristová má největší vliv na cholesterolémii. Zvyšuje jak hladinu LDL cholesterolu, tak i hladinu HDL cholesterolu. Posledním zástupcem této skupiny mastných kyselin je kyselina palmitová. Spolu s kyselinou stearovou se jedná o jednu z nejvíce zastoupených NMK ve výživě člověka. Co se týče cholesterolu, tak kys. palmitová zvyšuje hladinu obou frakcí, a tím i hladinu celkového cholesterolu. Dle některých zdrojů kyselina palmitová reguluje také hladinu některých hormonů, ovlivňuje imunitní funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci. Z tohoto důvodu by se měli diabetici vyhýbat potravinám bohatým na tuto mastnou kyselinu. Kyselina stearová Na rozdíl od ostatních nasycených MK, které jsou popsány výše, disponuje kyselina stearová odlišným chováním v organismu. Tato mastná kyselina s 18 atomy uhlíku má vítaný vliv na hladinu LDL cholesterolu, kterou dokáže mírně snižovat. HDL cholesterol v jejím případě zůstává nedotčený, ale vzhledem k tomu, že snižuje celkovou hladinu cholesterolu, považuje se její vliv za příznivý, protože zlepšuje poměr mezi LDL a HDL frakcí. Dále bylo prokázáno, že kys. stearová zvyšuje inzulinosenzitivitu. Příjem nasycených MK by měl být do 10 % z celkového denního energetického příjmu. Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem. Nasycené mastné kyseliny Nasycené mastné kyseliny neobsahují dvojnou vazbu. Jejich obecnou chemickou stavbu můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)n – COOH |
| Vláknina | 6 g | 5,4 g |
Průměrné nutriční informace Vláknina Skupina nestravitelných látek v rostlinných potravinách (celozrnném pečivu, ovesných vločkách, luštěninách, zelenině, ovoci). Mechanicky povzbuzuje správnou funkci střev, a podporuje tak zažívání, snižuje schopnost střeva vstřebávat škodlivé látky, tuky a cholesterol. |
| Sůl | 0,89 g (14.8%*) | 0,8 g (13,3%*) |
*) Referenční hodnoty příjmu
| ČOKOLÁDA | ve 100 g | v 1 sáčku 90 g | |
|---|---|---|---|
| Energetická hodnota | 1622,22 kJ (19.3%*) | 1460 kJ (17,4%*) | |
| Energetická hodnota | 386,67 kCal (19.3%*) | 348 kCal (17,4%*) | |
| Bílkoviny - proteiny | 27,78 g (55.6%*) | 25 g (50%*) |
Průměrné nutriční informace Bílkoviny - proteiny Z hlediska svalového objemu je pro nás nejdůležitější taková bílkovina, která je rychle vstřebatelná a má silný anabolický účinek. Velmi výstižnou odpovědí je poměr bílkovin v lidském mateřském mléce. Jinými slovy je to právě to, na čem jsme „odkojeni“ v období, kdy potřebujeme maximální růstový potenciál. Lidské mléko obsahuje syrovátkovou bílkovinu a kasein v poměru 4 / 1, tedy přesně naopak než je tomu v mléce kravském. Proto je pro nás nejdůležitější v objemovém tréninku právě syrovátková bílkovina, která se vyznačuje velmi rychlou „vstřebatelností“. Pro příklad - pokud přijmeme nalačno 30g syrovátkového proteinu, hladina aminokyselin v krvi dosáhne vrcholu již po jedné hodině a vrátí se na původní úroveň cca po dvou hodinách, to má svůj význam zejména po tréninku, kdy je kladen důraz na rychlý příjem lehce stravitelných bílkovin. Dalším faktorem je silný anabolický účinek syrovátkové bílkoviny, kdy uvedená dávka 30g zvýší až o 68% úroveň syntézy bílkovin. Doporučené formy pro svalový objem: Syrovátkový izolát, koncentrát, hydrolyzát, či jejich kombinace ( viz. níže – legenda ) Vícesložková bílkovina, v poměru syrovátková bílkovina / kasein, nebo vaječná bílkovina – 3 až 4 / 1 Večer před spaním je možné dávkovat kasein, nebo mléčný izolát DIETA, ZPEVNĚNÍ POSTAVY Pokud je Vašim cílem „shodit“ tuk a zpevnit postavu, je pro Vás naopak nejdůležitější bílkovina, která se vstřebává pomalu a zásobuje tak Vaše tělo potřebnými aminokyselinami po dobu tří až čtyř hodin. Právě kravské mléko má ideální poměr „pomalého“ kaseinu a syrovátky 4 / 1. Ideální formou je tedy v tomto případe mléčný izolát, či přímo kasein. Mléčný izolát nabízí kromě vysokého obsahu pro tělo nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin, vysoký obsah bioaktivních peptidů (laktoferin, glykomakropeptidy), které mají pozitivní účinky na zdravotní stav a regeneraci. Kasein je nesporně v této kategorii králem, je znám pro svůj silný antikatabolický účinek: díky pomalému vstřebávání, velmi silně brání odbourávání bílkovin ze svalové hmoty, po dobu až 4 hodin. Nevýhodou kaseinu je těžší stravitelnost (sráží se žaludku během trávení do „zhluků“), proto se vyrábí ve formě vazby na minerál a to nejčastěji vápník, nebo draslík. Právě tyto formy usnadňují jeho stravitelnost a využití. V současné době přichází také na trh nová, revoluční forma micelárního kaseinu, která daný problém doslova eliminuje. Další vhodnou bílkovinou, zejména pro ženy, je sojová bílkovina, opět ve formě sojového izolátu. Sojová bílkovina je po Amaranthu druhá nejplnohodnotnější rostlinná bílkovina, která má deficit esenciální (pro tělo nepostradatelné) aminokyseliny L-methioninu. Mezi její hlavní pozitiva patří vysoký obsah flavonoidů, které mají silné antioxidační a antikancerogenní (protirakovinné) účinky. Často se v tomto případě používají vícesložkové proteinové produkty založené na kombinaci uvedených složek, které jsou případně obohaceny i o vaječný albumin, který je po kaseinu druhou „nejpomalejší“ bílkovinou z hlediska vstřebávání. Doporučené formy pro dietu, zpevnění postavy: Kaseinát vápenatý, micelární kasein Mléčný izolát Sojový izolát Kombinace uvedených složek Legenda - používané formy bílkovin dle čistoty: - Koncentrát: obsahuje 70 – 85 % bílkovin, zbytek tvoří nežádoucí balastní látky, u mléčných bílkovin např. laktóza. Jedná se o méně kvalitní formu bílkoviny - Izolát: obsahuje 90 – 98 % bílkovin. Jedná se o vysokokvalitní formu bílkovin. Poznámka: pokud se daná forma bílkoviny štěpí, vzniká hydrolyzát, pro který je charakteristický vysoký obsah volných, rychle vstřebatelných aminokyselin a jejich řetězců ve formě oligopeptidů a polypeptidů. Jak již bylo řečeno dříve, bílkoviny, neboli proteiny jsou opravdovým základem nejen posilovacího tréninku. Proteiny jsou totiž v organismu všudypřítomné. Jsou jak častou stavební jednotkou (základ svalů, kostí i vazů), tak především součást všech enzymů, to znamená látek hlídajících a usměrňujících veškeré metabolické pochody (ano, i ty související s posilováním). My se ale nyní nebudeme zabývat metabolismem jako takovým příliš do hloubky a spíš se podíváme na bílkoviny co do jejich příjmu a zhruba si přiblížíme jejich přeměny v organismu a úskalí v jejich požívání ... Proteiny nejsou ve své podstatě nic jiného než jen řetězec základních stavebních kamenů, a to sice aminokyselin. Takovýchto aminokyselin se v lidském těle vyskytuje 20 (v některých literaturách může být uvedeno 21). Tyto se dělí na neesenciální (tělo je dokáže vyrobit) a esenciální (obsahují některé řetězce, které tělo nedokáže připravit, a tudíž jsme odkázáni na jejich příjem v potravě). Je zajímavé, že pomocí pouhých 20 aminokyselin je možno poskládat nepřeberné množství proteinů jen jejich prostým přeskupením. Tomu se říká stavebnicový princip. |
| Sacharidy - uhlohydráty | 51,11 g (19.7%*) | 46 g (17,7%*) |
Průměrné nutriční informace Sacharidy - uhlohydráty Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy. |
| z toho cukry | 6,44 g (7.2%*) | 5,8 g (6,4%*) |
Průměrné nutriční informace z toho cukry Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené. |
| Tuky | 6,56 g (9.4%*) | 5,9 g (8,4%*) |
Průměrné nutriční informace Tuky Většina lidí zápasících s tukovými polštáři si říká, jaký by byl svět bez tuků skvělý. Omyl! Nejen, že by nebyl skvělý, ale byl by zhola nemožný. Sice nám způsobuje těžké chvíle před zrcadlem, ale ve své podstatě je pro život nepostradatelným. Tuky neboli lipidy jsou totiž nejen vydatným zdrojem a rezervoárem energie, ale podílí se také na stavbě biomembrán, jsou součástí stavby orgánových struktur, jsou výchozí látkou pro stavbu některých hormonů, žlučových kyselin aj., slouží jako tepelná a mechanická izolace (třeba ledvin) a také působí jako rozpouštědlo (především vitaminů A,D,E a K a jiných látek)... Na rozdíl o sacharidů je metabolismus tuků podstatně složitější. Zpracování začíná až ve dvanáctníku (první část tenkého střeva). Malé množství enzymů je sice již v žaludku, ale pro jejich úspěch je důležitá přítomnost žlučových kyselin, jejichž vývod ústí právě až do dvanáctníku. Žlučové kyseliny totiž působí jako emulgátory (tj. snižují povrchové napětí) tuků. To v praxi znamená že v podstatě rozbíjejí velké tukové shluky na malé a snadno zpracovatelné kapénky. Vlastním substrátem pro výrobu energie jsou pak vyšší mastné karboxylové kyseliny. Nepatrně jinak je tomu u kojenců, kteří mají mnohem větší aktivitu lipáz (enzymů štěpících tuky). Ti tedy mohou přijímat mnohem více tuků, ale za to hůře zpracovávají bílkoviny. Proto je důležité, aby pokud možno nepřecházeli předčasně na kravské mléko a zůstali na mléce mateřském. Totiž obsahuje hodně sacharidů a tuků a málo bílkovin. Ty navíc brzdí zpracování přijatého tuku. Tuky se samozřejmě jen okamžitě nespalují (jako je tomu třeba u jednoduchých sacharidů), ale také se ukládají. Ukládají se do speciálních buněk zvaných adipocyty. Při vysokém obsahu tuku nakonec jediná kapénka vyplní prakticky celý obsah buňky a naopak. Předpokládalo se, že množství a rozložení adipocytů po těle je dědičná záležitost (to znamená že rozložení a teoreticky i obsah tuku v těle by měl být geneticky daný). Ukládání tuku podporuje jednak zvýšený příjem především jednoduchých cukrů, jednak příjem živočišných tuků. Dobrou zprávou je, že se v současnosti věří, že jde o záležitost ovlivnitelnou, a to nejen v dětství, nýbrž i v dospělosti, což bylo dříve téměř nemyslitelné. Jinak i přeměna tukové tkáně oproti předpokladům je celkem svižná. Mluvím teď především o hnědém útrobním tuku. Podkožní tuk je totiž co do metabolismu podstatně méně aktivní. Dobrá zpráva je, že objem obou se dá snížit, a to v případě, kdy výdej energie převažuje nad příjmem (to znamená jednak dlouhotrvající výkony, jednak dlouhodobý půst). Mimo to se tuk ještě ukládá do svalů jako pohotovostní zásoba energie (jelikož zásoby glykogenu jsou malé a vydrží krátkou dobu). To ovšem funguje jen v případě, že mitochondrie (buněčné organely, které mají za úkol výrobu energie) mají k dispozici dostatek kyslíku a karnitinu (to je důležité především pro rýsovací dietu). Karnitin umíme dodat tělu uměle pomocí doplňků výživy podporujících odbourávání tuků. |
| z toho nasycené mastné kyseliny | 3 g (15%*) | 2,7 g (13,5%*) |
Průměrné nutriční informace z toho nasycené mastné kyseliny nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA). Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku. Mastné kyseliny s C4 – C10 Mastné kyseliny s nízkým počtem atomů uhlíku mají velmi dobrou vstřebatelnost, jelikož se skrze střevní stěnu dostávají prostou difúzí. Na rozdíl od vyšších mastných kyselin se z nich nevytvářejí tuky a přecházejí rovnou do jater, kde se za tvorby energie přeměňují na oxid uhličitý a vodu. [1] Mastné kyseliny s C12 – C16 Tyto mastné kyseliny působí v organismu spíše negativně, jelikož mají patrný vliv na hladinu cholesterolu (cholesterolémii), a to jak toho celkového, tak i na cholesterolové frakce typu LDL a HDL. Mastná kyselina laurová má negativní vliv na hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Toto zvýšení je způsobeno sníženým počtu LDL receptorů, které tak můžou navázat pouze omezené množství LDL frakce. Přebytečné molekuly LDL cholesterolu plavou v krvi a zvyšují tak riziko rozvinu aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Kyselina laurová dle výzkumů neovlivňuje frakci HDL cholesterolu, ale mohla by být jistým prekurzorem pro vznik omega-3 mastných kyselin, pokud jich nemá člověk ve stravě dostatek. Pro potvrzení této informace je ale potřeba dalších studií. Kyselina myristová má největší vliv na cholesterolémii. Zvyšuje jak hladinu LDL cholesterolu, tak i hladinu HDL cholesterolu. Posledním zástupcem této skupiny mastných kyselin je kyselina palmitová. Spolu s kyselinou stearovou se jedná o jednu z nejvíce zastoupených NMK ve výživě člověka. Co se týče cholesterolu, tak kys. palmitová zvyšuje hladinu obou frakcí, a tím i hladinu celkového cholesterolu. Dle některých zdrojů kyselina palmitová reguluje také hladinu některých hormonů, ovlivňuje imunitní funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci. Z tohoto důvodu by se měli diabetici vyhýbat potravinám bohatým na tuto mastnou kyselinu. Kyselina stearová Na rozdíl od ostatních nasycených MK, které jsou popsány výše, disponuje kyselina stearová odlišným chováním v organismu. Tato mastná kyselina s 18 atomy uhlíku má vítaný vliv na hladinu LDL cholesterolu, kterou dokáže mírně snižovat. HDL cholesterol v jejím případě zůstává nedotčený, ale vzhledem k tomu, že snižuje celkovou hladinu cholesterolu, považuje se její vliv za příznivý, protože zlepšuje poměr mezi LDL a HDL frakcí. Dále bylo prokázáno, že kys. stearová zvyšuje inzulinosenzitivitu. Příjem nasycených MK by měl být do 10 % z celkového denního energetického příjmu. Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem. Nasycené mastné kyseliny Nasycené mastné kyseliny neobsahují dvojnou vazbu. Jejich obecnou chemickou stavbu můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)n – COOH |
| Vláknina | 6 g | 5,4 g |
Průměrné nutriční informace Vláknina Skupina nestravitelných látek v rostlinných potravinách (celozrnném pečivu, ovesných vločkách, luštěninách, zelenině, ovoci). Mechanicky povzbuzuje správnou funkci střev, a podporuje tak zažívání, snižuje schopnost střeva vstřebávat škodlivé látky, tuky a cholesterol. |
| Sůl | 0,89 g (14.8%*) | 0,8 g (13,3%*) |
*) Referenční hodnoty příjmu
| JAHODA | ve 100 g | v 1 sáčku 90 g | |
|---|---|---|---|
| Energetická hodnota | 1604,44 kJ (19.1%*) | 1444 kJ (17,2%*) | |
| Energetická hodnota | 382,22 kCal (19.1%*) | 344 kCal (17,2%*) | |
| Bílkoviny - proteiny | 27,78 g (55.6%*) | 25 g (50%*) |
Průměrné nutriční informace Bílkoviny - proteiny Z hlediska svalového objemu je pro nás nejdůležitější taková bílkovina, která je rychle vstřebatelná a má silný anabolický účinek. Velmi výstižnou odpovědí je poměr bílkovin v lidském mateřském mléce. Jinými slovy je to právě to, na čem jsme „odkojeni“ v období, kdy potřebujeme maximální růstový potenciál. Lidské mléko obsahuje syrovátkovou bílkovinu a kasein v poměru 4 / 1, tedy přesně naopak než je tomu v mléce kravském. Proto je pro nás nejdůležitější v objemovém tréninku právě syrovátková bílkovina, která se vyznačuje velmi rychlou „vstřebatelností“. Pro příklad - pokud přijmeme nalačno 30g syrovátkového proteinu, hladina aminokyselin v krvi dosáhne vrcholu již po jedné hodině a vrátí se na původní úroveň cca po dvou hodinách, to má svůj význam zejména po tréninku, kdy je kladen důraz na rychlý příjem lehce stravitelných bílkovin. Dalším faktorem je silný anabolický účinek syrovátkové bílkoviny, kdy uvedená dávka 30g zvýší až o 68% úroveň syntézy bílkovin. Doporučené formy pro svalový objem: Syrovátkový izolát, koncentrát, hydrolyzát, či jejich kombinace ( viz. níže – legenda ) Vícesložková bílkovina, v poměru syrovátková bílkovina / kasein, nebo vaječná bílkovina – 3 až 4 / 1 Večer před spaním je možné dávkovat kasein, nebo mléčný izolát DIETA, ZPEVNĚNÍ POSTAVY Pokud je Vašim cílem „shodit“ tuk a zpevnit postavu, je pro Vás naopak nejdůležitější bílkovina, která se vstřebává pomalu a zásobuje tak Vaše tělo potřebnými aminokyselinami po dobu tří až čtyř hodin. Právě kravské mléko má ideální poměr „pomalého“ kaseinu a syrovátky 4 / 1. Ideální formou je tedy v tomto případe mléčný izolát, či přímo kasein. Mléčný izolát nabízí kromě vysokého obsahu pro tělo nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin, vysoký obsah bioaktivních peptidů (laktoferin, glykomakropeptidy), které mají pozitivní účinky na zdravotní stav a regeneraci. Kasein je nesporně v této kategorii králem, je znám pro svůj silný antikatabolický účinek: díky pomalému vstřebávání, velmi silně brání odbourávání bílkovin ze svalové hmoty, po dobu až 4 hodin. Nevýhodou kaseinu je těžší stravitelnost (sráží se žaludku během trávení do „zhluků“), proto se vyrábí ve formě vazby na minerál a to nejčastěji vápník, nebo draslík. Právě tyto formy usnadňují jeho stravitelnost a využití. V současné době přichází také na trh nová, revoluční forma micelárního kaseinu, která daný problém doslova eliminuje. Další vhodnou bílkovinou, zejména pro ženy, je sojová bílkovina, opět ve formě sojového izolátu. Sojová bílkovina je po Amaranthu druhá nejplnohodnotnější rostlinná bílkovina, která má deficit esenciální (pro tělo nepostradatelné) aminokyseliny L-methioninu. Mezi její hlavní pozitiva patří vysoký obsah flavonoidů, které mají silné antioxidační a antikancerogenní (protirakovinné) účinky. Často se v tomto případě používají vícesložkové proteinové produkty založené na kombinaci uvedených složek, které jsou případně obohaceny i o vaječný albumin, který je po kaseinu druhou „nejpomalejší“ bílkovinou z hlediska vstřebávání. Doporučené formy pro dietu, zpevnění postavy: Kaseinát vápenatý, micelární kasein Mléčný izolát Sojový izolát Kombinace uvedených složek Legenda - používané formy bílkovin dle čistoty: - Koncentrát: obsahuje 70 – 85 % bílkovin, zbytek tvoří nežádoucí balastní látky, u mléčných bílkovin např. laktóza. Jedná se o méně kvalitní formu bílkoviny - Izolát: obsahuje 90 – 98 % bílkovin. Jedná se o vysokokvalitní formu bílkovin. Poznámka: pokud se daná forma bílkoviny štěpí, vzniká hydrolyzát, pro který je charakteristický vysoký obsah volných, rychle vstřebatelných aminokyselin a jejich řetězců ve formě oligopeptidů a polypeptidů. Jak již bylo řečeno dříve, bílkoviny, neboli proteiny jsou opravdovým základem nejen posilovacího tréninku. Proteiny jsou totiž v organismu všudypřítomné. Jsou jak častou stavební jednotkou (základ svalů, kostí i vazů), tak především součást všech enzymů, to znamená látek hlídajících a usměrňujících veškeré metabolické pochody (ano, i ty související s posilováním). My se ale nyní nebudeme zabývat metabolismem jako takovým příliš do hloubky a spíš se podíváme na bílkoviny co do jejich příjmu a zhruba si přiblížíme jejich přeměny v organismu a úskalí v jejich požívání ... Proteiny nejsou ve své podstatě nic jiného než jen řetězec základních stavebních kamenů, a to sice aminokyselin. Takovýchto aminokyselin se v lidském těle vyskytuje 20 (v některých literaturách může být uvedeno 21). Tyto se dělí na neesenciální (tělo je dokáže vyrobit) a esenciální (obsahují některé řetězce, které tělo nedokáže připravit, a tudíž jsme odkázáni na jejich příjem v potravě). Je zajímavé, že pomocí pouhých 20 aminokyselin je možno poskládat nepřeberné množství proteinů jen jejich prostým přeskupením. Tomu se říká stavebnicový princip. |
| Sacharidy - uhlohydráty | 55,56 g (21.4%*) | 50 g (19,2%*) |
Průměrné nutriční informace Sacharidy - uhlohydráty Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy. |
| z toho cukry | 7,22 g (8%*) | 6,5 g (7,2%*) |
Průměrné nutriční informace z toho cukry Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené. |
| Tuky | 4,67 g (6.7%*) | 4,2 g (6%*) |
Průměrné nutriční informace Tuky Většina lidí zápasících s tukovými polštáři si říká, jaký by byl svět bez tuků skvělý. Omyl! Nejen, že by nebyl skvělý, ale byl by zhola nemožný. Sice nám způsobuje těžké chvíle před zrcadlem, ale ve své podstatě je pro život nepostradatelným. Tuky neboli lipidy jsou totiž nejen vydatným zdrojem a rezervoárem energie, ale podílí se také na stavbě biomembrán, jsou součástí stavby orgánových struktur, jsou výchozí látkou pro stavbu některých hormonů, žlučových kyselin aj., slouží jako tepelná a mechanická izolace (třeba ledvin) a také působí jako rozpouštědlo (především vitaminů A,D,E a K a jiných látek)... Na rozdíl o sacharidů je metabolismus tuků podstatně složitější. Zpracování začíná až ve dvanáctníku (první část tenkého střeva). Malé množství enzymů je sice již v žaludku, ale pro jejich úspěch je důležitá přítomnost žlučových kyselin, jejichž vývod ústí právě až do dvanáctníku. Žlučové kyseliny totiž působí jako emulgátory (tj. snižují povrchové napětí) tuků. To v praxi znamená že v podstatě rozbíjejí velké tukové shluky na malé a snadno zpracovatelné kapénky. Vlastním substrátem pro výrobu energie jsou pak vyšší mastné karboxylové kyseliny. Nepatrně jinak je tomu u kojenců, kteří mají mnohem větší aktivitu lipáz (enzymů štěpících tuky). Ti tedy mohou přijímat mnohem více tuků, ale za to hůře zpracovávají bílkoviny. Proto je důležité, aby pokud možno nepřecházeli předčasně na kravské mléko a zůstali na mléce mateřském. Totiž obsahuje hodně sacharidů a tuků a málo bílkovin. Ty navíc brzdí zpracování přijatého tuku. Tuky se samozřejmě jen okamžitě nespalují (jako je tomu třeba u jednoduchých sacharidů), ale také se ukládají. Ukládají se do speciálních buněk zvaných adipocyty. Při vysokém obsahu tuku nakonec jediná kapénka vyplní prakticky celý obsah buňky a naopak. Předpokládalo se, že množství a rozložení adipocytů po těle je dědičná záležitost (to znamená že rozložení a teoreticky i obsah tuku v těle by měl být geneticky daný). Ukládání tuku podporuje jednak zvýšený příjem především jednoduchých cukrů, jednak příjem živočišných tuků. Dobrou zprávou je, že se v současnosti věří, že jde o záležitost ovlivnitelnou, a to nejen v dětství, nýbrž i v dospělosti, což bylo dříve téměř nemyslitelné. Jinak i přeměna tukové tkáně oproti předpokladům je celkem svižná. Mluvím teď především o hnědém útrobním tuku. Podkožní tuk je totiž co do metabolismu podstatně méně aktivní. Dobrá zpráva je, že objem obou se dá snížit, a to v případě, kdy výdej energie převažuje nad příjmem (to znamená jednak dlouhotrvající výkony, jednak dlouhodobý půst). Mimo to se tuk ještě ukládá do svalů jako pohotovostní zásoba energie (jelikož zásoby glykogenu jsou malé a vydrží krátkou dobu). To ovšem funguje jen v případě, že mitochondrie (buněčné organely, které mají za úkol výrobu energie) mají k dispozici dostatek kyslíku a karnitinu (to je důležité především pro rýsovací dietu). Karnitin umíme dodat tělu uměle pomocí doplňků výživy podporujících odbourávání tuků. |
| z toho nasycené mastné kyseliny | 1,44 g (7.2%*) | 1,3 g (6,5%*) |
Průměrné nutriční informace z toho nasycené mastné kyseliny nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA). Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku. Mastné kyseliny s C4 – C10 Mastné kyseliny s nízkým počtem atomů uhlíku mají velmi dobrou vstřebatelnost, jelikož se skrze střevní stěnu dostávají prostou difúzí. Na rozdíl od vyšších mastných kyselin se z nich nevytvářejí tuky a přecházejí rovnou do jater, kde se za tvorby energie přeměňují na oxid uhličitý a vodu. [1] Mastné kyseliny s C12 – C16 Tyto mastné kyseliny působí v organismu spíše negativně, jelikož mají patrný vliv na hladinu cholesterolu (cholesterolémii), a to jak toho celkového, tak i na cholesterolové frakce typu LDL a HDL. Mastná kyselina laurová má negativní vliv na hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Toto zvýšení je způsobeno sníženým počtu LDL receptorů, které tak můžou navázat pouze omezené množství LDL frakce. Přebytečné molekuly LDL cholesterolu plavou v krvi a zvyšují tak riziko rozvinu aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Kyselina laurová dle výzkumů neovlivňuje frakci HDL cholesterolu, ale mohla by být jistým prekurzorem pro vznik omega-3 mastných kyselin, pokud jich nemá člověk ve stravě dostatek. Pro potvrzení této informace je ale potřeba dalších studií. Kyselina myristová má největší vliv na cholesterolémii. Zvyšuje jak hladinu LDL cholesterolu, tak i hladinu HDL cholesterolu. Posledním zástupcem této skupiny mastných kyselin je kyselina palmitová. Spolu s kyselinou stearovou se jedná o jednu z nejvíce zastoupených NMK ve výživě člověka. Co se týče cholesterolu, tak kys. palmitová zvyšuje hladinu obou frakcí, a tím i hladinu celkového cholesterolu. Dle některých zdrojů kyselina palmitová reguluje také hladinu některých hormonů, ovlivňuje imunitní funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci. Z tohoto důvodu by se měli diabetici vyhýbat potravinám bohatým na tuto mastnou kyselinu. Kyselina stearová Na rozdíl od ostatních nasycených MK, které jsou popsány výše, disponuje kyselina stearová odlišným chováním v organismu. Tato mastná kyselina s 18 atomy uhlíku má vítaný vliv na hladinu LDL cholesterolu, kterou dokáže mírně snižovat. HDL cholesterol v jejím případě zůstává nedotčený, ale vzhledem k tomu, že snižuje celkovou hladinu cholesterolu, považuje se její vliv za příznivý, protože zlepšuje poměr mezi LDL a HDL frakcí. Dále bylo prokázáno, že kys. stearová zvyšuje inzulinosenzitivitu. Příjem nasycených MK by měl být do 10 % z celkového denního energetického příjmu. Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem. Nasycené mastné kyseliny Nasycené mastné kyseliny neobsahují dvojnou vazbu. Jejich obecnou chemickou stavbu můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)n – COOH |
| Vláknina | 3,22 g | 2,9 g |
Průměrné nutriční informace Vláknina Skupina nestravitelných látek v rostlinných potravinách (celozrnném pečivu, ovesných vločkách, luštěninách, zelenině, ovoci). Mechanicky povzbuzuje správnou funkci střev, a podporuje tak zažívání, snižuje schopnost střeva vstřebávat škodlivé látky, tuky a cholesterol. |
| Sůl | 0,9 g (15%*) | 0,81 g (13,5%*) |
*) Referenční hodnoty příjmu
| KOKOS | ve 100 g | v 1 sáčku 90 g | |
|---|---|---|---|
| Energetická hodnota | 1768,89 kJ (21.1%*) | 1592 kJ (19%*) | |
| Energetická hodnota | 421,11 kCal (21.1%*) | 379 kCal (19%*) | |
| Bílkoviny - proteiny | 27,78 g (55.6%*) | 25 g (50%*) |
Průměrné nutriční informace Bílkoviny - proteiny Z hlediska svalového objemu je pro nás nejdůležitější taková bílkovina, která je rychle vstřebatelná a má silný anabolický účinek. Velmi výstižnou odpovědí je poměr bílkovin v lidském mateřském mléce. Jinými slovy je to právě to, na čem jsme „odkojeni“ v období, kdy potřebujeme maximální růstový potenciál. Lidské mléko obsahuje syrovátkovou bílkovinu a kasein v poměru 4 / 1, tedy přesně naopak než je tomu v mléce kravském. Proto je pro nás nejdůležitější v objemovém tréninku právě syrovátková bílkovina, která se vyznačuje velmi rychlou „vstřebatelností“. Pro příklad - pokud přijmeme nalačno 30g syrovátkového proteinu, hladina aminokyselin v krvi dosáhne vrcholu již po jedné hodině a vrátí se na původní úroveň cca po dvou hodinách, to má svůj význam zejména po tréninku, kdy je kladen důraz na rychlý příjem lehce stravitelných bílkovin. Dalším faktorem je silný anabolický účinek syrovátkové bílkoviny, kdy uvedená dávka 30g zvýší až o 68% úroveň syntézy bílkovin. Doporučené formy pro svalový objem: Syrovátkový izolát, koncentrát, hydrolyzát, či jejich kombinace ( viz. níže – legenda ) Vícesložková bílkovina, v poměru syrovátková bílkovina / kasein, nebo vaječná bílkovina – 3 až 4 / 1 Večer před spaním je možné dávkovat kasein, nebo mléčný izolát DIETA, ZPEVNĚNÍ POSTAVY Pokud je Vašim cílem „shodit“ tuk a zpevnit postavu, je pro Vás naopak nejdůležitější bílkovina, která se vstřebává pomalu a zásobuje tak Vaše tělo potřebnými aminokyselinami po dobu tří až čtyř hodin. Právě kravské mléko má ideální poměr „pomalého“ kaseinu a syrovátky 4 / 1. Ideální formou je tedy v tomto případe mléčný izolát, či přímo kasein. Mléčný izolát nabízí kromě vysokého obsahu pro tělo nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin, vysoký obsah bioaktivních peptidů (laktoferin, glykomakropeptidy), které mají pozitivní účinky na zdravotní stav a regeneraci. Kasein je nesporně v této kategorii králem, je znám pro svůj silný antikatabolický účinek: díky pomalému vstřebávání, velmi silně brání odbourávání bílkovin ze svalové hmoty, po dobu až 4 hodin. Nevýhodou kaseinu je těžší stravitelnost (sráží se žaludku během trávení do „zhluků“), proto se vyrábí ve formě vazby na minerál a to nejčastěji vápník, nebo draslík. Právě tyto formy usnadňují jeho stravitelnost a využití. V současné době přichází také na trh nová, revoluční forma micelárního kaseinu, která daný problém doslova eliminuje. Další vhodnou bílkovinou, zejména pro ženy, je sojová bílkovina, opět ve formě sojového izolátu. Sojová bílkovina je po Amaranthu druhá nejplnohodnotnější rostlinná bílkovina, která má deficit esenciální (pro tělo nepostradatelné) aminokyseliny L-methioninu. Mezi její hlavní pozitiva patří vysoký obsah flavonoidů, které mají silné antioxidační a antikancerogenní (protirakovinné) účinky. Často se v tomto případě používají vícesložkové proteinové produkty založené na kombinaci uvedených složek, které jsou případně obohaceny i o vaječný albumin, který je po kaseinu druhou „nejpomalejší“ bílkovinou z hlediska vstřebávání. Doporučené formy pro dietu, zpevnění postavy: Kaseinát vápenatý, micelární kasein Mléčný izolát Sojový izolát Kombinace uvedených složek Legenda - používané formy bílkovin dle čistoty: - Koncentrát: obsahuje 70 – 85 % bílkovin, zbytek tvoří nežádoucí balastní látky, u mléčných bílkovin např. laktóza. Jedná se o méně kvalitní formu bílkoviny - Izolát: obsahuje 90 – 98 % bílkovin. Jedná se o vysokokvalitní formu bílkovin. Poznámka: pokud se daná forma bílkoviny štěpí, vzniká hydrolyzát, pro který je charakteristický vysoký obsah volných, rychle vstřebatelných aminokyselin a jejich řetězců ve formě oligopeptidů a polypeptidů. Jak již bylo řečeno dříve, bílkoviny, neboli proteiny jsou opravdovým základem nejen posilovacího tréninku. Proteiny jsou totiž v organismu všudypřítomné. Jsou jak častou stavební jednotkou (základ svalů, kostí i vazů), tak především součást všech enzymů, to znamená látek hlídajících a usměrňujících veškeré metabolické pochody (ano, i ty související s posilováním). My se ale nyní nebudeme zabývat metabolismem jako takovým příliš do hloubky a spíš se podíváme na bílkoviny co do jejich příjmu a zhruba si přiblížíme jejich přeměny v organismu a úskalí v jejich požívání ... Proteiny nejsou ve své podstatě nic jiného než jen řetězec základních stavebních kamenů, a to sice aminokyselin. Takovýchto aminokyselin se v lidském těle vyskytuje 20 (v některých literaturách může být uvedeno 21). Tyto se dělí na neesenciální (tělo je dokáže vyrobit) a esenciální (obsahují některé řetězce, které tělo nedokáže připravit, a tudíž jsme odkázáni na jejich příjem v potravě). Je zajímavé, že pomocí pouhých 20 aminokyselin je možno poskládat nepřeberné množství proteinů jen jejich prostým přeskupením. Tomu se říká stavebnicový princip. |
| Sacharidy - uhlohydráty | 51,11 g (19.7%*) | 46 g (17,7%*) |
Průměrné nutriční informace Sacharidy - uhlohydráty Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy. |
| z toho cukry | 4,78 g (5.3%*) | 4,3 g (4,8%*) |
Průměrné nutriční informace z toho cukry Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené. |
| Tuky | 10,89 g (15.6%*) | 9,8 g (14%*) |
Průměrné nutriční informace Tuky Většina lidí zápasících s tukovými polštáři si říká, jaký by byl svět bez tuků skvělý. Omyl! Nejen, že by nebyl skvělý, ale byl by zhola nemožný. Sice nám způsobuje těžké chvíle před zrcadlem, ale ve své podstatě je pro život nepostradatelným. Tuky neboli lipidy jsou totiž nejen vydatným zdrojem a rezervoárem energie, ale podílí se také na stavbě biomembrán, jsou součástí stavby orgánových struktur, jsou výchozí látkou pro stavbu některých hormonů, žlučových kyselin aj., slouží jako tepelná a mechanická izolace (třeba ledvin) a také působí jako rozpouštědlo (především vitaminů A,D,E a K a jiných látek)... Na rozdíl o sacharidů je metabolismus tuků podstatně složitější. Zpracování začíná až ve dvanáctníku (první část tenkého střeva). Malé množství enzymů je sice již v žaludku, ale pro jejich úspěch je důležitá přítomnost žlučových kyselin, jejichž vývod ústí právě až do dvanáctníku. Žlučové kyseliny totiž působí jako emulgátory (tj. snižují povrchové napětí) tuků. To v praxi znamená že v podstatě rozbíjejí velké tukové shluky na malé a snadno zpracovatelné kapénky. Vlastním substrátem pro výrobu energie jsou pak vyšší mastné karboxylové kyseliny. Nepatrně jinak je tomu u kojenců, kteří mají mnohem větší aktivitu lipáz (enzymů štěpících tuky). Ti tedy mohou přijímat mnohem více tuků, ale za to hůře zpracovávají bílkoviny. Proto je důležité, aby pokud možno nepřecházeli předčasně na kravské mléko a zůstali na mléce mateřském. Totiž obsahuje hodně sacharidů a tuků a málo bílkovin. Ty navíc brzdí zpracování přijatého tuku. Tuky se samozřejmě jen okamžitě nespalují (jako je tomu třeba u jednoduchých sacharidů), ale také se ukládají. Ukládají se do speciálních buněk zvaných adipocyty. Při vysokém obsahu tuku nakonec jediná kapénka vyplní prakticky celý obsah buňky a naopak. Předpokládalo se, že množství a rozložení adipocytů po těle je dědičná záležitost (to znamená že rozložení a teoreticky i obsah tuku v těle by měl být geneticky daný). Ukládání tuku podporuje jednak zvýšený příjem především jednoduchých cukrů, jednak příjem živočišných tuků. Dobrou zprávou je, že se v současnosti věří, že jde o záležitost ovlivnitelnou, a to nejen v dětství, nýbrž i v dospělosti, což bylo dříve téměř nemyslitelné. Jinak i přeměna tukové tkáně oproti předpokladům je celkem svižná. Mluvím teď především o hnědém útrobním tuku. Podkožní tuk je totiž co do metabolismu podstatně méně aktivní. Dobrá zpráva je, že objem obou se dá snížit, a to v případě, kdy výdej energie převažuje nad příjmem (to znamená jednak dlouhotrvající výkony, jednak dlouhodobý půst). Mimo to se tuk ještě ukládá do svalů jako pohotovostní zásoba energie (jelikož zásoby glykogenu jsou malé a vydrží krátkou dobu). To ovšem funguje jen v případě, že mitochondrie (buněčné organely, které mají za úkol výrobu energie) mají k dispozici dostatek kyslíku a karnitinu (to je důležité především pro rýsovací dietu). Karnitin umíme dodat tělu uměle pomocí doplňků výživy podporujících odbourávání tuků. |
| z toho nasycené mastné kyseliny | 7,22 g (36.1%*) | 6,5 g (32,5%*) |
Průměrné nutriční informace z toho nasycené mastné kyseliny nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA). Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku. Mastné kyseliny s C4 – C10 Mastné kyseliny s nízkým počtem atomů uhlíku mají velmi dobrou vstřebatelnost, jelikož se skrze střevní stěnu dostávají prostou difúzí. Na rozdíl od vyšších mastných kyselin se z nich nevytvářejí tuky a přecházejí rovnou do jater, kde se za tvorby energie přeměňují na oxid uhličitý a vodu. [1] Mastné kyseliny s C12 – C16 Tyto mastné kyseliny působí v organismu spíše negativně, jelikož mají patrný vliv na hladinu cholesterolu (cholesterolémii), a to jak toho celkového, tak i na cholesterolové frakce typu LDL a HDL. Mastná kyselina laurová má negativní vliv na hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Toto zvýšení je způsobeno sníženým počtu LDL receptorů, které tak můžou navázat pouze omezené množství LDL frakce. Přebytečné molekuly LDL cholesterolu plavou v krvi a zvyšují tak riziko rozvinu aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Kyselina laurová dle výzkumů neovlivňuje frakci HDL cholesterolu, ale mohla by být jistým prekurzorem pro vznik omega-3 mastných kyselin, pokud jich nemá člověk ve stravě dostatek. Pro potvrzení této informace je ale potřeba dalších studií. Kyselina myristová má největší vliv na cholesterolémii. Zvyšuje jak hladinu LDL cholesterolu, tak i hladinu HDL cholesterolu. Posledním zástupcem této skupiny mastných kyselin je kyselina palmitová. Spolu s kyselinou stearovou se jedná o jednu z nejvíce zastoupených NMK ve výživě člověka. Co se týče cholesterolu, tak kys. palmitová zvyšuje hladinu obou frakcí, a tím i hladinu celkového cholesterolu. Dle některých zdrojů kyselina palmitová reguluje také hladinu některých hormonů, ovlivňuje imunitní funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci. Z tohoto důvodu by se měli diabetici vyhýbat potravinám bohatým na tuto mastnou kyselinu. Kyselina stearová Na rozdíl od ostatních nasycených MK, které jsou popsány výše, disponuje kyselina stearová odlišným chováním v organismu. Tato mastná kyselina s 18 atomy uhlíku má vítaný vliv na hladinu LDL cholesterolu, kterou dokáže mírně snižovat. HDL cholesterol v jejím případě zůstává nedotčený, ale vzhledem k tomu, že snižuje celkovou hladinu cholesterolu, považuje se její vliv za příznivý, protože zlepšuje poměr mezi LDL a HDL frakcí. Dále bylo prokázáno, že kys. stearová zvyšuje inzulinosenzitivitu. Příjem nasycených MK by měl být do 10 % z celkového denního energetického příjmu. Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem. Nasycené mastné kyseliny Nasycené mastné kyseliny neobsahují dvojnou vazbu. Jejich obecnou chemickou stavbu můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)n – COOH |
| Vláknina | 4,44 g | 4 g |
Průměrné nutriční informace Vláknina Skupina nestravitelných látek v rostlinných potravinách (celozrnném pečivu, ovesných vločkách, luštěninách, zelenině, ovoci). Mechanicky povzbuzuje správnou funkci střev, a podporuje tak zažívání, snižuje schopnost střeva vstřebávat škodlivé látky, tuky a cholesterol. |
| Sůl | 0,9 g (15%*) | 0,81 g (13,5%*) |
*) Referenční hodnoty příjmu
| MANGO | ve 100 g | v 1 sáčku 90 g | |
|---|---|---|---|
| Energetická hodnota | 1612,22 kJ (19.2%*) | 1451 kJ (17,3%*) | |
| Energetická hodnota | 383,33 kCal (19.2%*) | 345 kCal (17,3%*) | |
| Bílkoviny - proteiny | 27,78 g (55.6%*) | 25 g (50%*) |
Průměrné nutriční informace Bílkoviny - proteiny Z hlediska svalového objemu je pro nás nejdůležitější taková bílkovina, která je rychle vstřebatelná a má silný anabolický účinek. Velmi výstižnou odpovědí je poměr bílkovin v lidském mateřském mléce. Jinými slovy je to právě to, na čem jsme „odkojeni“ v období, kdy potřebujeme maximální růstový potenciál. Lidské mléko obsahuje syrovátkovou bílkovinu a kasein v poměru 4 / 1, tedy přesně naopak než je tomu v mléce kravském. Proto je pro nás nejdůležitější v objemovém tréninku právě syrovátková bílkovina, která se vyznačuje velmi rychlou „vstřebatelností“. Pro příklad - pokud přijmeme nalačno 30g syrovátkového proteinu, hladina aminokyselin v krvi dosáhne vrcholu již po jedné hodině a vrátí se na původní úroveň cca po dvou hodinách, to má svůj význam zejména po tréninku, kdy je kladen důraz na rychlý příjem lehce stravitelných bílkovin. Dalším faktorem je silný anabolický účinek syrovátkové bílkoviny, kdy uvedená dávka 30g zvýší až o 68% úroveň syntézy bílkovin. Doporučené formy pro svalový objem: Syrovátkový izolát, koncentrát, hydrolyzát, či jejich kombinace ( viz. níže – legenda ) Vícesložková bílkovina, v poměru syrovátková bílkovina / kasein, nebo vaječná bílkovina – 3 až 4 / 1 Večer před spaním je možné dávkovat kasein, nebo mléčný izolát DIETA, ZPEVNĚNÍ POSTAVY Pokud je Vašim cílem „shodit“ tuk a zpevnit postavu, je pro Vás naopak nejdůležitější bílkovina, která se vstřebává pomalu a zásobuje tak Vaše tělo potřebnými aminokyselinami po dobu tří až čtyř hodin. Právě kravské mléko má ideální poměr „pomalého“ kaseinu a syrovátky 4 / 1. Ideální formou je tedy v tomto případe mléčný izolát, či přímo kasein. Mléčný izolát nabízí kromě vysokého obsahu pro tělo nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin, vysoký obsah bioaktivních peptidů (laktoferin, glykomakropeptidy), které mají pozitivní účinky na zdravotní stav a regeneraci. Kasein je nesporně v této kategorii králem, je znám pro svůj silný antikatabolický účinek: díky pomalému vstřebávání, velmi silně brání odbourávání bílkovin ze svalové hmoty, po dobu až 4 hodin. Nevýhodou kaseinu je těžší stravitelnost (sráží se žaludku během trávení do „zhluků“), proto se vyrábí ve formě vazby na minerál a to nejčastěji vápník, nebo draslík. Právě tyto formy usnadňují jeho stravitelnost a využití. V současné době přichází také na trh nová, revoluční forma micelárního kaseinu, která daný problém doslova eliminuje. Další vhodnou bílkovinou, zejména pro ženy, je sojová bílkovina, opět ve formě sojového izolátu. Sojová bílkovina je po Amaranthu druhá nejplnohodnotnější rostlinná bílkovina, která má deficit esenciální (pro tělo nepostradatelné) aminokyseliny L-methioninu. Mezi její hlavní pozitiva patří vysoký obsah flavonoidů, které mají silné antioxidační a antikancerogenní (protirakovinné) účinky. Často se v tomto případě používají vícesložkové proteinové produkty založené na kombinaci uvedených složek, které jsou případně obohaceny i o vaječný albumin, který je po kaseinu druhou „nejpomalejší“ bílkovinou z hlediska vstřebávání. Doporučené formy pro dietu, zpevnění postavy: Kaseinát vápenatý, micelární kasein Mléčný izolát Sojový izolát Kombinace uvedených složek Legenda - používané formy bílkovin dle čistoty: - Koncentrát: obsahuje 70 – 85 % bílkovin, zbytek tvoří nežádoucí balastní látky, u mléčných bílkovin např. laktóza. Jedná se o méně kvalitní formu bílkoviny - Izolát: obsahuje 90 – 98 % bílkovin. Jedná se o vysokokvalitní formu bílkovin. Poznámka: pokud se daná forma bílkoviny štěpí, vzniká hydrolyzát, pro který je charakteristický vysoký obsah volných, rychle vstřebatelných aminokyselin a jejich řetězců ve formě oligopeptidů a polypeptidů. Jak již bylo řečeno dříve, bílkoviny, neboli proteiny jsou opravdovým základem nejen posilovacího tréninku. Proteiny jsou totiž v organismu všudypřítomné. Jsou jak častou stavební jednotkou (základ svalů, kostí i vazů), tak především součást všech enzymů, to znamená látek hlídajících a usměrňujících veškeré metabolické pochody (ano, i ty související s posilováním). My se ale nyní nebudeme zabývat metabolismem jako takovým příliš do hloubky a spíš se podíváme na bílkoviny co do jejich příjmu a zhruba si přiblížíme jejich přeměny v organismu a úskalí v jejich požívání ... Proteiny nejsou ve své podstatě nic jiného než jen řetězec základních stavebních kamenů, a to sice aminokyselin. Takovýchto aminokyselin se v lidském těle vyskytuje 20 (v některých literaturách může být uvedeno 21). Tyto se dělí na neesenciální (tělo je dokáže vyrobit) a esenciální (obsahují některé řetězce, které tělo nedokáže připravit, a tudíž jsme odkázáni na jejich příjem v potravě). Je zajímavé, že pomocí pouhých 20 aminokyselin je možno poskládat nepřeberné množství proteinů jen jejich prostým přeskupením. Tomu se říká stavebnicový princip. |
| Sacharidy - uhlohydráty | 55,56 g (21.4%*) | 50 g (19,2%*) |
Průměrné nutriční informace Sacharidy - uhlohydráty Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy. |
| z toho cukry | 8,11 g (9%*) | 7,3 g (8,1%*) |
Průměrné nutriční informace z toho cukry Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené. |
| Tuky | 4,78 g (6.8%*) | 4,3 g (6,1%*) |
Průměrné nutriční informace Tuky Většina lidí zápasících s tukovými polštáři si říká, jaký by byl svět bez tuků skvělý. Omyl! Nejen, že by nebyl skvělý, ale byl by zhola nemožný. Sice nám způsobuje těžké chvíle před zrcadlem, ale ve své podstatě je pro život nepostradatelným. Tuky neboli lipidy jsou totiž nejen vydatným zdrojem a rezervoárem energie, ale podílí se také na stavbě biomembrán, jsou součástí stavby orgánových struktur, jsou výchozí látkou pro stavbu některých hormonů, žlučových kyselin aj., slouží jako tepelná a mechanická izolace (třeba ledvin) a také působí jako rozpouštědlo (především vitaminů A,D,E a K a jiných látek)... Na rozdíl o sacharidů je metabolismus tuků podstatně složitější. Zpracování začíná až ve dvanáctníku (první část tenkého střeva). Malé množství enzymů je sice již v žaludku, ale pro jejich úspěch je důležitá přítomnost žlučových kyselin, jejichž vývod ústí právě až do dvanáctníku. Žlučové kyseliny totiž působí jako emulgátory (tj. snižují povrchové napětí) tuků. To v praxi znamená že v podstatě rozbíjejí velké tukové shluky na malé a snadno zpracovatelné kapénky. Vlastním substrátem pro výrobu energie jsou pak vyšší mastné karboxylové kyseliny. Nepatrně jinak je tomu u kojenců, kteří mají mnohem větší aktivitu lipáz (enzymů štěpících tuky). Ti tedy mohou přijímat mnohem více tuků, ale za to hůře zpracovávají bílkoviny. Proto je důležité, aby pokud možno nepřecházeli předčasně na kravské mléko a zůstali na mléce mateřském. Totiž obsahuje hodně sacharidů a tuků a málo bílkovin. Ty navíc brzdí zpracování přijatého tuku. Tuky se samozřejmě jen okamžitě nespalují (jako je tomu třeba u jednoduchých sacharidů), ale také se ukládají. Ukládají se do speciálních buněk zvaných adipocyty. Při vysokém obsahu tuku nakonec jediná kapénka vyplní prakticky celý obsah buňky a naopak. Předpokládalo se, že množství a rozložení adipocytů po těle je dědičná záležitost (to znamená že rozložení a teoreticky i obsah tuku v těle by měl být geneticky daný). Ukládání tuku podporuje jednak zvýšený příjem především jednoduchých cukrů, jednak příjem živočišných tuků. Dobrou zprávou je, že se v současnosti věří, že jde o záležitost ovlivnitelnou, a to nejen v dětství, nýbrž i v dospělosti, což bylo dříve téměř nemyslitelné. Jinak i přeměna tukové tkáně oproti předpokladům je celkem svižná. Mluvím teď především o hnědém útrobním tuku. Podkožní tuk je totiž co do metabolismu podstatně méně aktivní. Dobrá zpráva je, že objem obou se dá snížit, a to v případě, kdy výdej energie převažuje nad příjmem (to znamená jednak dlouhotrvající výkony, jednak dlouhodobý půst). Mimo to se tuk ještě ukládá do svalů jako pohotovostní zásoba energie (jelikož zásoby glykogenu jsou malé a vydrží krátkou dobu). To ovšem funguje jen v případě, že mitochondrie (buněčné organely, které mají za úkol výrobu energie) mají k dispozici dostatek kyslíku a karnitinu (to je důležité především pro rýsovací dietu). Karnitin umíme dodat tělu uměle pomocí doplňků výživy podporujících odbourávání tuků. |
| z toho nasycené mastné kyseliny | 1,78 g (8.9%*) | 1,6 g (8%*) |
Průměrné nutriční informace z toho nasycené mastné kyseliny nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA). Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku. Mastné kyseliny s C4 – C10 Mastné kyseliny s nízkým počtem atomů uhlíku mají velmi dobrou vstřebatelnost, jelikož se skrze střevní stěnu dostávají prostou difúzí. Na rozdíl od vyšších mastných kyselin se z nich nevytvářejí tuky a přecházejí rovnou do jater, kde se za tvorby energie přeměňují na oxid uhličitý a vodu. [1] Mastné kyseliny s C12 – C16 Tyto mastné kyseliny působí v organismu spíše negativně, jelikož mají patrný vliv na hladinu cholesterolu (cholesterolémii), a to jak toho celkového, tak i na cholesterolové frakce typu LDL a HDL. Mastná kyselina laurová má negativní vliv na hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Toto zvýšení je způsobeno sníženým počtu LDL receptorů, které tak můžou navázat pouze omezené množství LDL frakce. Přebytečné molekuly LDL cholesterolu plavou v krvi a zvyšují tak riziko rozvinu aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Kyselina laurová dle výzkumů neovlivňuje frakci HDL cholesterolu, ale mohla by být jistým prekurzorem pro vznik omega-3 mastných kyselin, pokud jich nemá člověk ve stravě dostatek. Pro potvrzení této informace je ale potřeba dalších studií. Kyselina myristová má největší vliv na cholesterolémii. Zvyšuje jak hladinu LDL cholesterolu, tak i hladinu HDL cholesterolu. Posledním zástupcem této skupiny mastných kyselin je kyselina palmitová. Spolu s kyselinou stearovou se jedná o jednu z nejvíce zastoupených NMK ve výživě člověka. Co se týče cholesterolu, tak kys. palmitová zvyšuje hladinu obou frakcí, a tím i hladinu celkového cholesterolu. Dle některých zdrojů kyselina palmitová reguluje také hladinu některých hormonů, ovlivňuje imunitní funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci. Z tohoto důvodu by se měli diabetici vyhýbat potravinám bohatým na tuto mastnou kyselinu. Kyselina stearová Na rozdíl od ostatních nasycených MK, které jsou popsány výše, disponuje kyselina stearová odlišným chováním v organismu. Tato mastná kyselina s 18 atomy uhlíku má vítaný vliv na hladinu LDL cholesterolu, kterou dokáže mírně snižovat. HDL cholesterol v jejím případě zůstává nedotčený, ale vzhledem k tomu, že snižuje celkovou hladinu cholesterolu, považuje se její vliv za příznivý, protože zlepšuje poměr mezi LDL a HDL frakcí. Dále bylo prokázáno, že kys. stearová zvyšuje inzulinosenzitivitu. Příjem nasycených MK by měl být do 10 % z celkového denního energetického příjmu. Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem. Nasycené mastné kyseliny Nasycené mastné kyseliny neobsahují dvojnou vazbu. Jejich obecnou chemickou stavbu můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)n – COOH |
| Vláknina | 3,33 g | 3 g |
Průměrné nutriční informace Vláknina Skupina nestravitelných látek v rostlinných potravinách (celozrnném pečivu, ovesných vločkách, luštěninách, zelenině, ovoci). Mechanicky povzbuzuje správnou funkci střev, a podporuje tak zažívání, snižuje schopnost střeva vstřebávat škodlivé látky, tuky a cholesterol. |
| Sůl | 0,9 g (15%*) | 0,81 g (13,5%*) |
*) Referenční hodnoty příjmu
| MALINA | ve 100 g | v 1 sáčku 90 g | |
|---|---|---|---|
| Energetická hodnota | 1603,33 kJ (19.1%*) | 1443 kJ (17,2%*) | |
| Energetická hodnota | 381,11 kCal (19.1%*) | 343 kCal (17,2%*) | |
| Bílkoviny - proteiny | 27,78 g (55.6%*) | 25 g (50%*) |
Průměrné nutriční informace Bílkoviny - proteiny Z hlediska svalového objemu je pro nás nejdůležitější taková bílkovina, která je rychle vstřebatelná a má silný anabolický účinek. Velmi výstižnou odpovědí je poměr bílkovin v lidském mateřském mléce. Jinými slovy je to právě to, na čem jsme „odkojeni“ v období, kdy potřebujeme maximální růstový potenciál. Lidské mléko obsahuje syrovátkovou bílkovinu a kasein v poměru 4 / 1, tedy přesně naopak než je tomu v mléce kravském. Proto je pro nás nejdůležitější v objemovém tréninku právě syrovátková bílkovina, která se vyznačuje velmi rychlou „vstřebatelností“. Pro příklad - pokud přijmeme nalačno 30g syrovátkového proteinu, hladina aminokyselin v krvi dosáhne vrcholu již po jedné hodině a vrátí se na původní úroveň cca po dvou hodinách, to má svůj význam zejména po tréninku, kdy je kladen důraz na rychlý příjem lehce stravitelných bílkovin. Dalším faktorem je silný anabolický účinek syrovátkové bílkoviny, kdy uvedená dávka 30g zvýší až o 68% úroveň syntézy bílkovin. Doporučené formy pro svalový objem: Syrovátkový izolát, koncentrát, hydrolyzát, či jejich kombinace ( viz. níže – legenda ) Vícesložková bílkovina, v poměru syrovátková bílkovina / kasein, nebo vaječná bílkovina – 3 až 4 / 1 Večer před spaním je možné dávkovat kasein, nebo mléčný izolát DIETA, ZPEVNĚNÍ POSTAVY Pokud je Vašim cílem „shodit“ tuk a zpevnit postavu, je pro Vás naopak nejdůležitější bílkovina, která se vstřebává pomalu a zásobuje tak Vaše tělo potřebnými aminokyselinami po dobu tří až čtyř hodin. Právě kravské mléko má ideální poměr „pomalého“ kaseinu a syrovátky 4 / 1. Ideální formou je tedy v tomto případe mléčný izolát, či přímo kasein. Mléčný izolát nabízí kromě vysokého obsahu pro tělo nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin, vysoký obsah bioaktivních peptidů (laktoferin, glykomakropeptidy), které mají pozitivní účinky na zdravotní stav a regeneraci. Kasein je nesporně v této kategorii králem, je znám pro svůj silný antikatabolický účinek: díky pomalému vstřebávání, velmi silně brání odbourávání bílkovin ze svalové hmoty, po dobu až 4 hodin. Nevýhodou kaseinu je těžší stravitelnost (sráží se žaludku během trávení do „zhluků“), proto se vyrábí ve formě vazby na minerál a to nejčastěji vápník, nebo draslík. Právě tyto formy usnadňují jeho stravitelnost a využití. V současné době přichází také na trh nová, revoluční forma micelárního kaseinu, která daný problém doslova eliminuje. Další vhodnou bílkovinou, zejména pro ženy, je sojová bílkovina, opět ve formě sojového izolátu. Sojová bílkovina je po Amaranthu druhá nejplnohodnotnější rostlinná bílkovina, která má deficit esenciální (pro tělo nepostradatelné) aminokyseliny L-methioninu. Mezi její hlavní pozitiva patří vysoký obsah flavonoidů, které mají silné antioxidační a antikancerogenní (protirakovinné) účinky. Často se v tomto případě používají vícesložkové proteinové produkty založené na kombinaci uvedených složek, které jsou případně obohaceny i o vaječný albumin, který je po kaseinu druhou „nejpomalejší“ bílkovinou z hlediska vstřebávání. Doporučené formy pro dietu, zpevnění postavy: Kaseinát vápenatý, micelární kasein Mléčný izolát Sojový izolát Kombinace uvedených složek Legenda - používané formy bílkovin dle čistoty: - Koncentrát: obsahuje 70 – 85 % bílkovin, zbytek tvoří nežádoucí balastní látky, u mléčných bílkovin např. laktóza. Jedná se o méně kvalitní formu bílkoviny - Izolát: obsahuje 90 – 98 % bílkovin. Jedná se o vysokokvalitní formu bílkovin. Poznámka: pokud se daná forma bílkoviny štěpí, vzniká hydrolyzát, pro který je charakteristický vysoký obsah volných, rychle vstřebatelných aminokyselin a jejich řetězců ve formě oligopeptidů a polypeptidů. Jak již bylo řečeno dříve, bílkoviny, neboli proteiny jsou opravdovým základem nejen posilovacího tréninku. Proteiny jsou totiž v organismu všudypřítomné. Jsou jak častou stavební jednotkou (základ svalů, kostí i vazů), tak především součást všech enzymů, to znamená látek hlídajících a usměrňujících veškeré metabolické pochody (ano, i ty související s posilováním). My se ale nyní nebudeme zabývat metabolismem jako takovým příliš do hloubky a spíš se podíváme na bílkoviny co do jejich příjmu a zhruba si přiblížíme jejich přeměny v organismu a úskalí v jejich požívání ... Proteiny nejsou ve své podstatě nic jiného než jen řetězec základních stavebních kamenů, a to sice aminokyselin. Takovýchto aminokyselin se v lidském těle vyskytuje 20 (v některých literaturách může být uvedeno 21). Tyto se dělí na neesenciální (tělo je dokáže vyrobit) a esenciální (obsahují některé řetězce, které tělo nedokáže připravit, a tudíž jsme odkázáni na jejich příjem v potravě). Je zajímavé, že pomocí pouhých 20 aminokyselin je možno poskládat nepřeberné množství proteinů jen jejich prostým přeskupením. Tomu se říká stavebnicový princip. |
| Sacharidy - uhlohydráty | 55,56 g (21.4%*) | 50 g (19,2%*) |
Průměrné nutriční informace Sacharidy - uhlohydráty Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy. |
| z toho cukry | 5,89 g (6.5%*) | 5,3 g (5,9%*) |
Průměrné nutriční informace z toho cukry Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené. |
| Tuky | 4,78 g (6.8%*) | 4,3 g (6,1%*) |
Průměrné nutriční informace Tuky Většina lidí zápasících s tukovými polštáři si říká, jaký by byl svět bez tuků skvělý. Omyl! Nejen, že by nebyl skvělý, ale byl by zhola nemožný. Sice nám způsobuje těžké chvíle před zrcadlem, ale ve své podstatě je pro život nepostradatelným. Tuky neboli lipidy jsou totiž nejen vydatným zdrojem a rezervoárem energie, ale podílí se také na stavbě biomembrán, jsou součástí stavby orgánových struktur, jsou výchozí látkou pro stavbu některých hormonů, žlučových kyselin aj., slouží jako tepelná a mechanická izolace (třeba ledvin) a také působí jako rozpouštědlo (především vitaminů A,D,E a K a jiných látek)... Na rozdíl o sacharidů je metabolismus tuků podstatně složitější. Zpracování začíná až ve dvanáctníku (první část tenkého střeva). Malé množství enzymů je sice již v žaludku, ale pro jejich úspěch je důležitá přítomnost žlučových kyselin, jejichž vývod ústí právě až do dvanáctníku. Žlučové kyseliny totiž působí jako emulgátory (tj. snižují povrchové napětí) tuků. To v praxi znamená že v podstatě rozbíjejí velké tukové shluky na malé a snadno zpracovatelné kapénky. Vlastním substrátem pro výrobu energie jsou pak vyšší mastné karboxylové kyseliny. Nepatrně jinak je tomu u kojenců, kteří mají mnohem větší aktivitu lipáz (enzymů štěpících tuky). Ti tedy mohou přijímat mnohem více tuků, ale za to hůře zpracovávají bílkoviny. Proto je důležité, aby pokud možno nepřecházeli předčasně na kravské mléko a zůstali na mléce mateřském. Totiž obsahuje hodně sacharidů a tuků a málo bílkovin. Ty navíc brzdí zpracování přijatého tuku. Tuky se samozřejmě jen okamžitě nespalují (jako je tomu třeba u jednoduchých sacharidů), ale také se ukládají. Ukládají se do speciálních buněk zvaných adipocyty. Při vysokém obsahu tuku nakonec jediná kapénka vyplní prakticky celý obsah buňky a naopak. Předpokládalo se, že množství a rozložení adipocytů po těle je dědičná záležitost (to znamená že rozložení a teoreticky i obsah tuku v těle by měl být geneticky daný). Ukládání tuku podporuje jednak zvýšený příjem především jednoduchých cukrů, jednak příjem živočišných tuků. Dobrou zprávou je, že se v současnosti věří, že jde o záležitost ovlivnitelnou, a to nejen v dětství, nýbrž i v dospělosti, což bylo dříve téměř nemyslitelné. Jinak i přeměna tukové tkáně oproti předpokladům je celkem svižná. Mluvím teď především o hnědém útrobním tuku. Podkožní tuk je totiž co do metabolismu podstatně méně aktivní. Dobrá zpráva je, že objem obou se dá snížit, a to v případě, kdy výdej energie převažuje nad příjmem (to znamená jednak dlouhotrvající výkony, jednak dlouhodobý půst). Mimo to se tuk ještě ukládá do svalů jako pohotovostní zásoba energie (jelikož zásoby glykogenu jsou malé a vydrží krátkou dobu). To ovšem funguje jen v případě, že mitochondrie (buněčné organely, které mají za úkol výrobu energie) mají k dispozici dostatek kyslíku a karnitinu (to je důležité především pro rýsovací dietu). Karnitin umíme dodat tělu uměle pomocí doplňků výživy podporujících odbourávání tuků. |
| z toho nasycené mastné kyseliny | 1,33 g (6.7%*) | 1,2 g (6%*) |
Průměrné nutriční informace z toho nasycené mastné kyseliny nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA). Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku. Mastné kyseliny s C4 – C10 Mastné kyseliny s nízkým počtem atomů uhlíku mají velmi dobrou vstřebatelnost, jelikož se skrze střevní stěnu dostávají prostou difúzí. Na rozdíl od vyšších mastných kyselin se z nich nevytvářejí tuky a přecházejí rovnou do jater, kde se za tvorby energie přeměňují na oxid uhličitý a vodu. [1] Mastné kyseliny s C12 – C16 Tyto mastné kyseliny působí v organismu spíše negativně, jelikož mají patrný vliv na hladinu cholesterolu (cholesterolémii), a to jak toho celkového, tak i na cholesterolové frakce typu LDL a HDL. Mastná kyselina laurová má negativní vliv na hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Toto zvýšení je způsobeno sníženým počtu LDL receptorů, které tak můžou navázat pouze omezené množství LDL frakce. Přebytečné molekuly LDL cholesterolu plavou v krvi a zvyšují tak riziko rozvinu aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Kyselina laurová dle výzkumů neovlivňuje frakci HDL cholesterolu, ale mohla by být jistým prekurzorem pro vznik omega-3 mastných kyselin, pokud jich nemá člověk ve stravě dostatek. Pro potvrzení této informace je ale potřeba dalších studií. Kyselina myristová má největší vliv na cholesterolémii. Zvyšuje jak hladinu LDL cholesterolu, tak i hladinu HDL cholesterolu. Posledním zástupcem této skupiny mastných kyselin je kyselina palmitová. Spolu s kyselinou stearovou se jedná o jednu z nejvíce zastoupených NMK ve výživě člověka. Co se týče cholesterolu, tak kys. palmitová zvyšuje hladinu obou frakcí, a tím i hladinu celkového cholesterolu. Dle některých zdrojů kyselina palmitová reguluje také hladinu některých hormonů, ovlivňuje imunitní funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci. Z tohoto důvodu by se měli diabetici vyhýbat potravinám bohatým na tuto mastnou kyselinu. Kyselina stearová Na rozdíl od ostatních nasycených MK, které jsou popsány výše, disponuje kyselina stearová odlišným chováním v organismu. Tato mastná kyselina s 18 atomy uhlíku má vítaný vliv na hladinu LDL cholesterolu, kterou dokáže mírně snižovat. HDL cholesterol v jejím případě zůstává nedotčený, ale vzhledem k tomu, že snižuje celkovou hladinu cholesterolu, považuje se její vliv za příznivý, protože zlepšuje poměr mezi LDL a HDL frakcí. Dále bylo prokázáno, že kys. stearová zvyšuje inzulinosenzitivitu. Příjem nasycených MK by měl být do 10 % z celkového denního energetického příjmu. Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem. Nasycené mastné kyseliny Nasycené mastné kyseliny neobsahují dvojnou vazbu. Jejich obecnou chemickou stavbu můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)n – COOH |
| Vláknina | 3,11 g | 2,8 g |
Průměrné nutriční informace Vláknina Skupina nestravitelných látek v rostlinných potravinách (celozrnném pečivu, ovesných vločkách, luštěninách, zelenině, ovoci). Mechanicky povzbuzuje správnou funkci střev, a podporuje tak zažívání, snižuje schopnost střeva vstřebávat škodlivé látky, tuky a cholesterol. |
| Sůl | 0,86 g (14.3%*) | 0,77 g (12,8%*) |
*) Referenční hodnoty příjmu
| ANANAS | ve 100 g | v 1 sáčku 90 g | |
|---|---|---|---|
| Energetická hodnota | 1603,33 kJ (19.1%*) | 1443 kJ (17,2%*) | |
| Energetická hodnota | 381,11 kCal (19.1%*) | 343 kCal (17,2%*) | |
| Bílkoviny - proteiny | 27,78 g (55.6%*) | 25 g (50%*) |
Průměrné nutriční informace Bílkoviny - proteiny Z hlediska svalového objemu je pro nás nejdůležitější taková bílkovina, která je rychle vstřebatelná a má silný anabolický účinek. Velmi výstižnou odpovědí je poměr bílkovin v lidském mateřském mléce. Jinými slovy je to právě to, na čem jsme „odkojeni“ v období, kdy potřebujeme maximální růstový potenciál. Lidské mléko obsahuje syrovátkovou bílkovinu a kasein v poměru 4 / 1, tedy přesně naopak než je tomu v mléce kravském. Proto je pro nás nejdůležitější v objemovém tréninku právě syrovátková bílkovina, která se vyznačuje velmi rychlou „vstřebatelností“. Pro příklad - pokud přijmeme nalačno 30g syrovátkového proteinu, hladina aminokyselin v krvi dosáhne vrcholu již po jedné hodině a vrátí se na původní úroveň cca po dvou hodinách, to má svůj význam zejména po tréninku, kdy je kladen důraz na rychlý příjem lehce stravitelných bílkovin. Dalším faktorem je silný anabolický účinek syrovátkové bílkoviny, kdy uvedená dávka 30g zvýší až o 68% úroveň syntézy bílkovin. Doporučené formy pro svalový objem: Syrovátkový izolát, koncentrát, hydrolyzát, či jejich kombinace ( viz. níže – legenda ) Vícesložková bílkovina, v poměru syrovátková bílkovina / kasein, nebo vaječná bílkovina – 3 až 4 / 1 Večer před spaním je možné dávkovat kasein, nebo mléčný izolát DIETA, ZPEVNĚNÍ POSTAVY Pokud je Vašim cílem „shodit“ tuk a zpevnit postavu, je pro Vás naopak nejdůležitější bílkovina, která se vstřebává pomalu a zásobuje tak Vaše tělo potřebnými aminokyselinami po dobu tří až čtyř hodin. Právě kravské mléko má ideální poměr „pomalého“ kaseinu a syrovátky 4 / 1. Ideální formou je tedy v tomto případe mléčný izolát, či přímo kasein. Mléčný izolát nabízí kromě vysokého obsahu pro tělo nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin, vysoký obsah bioaktivních peptidů (laktoferin, glykomakropeptidy), které mají pozitivní účinky na zdravotní stav a regeneraci. Kasein je nesporně v této kategorii králem, je znám pro svůj silný antikatabolický účinek: díky pomalému vstřebávání, velmi silně brání odbourávání bílkovin ze svalové hmoty, po dobu až 4 hodin. Nevýhodou kaseinu je těžší stravitelnost (sráží se žaludku během trávení do „zhluků“), proto se vyrábí ve formě vazby na minerál a to nejčastěji vápník, nebo draslík. Právě tyto formy usnadňují jeho stravitelnost a využití. V současné době přichází také na trh nová, revoluční forma micelárního kaseinu, která daný problém doslova eliminuje. Další vhodnou bílkovinou, zejména pro ženy, je sojová bílkovina, opět ve formě sojového izolátu. Sojová bílkovina je po Amaranthu druhá nejplnohodnotnější rostlinná bílkovina, která má deficit esenciální (pro tělo nepostradatelné) aminokyseliny L-methioninu. Mezi její hlavní pozitiva patří vysoký obsah flavonoidů, které mají silné antioxidační a antikancerogenní (protirakovinné) účinky. Často se v tomto případě používají vícesložkové proteinové produkty založené na kombinaci uvedených složek, které jsou případně obohaceny i o vaječný albumin, který je po kaseinu druhou „nejpomalejší“ bílkovinou z hlediska vstřebávání. Doporučené formy pro dietu, zpevnění postavy: Kaseinát vápenatý, micelární kasein Mléčný izolát Sojový izolát Kombinace uvedených složek Legenda - používané formy bílkovin dle čistoty: - Koncentrát: obsahuje 70 – 85 % bílkovin, zbytek tvoří nežádoucí balastní látky, u mléčných bílkovin např. laktóza. Jedná se o méně kvalitní formu bílkoviny - Izolát: obsahuje 90 – 98 % bílkovin. Jedná se o vysokokvalitní formu bílkovin. Poznámka: pokud se daná forma bílkoviny štěpí, vzniká hydrolyzát, pro který je charakteristický vysoký obsah volných, rychle vstřebatelných aminokyselin a jejich řetězců ve formě oligopeptidů a polypeptidů. Jak již bylo řečeno dříve, bílkoviny, neboli proteiny jsou opravdovým základem nejen posilovacího tréninku. Proteiny jsou totiž v organismu všudypřítomné. Jsou jak častou stavební jednotkou (základ svalů, kostí i vazů), tak především součást všech enzymů, to znamená látek hlídajících a usměrňujících veškeré metabolické pochody (ano, i ty související s posilováním). My se ale nyní nebudeme zabývat metabolismem jako takovým příliš do hloubky a spíš se podíváme na bílkoviny co do jejich příjmu a zhruba si přiblížíme jejich přeměny v organismu a úskalí v jejich požívání ... Proteiny nejsou ve své podstatě nic jiného než jen řetězec základních stavebních kamenů, a to sice aminokyselin. Takovýchto aminokyselin se v lidském těle vyskytuje 20 (v některých literaturách může být uvedeno 21). Tyto se dělí na neesenciální (tělo je dokáže vyrobit) a esenciální (obsahují některé řetězce, které tělo nedokáže připravit, a tudíž jsme odkázáni na jejich příjem v potravě). Je zajímavé, že pomocí pouhých 20 aminokyselin je možno poskládat nepřeberné množství proteinů jen jejich prostým přeskupením. Tomu se říká stavebnicový princip. |
| Sacharidy - uhlohydráty | 55,56 g (21.4%*) | 50 g (19,2%*) |
Průměrné nutriční informace Sacharidy - uhlohydráty Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy. |
| z toho cukry | 5,89 g (6.5%*) | 5,3 g (5,9%*) |
Průměrné nutriční informace z toho cukry Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené. |
| Tuky | 4,78 g (6.8%*) | 4,3 g (6,1%*) |
Průměrné nutriční informace Tuky Většina lidí zápasících s tukovými polštáři si říká, jaký by byl svět bez tuků skvělý. Omyl! Nejen, že by nebyl skvělý, ale byl by zhola nemožný. Sice nám způsobuje těžké chvíle před zrcadlem, ale ve své podstatě je pro život nepostradatelným. Tuky neboli lipidy jsou totiž nejen vydatným zdrojem a rezervoárem energie, ale podílí se také na stavbě biomembrán, jsou součástí stavby orgánových struktur, jsou výchozí látkou pro stavbu některých hormonů, žlučových kyselin aj., slouží jako tepelná a mechanická izolace (třeba ledvin) a také působí jako rozpouštědlo (především vitaminů A,D,E a K a jiných látek)... Na rozdíl o sacharidů je metabolismus tuků podstatně složitější. Zpracování začíná až ve dvanáctníku (první část tenkého střeva). Malé množství enzymů je sice již v žaludku, ale pro jejich úspěch je důležitá přítomnost žlučových kyselin, jejichž vývod ústí právě až do dvanáctníku. Žlučové kyseliny totiž působí jako emulgátory (tj. snižují povrchové napětí) tuků. To v praxi znamená že v podstatě rozbíjejí velké tukové shluky na malé a snadno zpracovatelné kapénky. Vlastním substrátem pro výrobu energie jsou pak vyšší mastné karboxylové kyseliny. Nepatrně jinak je tomu u kojenců, kteří mají mnohem větší aktivitu lipáz (enzymů štěpících tuky). Ti tedy mohou přijímat mnohem více tuků, ale za to hůře zpracovávají bílkoviny. Proto je důležité, aby pokud možno nepřecházeli předčasně na kravské mléko a zůstali na mléce mateřském. Totiž obsahuje hodně sacharidů a tuků a málo bílkovin. Ty navíc brzdí zpracování přijatého tuku. Tuky se samozřejmě jen okamžitě nespalují (jako je tomu třeba u jednoduchých sacharidů), ale také se ukládají. Ukládají se do speciálních buněk zvaných adipocyty. Při vysokém obsahu tuku nakonec jediná kapénka vyplní prakticky celý obsah buňky a naopak. Předpokládalo se, že množství a rozložení adipocytů po těle je dědičná záležitost (to znamená že rozložení a teoreticky i obsah tuku v těle by měl být geneticky daný). Ukládání tuku podporuje jednak zvýšený příjem především jednoduchých cukrů, jednak příjem živočišných tuků. Dobrou zprávou je, že se v současnosti věří, že jde o záležitost ovlivnitelnou, a to nejen v dětství, nýbrž i v dospělosti, což bylo dříve téměř nemyslitelné. Jinak i přeměna tukové tkáně oproti předpokladům je celkem svižná. Mluvím teď především o hnědém útrobním tuku. Podkožní tuk je totiž co do metabolismu podstatně méně aktivní. Dobrá zpráva je, že objem obou se dá snížit, a to v případě, kdy výdej energie převažuje nad příjmem (to znamená jednak dlouhotrvající výkony, jednak dlouhodobý půst). Mimo to se tuk ještě ukládá do svalů jako pohotovostní zásoba energie (jelikož zásoby glykogenu jsou malé a vydrží krátkou dobu). To ovšem funguje jen v případě, že mitochondrie (buněčné organely, které mají za úkol výrobu energie) mají k dispozici dostatek kyslíku a karnitinu (to je důležité především pro rýsovací dietu). Karnitin umíme dodat tělu uměle pomocí doplňků výživy podporujících odbourávání tuků. |
| z toho nasycené mastné kyseliny | 1,33 g (6.7%*) | 1,2 g (6%*) |
Průměrné nutriční informace z toho nasycené mastné kyseliny nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA). Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku. Mastné kyseliny s C4 – C10 Mastné kyseliny s nízkým počtem atomů uhlíku mají velmi dobrou vstřebatelnost, jelikož se skrze střevní stěnu dostávají prostou difúzí. Na rozdíl od vyšších mastných kyselin se z nich nevytvářejí tuky a přecházejí rovnou do jater, kde se za tvorby energie přeměňují na oxid uhličitý a vodu. [1] Mastné kyseliny s C12 – C16 Tyto mastné kyseliny působí v organismu spíše negativně, jelikož mají patrný vliv na hladinu cholesterolu (cholesterolémii), a to jak toho celkového, tak i na cholesterolové frakce typu LDL a HDL. Mastná kyselina laurová má negativní vliv na hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Toto zvýšení je způsobeno sníženým počtu LDL receptorů, které tak můžou navázat pouze omezené množství LDL frakce. Přebytečné molekuly LDL cholesterolu plavou v krvi a zvyšují tak riziko rozvinu aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Kyselina laurová dle výzkumů neovlivňuje frakci HDL cholesterolu, ale mohla by být jistým prekurzorem pro vznik omega-3 mastných kyselin, pokud jich nemá člověk ve stravě dostatek. Pro potvrzení této informace je ale potřeba dalších studií. Kyselina myristová má největší vliv na cholesterolémii. Zvyšuje jak hladinu LDL cholesterolu, tak i hladinu HDL cholesterolu. Posledním zástupcem této skupiny mastných kyselin je kyselina palmitová. Spolu s kyselinou stearovou se jedná o jednu z nejvíce zastoupených NMK ve výživě člověka. Co se týče cholesterolu, tak kys. palmitová zvyšuje hladinu obou frakcí, a tím i hladinu celkového cholesterolu. Dle některých zdrojů kyselina palmitová reguluje také hladinu některých hormonů, ovlivňuje imunitní funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci. Z tohoto důvodu by se měli diabetici vyhýbat potravinám bohatým na tuto mastnou kyselinu. Kyselina stearová Na rozdíl od ostatních nasycených MK, které jsou popsány výše, disponuje kyselina stearová odlišným chováním v organismu. Tato mastná kyselina s 18 atomy uhlíku má vítaný vliv na hladinu LDL cholesterolu, kterou dokáže mírně snižovat. HDL cholesterol v jejím případě zůstává nedotčený, ale vzhledem k tomu, že snižuje celkovou hladinu cholesterolu, považuje se její vliv za příznivý, protože zlepšuje poměr mezi LDL a HDL frakcí. Dále bylo prokázáno, že kys. stearová zvyšuje inzulinosenzitivitu. Příjem nasycených MK by měl být do 10 % z celkového denního energetického příjmu. Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem. Nasycené mastné kyseliny Nasycené mastné kyseliny neobsahují dvojnou vazbu. Jejich obecnou chemickou stavbu můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)n – COOH |
| Vláknina | 3,11 g | 2,8 g |
Průměrné nutriční informace Vláknina Skupina nestravitelných látek v rostlinných potravinách (celozrnném pečivu, ovesných vločkách, luštěninách, zelenině, ovoci). Mechanicky povzbuzuje správnou funkci střev, a podporuje tak zažívání, snižuje schopnost střeva vstřebávat škodlivé látky, tuky a cholesterol. |
| Sůl | 0,86 g (14.3%*) | 0,77 g (12,8%*) |
*) Referenční hodnoty příjmu
| JABLKO SKOŘICE | ve 100 g | v 1 sáčku 90 g | |
|---|---|---|---|
| Energetická hodnota | 1603,33 kJ (19.1%*) | 1443 kJ (17,2%*) | |
| Energetická hodnota | 381,11 kCal (19.1%*) | 343 kCal (17,2%*) | |
| Bílkoviny - proteiny | 27,78 g (55.6%*) | 25 g (50%*) |
Průměrné nutriční informace Bílkoviny - proteiny Z hlediska svalového objemu je pro nás nejdůležitější taková bílkovina, která je rychle vstřebatelná a má silný anabolický účinek. Velmi výstižnou odpovědí je poměr bílkovin v lidském mateřském mléce. Jinými slovy je to právě to, na čem jsme „odkojeni“ v období, kdy potřebujeme maximální růstový potenciál. Lidské mléko obsahuje syrovátkovou bílkovinu a kasein v poměru 4 / 1, tedy přesně naopak než je tomu v mléce kravském. Proto je pro nás nejdůležitější v objemovém tréninku právě syrovátková bílkovina, která se vyznačuje velmi rychlou „vstřebatelností“. Pro příklad - pokud přijmeme nalačno 30g syrovátkového proteinu, hladina aminokyselin v krvi dosáhne vrcholu již po jedné hodině a vrátí se na původní úroveň cca po dvou hodinách, to má svůj význam zejména po tréninku, kdy je kladen důraz na rychlý příjem lehce stravitelných bílkovin. Dalším faktorem je silný anabolický účinek syrovátkové bílkoviny, kdy uvedená dávka 30g zvýší až o 68% úroveň syntézy bílkovin. Doporučené formy pro svalový objem: Syrovátkový izolát, koncentrát, hydrolyzát, či jejich kombinace ( viz. níže – legenda ) Vícesložková bílkovina, v poměru syrovátková bílkovina / kasein, nebo vaječná bílkovina – 3 až 4 / 1 Večer před spaním je možné dávkovat kasein, nebo mléčný izolát DIETA, ZPEVNĚNÍ POSTAVY Pokud je Vašim cílem „shodit“ tuk a zpevnit postavu, je pro Vás naopak nejdůležitější bílkovina, která se vstřebává pomalu a zásobuje tak Vaše tělo potřebnými aminokyselinami po dobu tří až čtyř hodin. Právě kravské mléko má ideální poměr „pomalého“ kaseinu a syrovátky 4 / 1. Ideální formou je tedy v tomto případe mléčný izolát, či přímo kasein. Mléčný izolát nabízí kromě vysokého obsahu pro tělo nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin, vysoký obsah bioaktivních peptidů (laktoferin, glykomakropeptidy), které mají pozitivní účinky na zdravotní stav a regeneraci. Kasein je nesporně v této kategorii králem, je znám pro svůj silný antikatabolický účinek: díky pomalému vstřebávání, velmi silně brání odbourávání bílkovin ze svalové hmoty, po dobu až 4 hodin. Nevýhodou kaseinu je těžší stravitelnost (sráží se žaludku během trávení do „zhluků“), proto se vyrábí ve formě vazby na minerál a to nejčastěji vápník, nebo draslík. Právě tyto formy usnadňují jeho stravitelnost a využití. V současné době přichází také na trh nová, revoluční forma micelárního kaseinu, která daný problém doslova eliminuje. Další vhodnou bílkovinou, zejména pro ženy, je sojová bílkovina, opět ve formě sojového izolátu. Sojová bílkovina je po Amaranthu druhá nejplnohodnotnější rostlinná bílkovina, která má deficit esenciální (pro tělo nepostradatelné) aminokyseliny L-methioninu. Mezi její hlavní pozitiva patří vysoký obsah flavonoidů, které mají silné antioxidační a antikancerogenní (protirakovinné) účinky. Často se v tomto případě používají vícesložkové proteinové produkty založené na kombinaci uvedených složek, které jsou případně obohaceny i o vaječný albumin, který je po kaseinu druhou „nejpomalejší“ bílkovinou z hlediska vstřebávání. Doporučené formy pro dietu, zpevnění postavy: Kaseinát vápenatý, micelární kasein Mléčný izolát Sojový izolát Kombinace uvedených složek Legenda - používané formy bílkovin dle čistoty: - Koncentrát: obsahuje 70 – 85 % bílkovin, zbytek tvoří nežádoucí balastní látky, u mléčných bílkovin např. laktóza. Jedná se o méně kvalitní formu bílkoviny - Izolát: obsahuje 90 – 98 % bílkovin. Jedná se o vysokokvalitní formu bílkovin. Poznámka: pokud se daná forma bílkoviny štěpí, vzniká hydrolyzát, pro který je charakteristický vysoký obsah volných, rychle vstřebatelných aminokyselin a jejich řetězců ve formě oligopeptidů a polypeptidů. Jak již bylo řečeno dříve, bílkoviny, neboli proteiny jsou opravdovým základem nejen posilovacího tréninku. Proteiny jsou totiž v organismu všudypřítomné. Jsou jak častou stavební jednotkou (základ svalů, kostí i vazů), tak především součást všech enzymů, to znamená látek hlídajících a usměrňujících veškeré metabolické pochody (ano, i ty související s posilováním). My se ale nyní nebudeme zabývat metabolismem jako takovým příliš do hloubky a spíš se podíváme na bílkoviny co do jejich příjmu a zhruba si přiblížíme jejich přeměny v organismu a úskalí v jejich požívání ... Proteiny nejsou ve své podstatě nic jiného než jen řetězec základních stavebních kamenů, a to sice aminokyselin. Takovýchto aminokyselin se v lidském těle vyskytuje 20 (v některých literaturách může být uvedeno 21). Tyto se dělí na neesenciální (tělo je dokáže vyrobit) a esenciální (obsahují některé řetězce, které tělo nedokáže připravit, a tudíž jsme odkázáni na jejich příjem v potravě). Je zajímavé, že pomocí pouhých 20 aminokyselin je možno poskládat nepřeberné množství proteinů jen jejich prostým přeskupením. Tomu se říká stavebnicový princip. |
| Sacharidy - uhlohydráty | 55,56 g (21.4%*) | 50 g (19,2%*) |
Průměrné nutriční informace Sacharidy - uhlohydráty Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy. |
| z toho cukry | 5,89 g (6.5%*) | 5,3 g (5,9%*) |
Průměrné nutriční informace z toho cukry Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené. |
| Tuky | 4,78 g (6.8%*) | 4,3 g (6,1%*) |
Průměrné nutriční informace Tuky Většina lidí zápasících s tukovými polštáři si říká, jaký by byl svět bez tuků skvělý. Omyl! Nejen, že by nebyl skvělý, ale byl by zhola nemožný. Sice nám způsobuje těžké chvíle před zrcadlem, ale ve své podstatě je pro život nepostradatelným. Tuky neboli lipidy jsou totiž nejen vydatným zdrojem a rezervoárem energie, ale podílí se také na stavbě biomembrán, jsou součástí stavby orgánových struktur, jsou výchozí látkou pro stavbu některých hormonů, žlučových kyselin aj., slouží jako tepelná a mechanická izolace (třeba ledvin) a také působí jako rozpouštědlo (především vitaminů A,D,E a K a jiných látek)... Na rozdíl o sacharidů je metabolismus tuků podstatně složitější. Zpracování začíná až ve dvanáctníku (první část tenkého střeva). Malé množství enzymů je sice již v žaludku, ale pro jejich úspěch je důležitá přítomnost žlučových kyselin, jejichž vývod ústí právě až do dvanáctníku. Žlučové kyseliny totiž působí jako emulgátory (tj. snižují povrchové napětí) tuků. To v praxi znamená že v podstatě rozbíjejí velké tukové shluky na malé a snadno zpracovatelné kapénky. Vlastním substrátem pro výrobu energie jsou pak vyšší mastné karboxylové kyseliny. Nepatrně jinak je tomu u kojenců, kteří mají mnohem větší aktivitu lipáz (enzymů štěpících tuky). Ti tedy mohou přijímat mnohem více tuků, ale za to hůře zpracovávají bílkoviny. Proto je důležité, aby pokud možno nepřecházeli předčasně na kravské mléko a zůstali na mléce mateřském. Totiž obsahuje hodně sacharidů a tuků a málo bílkovin. Ty navíc brzdí zpracování přijatého tuku. Tuky se samozřejmě jen okamžitě nespalují (jako je tomu třeba u jednoduchých sacharidů), ale také se ukládají. Ukládají se do speciálních buněk zvaných adipocyty. Při vysokém obsahu tuku nakonec jediná kapénka vyplní prakticky celý obsah buňky a naopak. Předpokládalo se, že množství a rozložení adipocytů po těle je dědičná záležitost (to znamená že rozložení a teoreticky i obsah tuku v těle by měl být geneticky daný). Ukládání tuku podporuje jednak zvýšený příjem především jednoduchých cukrů, jednak příjem živočišných tuků. Dobrou zprávou je, že se v současnosti věří, že jde o záležitost ovlivnitelnou, a to nejen v dětství, nýbrž i v dospělosti, což bylo dříve téměř nemyslitelné. Jinak i přeměna tukové tkáně oproti předpokladům je celkem svižná. Mluvím teď především o hnědém útrobním tuku. Podkožní tuk je totiž co do metabolismu podstatně méně aktivní. Dobrá zpráva je, že objem obou se dá snížit, a to v případě, kdy výdej energie převažuje nad příjmem (to znamená jednak dlouhotrvající výkony, jednak dlouhodobý půst). Mimo to se tuk ještě ukládá do svalů jako pohotovostní zásoba energie (jelikož zásoby glykogenu jsou malé a vydrží krátkou dobu). To ovšem funguje jen v případě, že mitochondrie (buněčné organely, které mají za úkol výrobu energie) mají k dispozici dostatek kyslíku a karnitinu (to je důležité především pro rýsovací dietu). Karnitin umíme dodat tělu uměle pomocí doplňků výživy podporujících odbourávání tuků. |
| z toho nasycené mastné kyseliny | 1,33 g (6.7%*) | 1,2 g (6%*) |
Průměrné nutriční informace z toho nasycené mastné kyseliny nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA). Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku. Mastné kyseliny s C4 – C10 Mastné kyseliny s nízkým počtem atomů uhlíku mají velmi dobrou vstřebatelnost, jelikož se skrze střevní stěnu dostávají prostou difúzí. Na rozdíl od vyšších mastných kyselin se z nich nevytvářejí tuky a přecházejí rovnou do jater, kde se za tvorby energie přeměňují na oxid uhličitý a vodu. [1] Mastné kyseliny s C12 – C16 Tyto mastné kyseliny působí v organismu spíše negativně, jelikož mají patrný vliv na hladinu cholesterolu (cholesterolémii), a to jak toho celkového, tak i na cholesterolové frakce typu LDL a HDL. Mastná kyselina laurová má negativní vliv na hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Toto zvýšení je způsobeno sníženým počtu LDL receptorů, které tak můžou navázat pouze omezené množství LDL frakce. Přebytečné molekuly LDL cholesterolu plavou v krvi a zvyšují tak riziko rozvinu aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Kyselina laurová dle výzkumů neovlivňuje frakci HDL cholesterolu, ale mohla by být jistým prekurzorem pro vznik omega-3 mastných kyselin, pokud jich nemá člověk ve stravě dostatek. Pro potvrzení této informace je ale potřeba dalších studií. Kyselina myristová má největší vliv na cholesterolémii. Zvyšuje jak hladinu LDL cholesterolu, tak i hladinu HDL cholesterolu. Posledním zástupcem této skupiny mastných kyselin je kyselina palmitová. Spolu s kyselinou stearovou se jedná o jednu z nejvíce zastoupených NMK ve výživě člověka. Co se týče cholesterolu, tak kys. palmitová zvyšuje hladinu obou frakcí, a tím i hladinu celkového cholesterolu. Dle některých zdrojů kyselina palmitová reguluje také hladinu některých hormonů, ovlivňuje imunitní funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci. Z tohoto důvodu by se měli diabetici vyhýbat potravinám bohatým na tuto mastnou kyselinu. Kyselina stearová Na rozdíl od ostatních nasycených MK, které jsou popsány výše, disponuje kyselina stearová odlišným chováním v organismu. Tato mastná kyselina s 18 atomy uhlíku má vítaný vliv na hladinu LDL cholesterolu, kterou dokáže mírně snižovat. HDL cholesterol v jejím případě zůstává nedotčený, ale vzhledem k tomu, že snižuje celkovou hladinu cholesterolu, považuje se její vliv za příznivý, protože zlepšuje poměr mezi LDL a HDL frakcí. Dále bylo prokázáno, že kys. stearová zvyšuje inzulinosenzitivitu. Příjem nasycených MK by měl být do 10 % z celkového denního energetického příjmu. Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem. Nasycené mastné kyseliny Nasycené mastné kyseliny neobsahují dvojnou vazbu. Jejich obecnou chemickou stavbu můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)n – COOH |
| Vláknina | 3,11 g | 2,8 g |
Průměrné nutriční informace Vláknina Skupina nestravitelných látek v rostlinných potravinách (celozrnném pečivu, ovesných vločkách, luštěninách, zelenině, ovoci). Mechanicky povzbuzuje správnou funkci střev, a podporuje tak zažívání, snižuje schopnost střeva vstřebávat škodlivé látky, tuky a cholesterol. |
| Sůl | 0,86 g (14.3%*) | 0,77 g (12,8%*) |
*) Referenční hodnoty příjmu
| BANÁN | ve 100 g | v 1 sáčku 90 g | |
|---|---|---|---|
| Energetická hodnota | 1603,33 kJ (19.1%*) | 1443 kJ (17,2%*) | |
| Energetická hodnota | 381,11 kCal (19.1%*) | 343 kCal (17,2%*) | |
| Bílkoviny - proteiny | 27,78 g (55.6%*) | 25 g (50%*) |
Průměrné nutriční informace Bílkoviny - proteiny Z hlediska svalového objemu je pro nás nejdůležitější taková bílkovina, která je rychle vstřebatelná a má silný anabolický účinek. Velmi výstižnou odpovědí je poměr bílkovin v lidském mateřském mléce. Jinými slovy je to právě to, na čem jsme „odkojeni“ v období, kdy potřebujeme maximální růstový potenciál. Lidské mléko obsahuje syrovátkovou bílkovinu a kasein v poměru 4 / 1, tedy přesně naopak než je tomu v mléce kravském. Proto je pro nás nejdůležitější v objemovém tréninku právě syrovátková bílkovina, která se vyznačuje velmi rychlou „vstřebatelností“. Pro příklad - pokud přijmeme nalačno 30g syrovátkového proteinu, hladina aminokyselin v krvi dosáhne vrcholu již po jedné hodině a vrátí se na původní úroveň cca po dvou hodinách, to má svůj význam zejména po tréninku, kdy je kladen důraz na rychlý příjem lehce stravitelných bílkovin. Dalším faktorem je silný anabolický účinek syrovátkové bílkoviny, kdy uvedená dávka 30g zvýší až o 68% úroveň syntézy bílkovin. Doporučené formy pro svalový objem: Syrovátkový izolát, koncentrát, hydrolyzát, či jejich kombinace ( viz. níže – legenda ) Vícesložková bílkovina, v poměru syrovátková bílkovina / kasein, nebo vaječná bílkovina – 3 až 4 / 1 Večer před spaním je možné dávkovat kasein, nebo mléčný izolát DIETA, ZPEVNĚNÍ POSTAVY Pokud je Vašim cílem „shodit“ tuk a zpevnit postavu, je pro Vás naopak nejdůležitější bílkovina, která se vstřebává pomalu a zásobuje tak Vaše tělo potřebnými aminokyselinami po dobu tří až čtyř hodin. Právě kravské mléko má ideální poměr „pomalého“ kaseinu a syrovátky 4 / 1. Ideální formou je tedy v tomto případe mléčný izolát, či přímo kasein. Mléčný izolát nabízí kromě vysokého obsahu pro tělo nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin, vysoký obsah bioaktivních peptidů (laktoferin, glykomakropeptidy), které mají pozitivní účinky na zdravotní stav a regeneraci. Kasein je nesporně v této kategorii králem, je znám pro svůj silný antikatabolický účinek: díky pomalému vstřebávání, velmi silně brání odbourávání bílkovin ze svalové hmoty, po dobu až 4 hodin. Nevýhodou kaseinu je těžší stravitelnost (sráží se žaludku během trávení do „zhluků“), proto se vyrábí ve formě vazby na minerál a to nejčastěji vápník, nebo draslík. Právě tyto formy usnadňují jeho stravitelnost a využití. V současné době přichází také na trh nová, revoluční forma micelárního kaseinu, která daný problém doslova eliminuje. Další vhodnou bílkovinou, zejména pro ženy, je sojová bílkovina, opět ve formě sojového izolátu. Sojová bílkovina je po Amaranthu druhá nejplnohodnotnější rostlinná bílkovina, která má deficit esenciální (pro tělo nepostradatelné) aminokyseliny L-methioninu. Mezi její hlavní pozitiva patří vysoký obsah flavonoidů, které mají silné antioxidační a antikancerogenní (protirakovinné) účinky. Často se v tomto případě používají vícesložkové proteinové produkty založené na kombinaci uvedených složek, které jsou případně obohaceny i o vaječný albumin, který je po kaseinu druhou „nejpomalejší“ bílkovinou z hlediska vstřebávání. Doporučené formy pro dietu, zpevnění postavy: Kaseinát vápenatý, micelární kasein Mléčný izolát Sojový izolát Kombinace uvedených složek Legenda - používané formy bílkovin dle čistoty: - Koncentrát: obsahuje 70 – 85 % bílkovin, zbytek tvoří nežádoucí balastní látky, u mléčných bílkovin např. laktóza. Jedná se o méně kvalitní formu bílkoviny - Izolát: obsahuje 90 – 98 % bílkovin. Jedná se o vysokokvalitní formu bílkovin. Poznámka: pokud se daná forma bílkoviny štěpí, vzniká hydrolyzát, pro který je charakteristický vysoký obsah volných, rychle vstřebatelných aminokyselin a jejich řetězců ve formě oligopeptidů a polypeptidů. Jak již bylo řečeno dříve, bílkoviny, neboli proteiny jsou opravdovým základem nejen posilovacího tréninku. Proteiny jsou totiž v organismu všudypřítomné. Jsou jak častou stavební jednotkou (základ svalů, kostí i vazů), tak především součást všech enzymů, to znamená látek hlídajících a usměrňujících veškeré metabolické pochody (ano, i ty související s posilováním). My se ale nyní nebudeme zabývat metabolismem jako takovým příliš do hloubky a spíš se podíváme na bílkoviny co do jejich příjmu a zhruba si přiblížíme jejich přeměny v organismu a úskalí v jejich požívání ... Proteiny nejsou ve své podstatě nic jiného než jen řetězec základních stavebních kamenů, a to sice aminokyselin. Takovýchto aminokyselin se v lidském těle vyskytuje 20 (v některých literaturách může být uvedeno 21). Tyto se dělí na neesenciální (tělo je dokáže vyrobit) a esenciální (obsahují některé řetězce, které tělo nedokáže připravit, a tudíž jsme odkázáni na jejich příjem v potravě). Je zajímavé, že pomocí pouhých 20 aminokyselin je možno poskládat nepřeberné množství proteinů jen jejich prostým přeskupením. Tomu se říká stavebnicový princip. |
| Sacharidy - uhlohydráty | 55,56 g (21.4%*) | 50 g (19,2%*) |
Průměrné nutriční informace Sacharidy - uhlohydráty Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy. |
| z toho cukry | 5,89 g (6.5%*) | 5,3 g (5,9%*) |
Průměrné nutriční informace z toho cukry Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené. |
| Tuky | 4,78 g (6.8%*) | 4,3 g (6,1%*) |
Průměrné nutriční informace Tuky Většina lidí zápasících s tukovými polštáři si říká, jaký by byl svět bez tuků skvělý. Omyl! Nejen, že by nebyl skvělý, ale byl by zhola nemožný. Sice nám způsobuje těžké chvíle před zrcadlem, ale ve své podstatě je pro život nepostradatelným. Tuky neboli lipidy jsou totiž nejen vydatným zdrojem a rezervoárem energie, ale podílí se také na stavbě biomembrán, jsou součástí stavby orgánových struktur, jsou výchozí látkou pro stavbu některých hormonů, žlučových kyselin aj., slouží jako tepelná a mechanická izolace (třeba ledvin) a také působí jako rozpouštědlo (především vitaminů A,D,E a K a jiných látek)... Na rozdíl o sacharidů je metabolismus tuků podstatně složitější. Zpracování začíná až ve dvanáctníku (první část tenkého střeva). Malé množství enzymů je sice již v žaludku, ale pro jejich úspěch je důležitá přítomnost žlučových kyselin, jejichž vývod ústí právě až do dvanáctníku. Žlučové kyseliny totiž působí jako emulgátory (tj. snižují povrchové napětí) tuků. To v praxi znamená že v podstatě rozbíjejí velké tukové shluky na malé a snadno zpracovatelné kapénky. Vlastním substrátem pro výrobu energie jsou pak vyšší mastné karboxylové kyseliny. Nepatrně jinak je tomu u kojenců, kteří mají mnohem větší aktivitu lipáz (enzymů štěpících tuky). Ti tedy mohou přijímat mnohem více tuků, ale za to hůře zpracovávají bílkoviny. Proto je důležité, aby pokud možno nepřecházeli předčasně na kravské mléko a zůstali na mléce mateřském. Totiž obsahuje hodně sacharidů a tuků a málo bílkovin. Ty navíc brzdí zpracování přijatého tuku. Tuky se samozřejmě jen okamžitě nespalují (jako je tomu třeba u jednoduchých sacharidů), ale také se ukládají. Ukládají se do speciálních buněk zvaných adipocyty. Při vysokém obsahu tuku nakonec jediná kapénka vyplní prakticky celý obsah buňky a naopak. Předpokládalo se, že množství a rozložení adipocytů po těle je dědičná záležitost (to znamená že rozložení a teoreticky i obsah tuku v těle by měl být geneticky daný). Ukládání tuku podporuje jednak zvýšený příjem především jednoduchých cukrů, jednak příjem živočišných tuků. Dobrou zprávou je, že se v současnosti věří, že jde o záležitost ovlivnitelnou, a to nejen v dětství, nýbrž i v dospělosti, což bylo dříve téměř nemyslitelné. Jinak i přeměna tukové tkáně oproti předpokladům je celkem svižná. Mluvím teď především o hnědém útrobním tuku. Podkožní tuk je totiž co do metabolismu podstatně méně aktivní. Dobrá zpráva je, že objem obou se dá snížit, a to v případě, kdy výdej energie převažuje nad příjmem (to znamená jednak dlouhotrvající výkony, jednak dlouhodobý půst). Mimo to se tuk ještě ukládá do svalů jako pohotovostní zásoba energie (jelikož zásoby glykogenu jsou malé a vydrží krátkou dobu). To ovšem funguje jen v případě, že mitochondrie (buněčné organely, které mají za úkol výrobu energie) mají k dispozici dostatek kyslíku a karnitinu (to je důležité především pro rýsovací dietu). Karnitin umíme dodat tělu uměle pomocí doplňků výživy podporujících odbourávání tuků. |
| z toho nasycené mastné kyseliny | 1,33 g (6.7%*) | 1,2 g (6%*) |
Průměrné nutriční informace z toho nasycené mastné kyseliny nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA). Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku. Mastné kyseliny s C4 – C10 Mastné kyseliny s nízkým počtem atomů uhlíku mají velmi dobrou vstřebatelnost, jelikož se skrze střevní stěnu dostávají prostou difúzí. Na rozdíl od vyšších mastných kyselin se z nich nevytvářejí tuky a přecházejí rovnou do jater, kde se za tvorby energie přeměňují na oxid uhličitý a vodu. [1] Mastné kyseliny s C12 – C16 Tyto mastné kyseliny působí v organismu spíše negativně, jelikož mají patrný vliv na hladinu cholesterolu (cholesterolémii), a to jak toho celkového, tak i na cholesterolové frakce typu LDL a HDL. Mastná kyselina laurová má negativní vliv na hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Toto zvýšení je způsobeno sníženým počtu LDL receptorů, které tak můžou navázat pouze omezené množství LDL frakce. Přebytečné molekuly LDL cholesterolu plavou v krvi a zvyšují tak riziko rozvinu aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Kyselina laurová dle výzkumů neovlivňuje frakci HDL cholesterolu, ale mohla by být jistým prekurzorem pro vznik omega-3 mastných kyselin, pokud jich nemá člověk ve stravě dostatek. Pro potvrzení této informace je ale potřeba dalších studií. Kyselina myristová má největší vliv na cholesterolémii. Zvyšuje jak hladinu LDL cholesterolu, tak i hladinu HDL cholesterolu. Posledním zástupcem této skupiny mastných kyselin je kyselina palmitová. Spolu s kyselinou stearovou se jedná o jednu z nejvíce zastoupených NMK ve výživě člověka. Co se týče cholesterolu, tak kys. palmitová zvyšuje hladinu obou frakcí, a tím i hladinu celkového cholesterolu. Dle některých zdrojů kyselina palmitová reguluje také hladinu některých hormonů, ovlivňuje imunitní funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci. Z tohoto důvodu by se měli diabetici vyhýbat potravinám bohatým na tuto mastnou kyselinu. Kyselina stearová Na rozdíl od ostatních nasycených MK, které jsou popsány výše, disponuje kyselina stearová odlišným chováním v organismu. Tato mastná kyselina s 18 atomy uhlíku má vítaný vliv na hladinu LDL cholesterolu, kterou dokáže mírně snižovat. HDL cholesterol v jejím případě zůstává nedotčený, ale vzhledem k tomu, že snižuje celkovou hladinu cholesterolu, považuje se její vliv za příznivý, protože zlepšuje poměr mezi LDL a HDL frakcí. Dále bylo prokázáno, že kys. stearová zvyšuje inzulinosenzitivitu. Příjem nasycených MK by měl být do 10 % z celkového denního energetického příjmu. Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem. Nasycené mastné kyseliny Nasycené mastné kyseliny neobsahují dvojnou vazbu. Jejich obecnou chemickou stavbu můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)n – COOH |
| Vláknina | 3,11 g | 2,8 g |
Průměrné nutriční informace Vláknina Skupina nestravitelných látek v rostlinných potravinách (celozrnném pečivu, ovesných vločkách, luštěninách, zelenině, ovoci). Mechanicky povzbuzuje správnou funkci střev, a podporuje tak zažívání, snižuje schopnost střeva vstřebávat škodlivé látky, tuky a cholesterol. |
| Sůl | 0,86 g (14.3%*) | 0,77 g (12,8%*) |
*) Referenční hodnoty příjmu
| VANILKA | ve 100 g | v 1 sáčku 90 g | |
|---|---|---|---|
| Energetická hodnota | 1603,33 kJ (19.1%*) | 1443 kJ (17,2%*) | |
| Energetická hodnota | 381,11 kCal (19.1%*) | 343 kCal (17,2%*) | |
| Bílkoviny - proteiny | 27,78 g (55.6%*) | 25 g (50%*) |
Průměrné nutriční informace Bílkoviny - proteiny Z hlediska svalového objemu je pro nás nejdůležitější taková bílkovina, která je rychle vstřebatelná a má silný anabolický účinek. Velmi výstižnou odpovědí je poměr bílkovin v lidském mateřském mléce. Jinými slovy je to právě to, na čem jsme „odkojeni“ v období, kdy potřebujeme maximální růstový potenciál. Lidské mléko obsahuje syrovátkovou bílkovinu a kasein v poměru 4 / 1, tedy přesně naopak než je tomu v mléce kravském. Proto je pro nás nejdůležitější v objemovém tréninku právě syrovátková bílkovina, která se vyznačuje velmi rychlou „vstřebatelností“. Pro příklad - pokud přijmeme nalačno 30g syrovátkového proteinu, hladina aminokyselin v krvi dosáhne vrcholu již po jedné hodině a vrátí se na původní úroveň cca po dvou hodinách, to má svůj význam zejména po tréninku, kdy je kladen důraz na rychlý příjem lehce stravitelných bílkovin. Dalším faktorem je silný anabolický účinek syrovátkové bílkoviny, kdy uvedená dávka 30g zvýší až o 68% úroveň syntézy bílkovin. Doporučené formy pro svalový objem: Syrovátkový izolát, koncentrát, hydrolyzát, či jejich kombinace ( viz. níže – legenda ) Vícesložková bílkovina, v poměru syrovátková bílkovina / kasein, nebo vaječná bílkovina – 3 až 4 / 1 Večer před spaním je možné dávkovat kasein, nebo mléčný izolát DIETA, ZPEVNĚNÍ POSTAVY Pokud je Vašim cílem „shodit“ tuk a zpevnit postavu, je pro Vás naopak nejdůležitější bílkovina, která se vstřebává pomalu a zásobuje tak Vaše tělo potřebnými aminokyselinami po dobu tří až čtyř hodin. Právě kravské mléko má ideální poměr „pomalého“ kaseinu a syrovátky 4 / 1. Ideální formou je tedy v tomto případe mléčný izolát, či přímo kasein. Mléčný izolát nabízí kromě vysokého obsahu pro tělo nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin, vysoký obsah bioaktivních peptidů (laktoferin, glykomakropeptidy), které mají pozitivní účinky na zdravotní stav a regeneraci. Kasein je nesporně v této kategorii králem, je znám pro svůj silný antikatabolický účinek: díky pomalému vstřebávání, velmi silně brání odbourávání bílkovin ze svalové hmoty, po dobu až 4 hodin. Nevýhodou kaseinu je těžší stravitelnost (sráží se žaludku během trávení do „zhluků“), proto se vyrábí ve formě vazby na minerál a to nejčastěji vápník, nebo draslík. Právě tyto formy usnadňují jeho stravitelnost a využití. V současné době přichází také na trh nová, revoluční forma micelárního kaseinu, která daný problém doslova eliminuje. Další vhodnou bílkovinou, zejména pro ženy, je sojová bílkovina, opět ve formě sojového izolátu. Sojová bílkovina je po Amaranthu druhá nejplnohodnotnější rostlinná bílkovina, která má deficit esenciální (pro tělo nepostradatelné) aminokyseliny L-methioninu. Mezi její hlavní pozitiva patří vysoký obsah flavonoidů, které mají silné antioxidační a antikancerogenní (protirakovinné) účinky. Často se v tomto případě používají vícesložkové proteinové produkty založené na kombinaci uvedených složek, které jsou případně obohaceny i o vaječný albumin, který je po kaseinu druhou „nejpomalejší“ bílkovinou z hlediska vstřebávání. Doporučené formy pro dietu, zpevnění postavy: Kaseinát vápenatý, micelární kasein Mléčný izolát Sojový izolát Kombinace uvedených složek Legenda - používané formy bílkovin dle čistoty: - Koncentrát: obsahuje 70 – 85 % bílkovin, zbytek tvoří nežádoucí balastní látky, u mléčných bílkovin např. laktóza. Jedná se o méně kvalitní formu bílkoviny - Izolát: obsahuje 90 – 98 % bílkovin. Jedná se o vysokokvalitní formu bílkovin. Poznámka: pokud se daná forma bílkoviny štěpí, vzniká hydrolyzát, pro který je charakteristický vysoký obsah volných, rychle vstřebatelných aminokyselin a jejich řetězců ve formě oligopeptidů a polypeptidů. Jak již bylo řečeno dříve, bílkoviny, neboli proteiny jsou opravdovým základem nejen posilovacího tréninku. Proteiny jsou totiž v organismu všudypřítomné. Jsou jak častou stavební jednotkou (základ svalů, kostí i vazů), tak především součást všech enzymů, to znamená látek hlídajících a usměrňujících veškeré metabolické pochody (ano, i ty související s posilováním). My se ale nyní nebudeme zabývat metabolismem jako takovým příliš do hloubky a spíš se podíváme na bílkoviny co do jejich příjmu a zhruba si přiblížíme jejich přeměny v organismu a úskalí v jejich požívání ... Proteiny nejsou ve své podstatě nic jiného než jen řetězec základních stavebních kamenů, a to sice aminokyselin. Takovýchto aminokyselin se v lidském těle vyskytuje 20 (v některých literaturách může být uvedeno 21). Tyto se dělí na neesenciální (tělo je dokáže vyrobit) a esenciální (obsahují některé řetězce, které tělo nedokáže připravit, a tudíž jsme odkázáni na jejich příjem v potravě). Je zajímavé, že pomocí pouhých 20 aminokyselin je možno poskládat nepřeberné množství proteinů jen jejich prostým přeskupením. Tomu se říká stavebnicový princip. |
| Sacharidy - uhlohydráty | 55,56 g (21.4%*) | 50 g (19,2%*) |
Průměrné nutriční informace Sacharidy - uhlohydráty Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy. |
| z toho cukry | 5,89 g (6.5%*) | 5,3 g (5,9%*) |
Průměrné nutriční informace z toho cukry Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené. |
| Tuky | 4,78 g (6.8%*) | 4,3 g (6,1%*) |
Průměrné nutriční informace Tuky Většina lidí zápasících s tukovými polštáři si říká, jaký by byl svět bez tuků skvělý. Omyl! Nejen, že by nebyl skvělý, ale byl by zhola nemožný. Sice nám způsobuje těžké chvíle před zrcadlem, ale ve své podstatě je pro život nepostradatelným. Tuky neboli lipidy jsou totiž nejen vydatným zdrojem a rezervoárem energie, ale podílí se také na stavbě biomembrán, jsou součástí stavby orgánových struktur, jsou výchozí látkou pro stavbu některých hormonů, žlučových kyselin aj., slouží jako tepelná a mechanická izolace (třeba ledvin) a také působí jako rozpouštědlo (především vitaminů A,D,E a K a jiných látek)... Na rozdíl o sacharidů je metabolismus tuků podstatně složitější. Zpracování začíná až ve dvanáctníku (první část tenkého střeva). Malé množství enzymů je sice již v žaludku, ale pro jejich úspěch je důležitá přítomnost žlučových kyselin, jejichž vývod ústí právě až do dvanáctníku. Žlučové kyseliny totiž působí jako emulgátory (tj. snižují povrchové napětí) tuků. To v praxi znamená že v podstatě rozbíjejí velké tukové shluky na malé a snadno zpracovatelné kapénky. Vlastním substrátem pro výrobu energie jsou pak vyšší mastné karboxylové kyseliny. Nepatrně jinak je tomu u kojenců, kteří mají mnohem větší aktivitu lipáz (enzymů štěpících tuky). Ti tedy mohou přijímat mnohem více tuků, ale za to hůře zpracovávají bílkoviny. Proto je důležité, aby pokud možno nepřecházeli předčasně na kravské mléko a zůstali na mléce mateřském. Totiž obsahuje hodně sacharidů a tuků a málo bílkovin. Ty navíc brzdí zpracování přijatého tuku. Tuky se samozřejmě jen okamžitě nespalují (jako je tomu třeba u jednoduchých sacharidů), ale také se ukládají. Ukládají se do speciálních buněk zvaných adipocyty. Při vysokém obsahu tuku nakonec jediná kapénka vyplní prakticky celý obsah buňky a naopak. Předpokládalo se, že množství a rozložení adipocytů po těle je dědičná záležitost (to znamená že rozložení a teoreticky i obsah tuku v těle by měl být geneticky daný). Ukládání tuku podporuje jednak zvýšený příjem především jednoduchých cukrů, jednak příjem živočišných tuků. Dobrou zprávou je, že se v současnosti věří, že jde o záležitost ovlivnitelnou, a to nejen v dětství, nýbrž i v dospělosti, což bylo dříve téměř nemyslitelné. Jinak i přeměna tukové tkáně oproti předpokladům je celkem svižná. Mluvím teď především o hnědém útrobním tuku. Podkožní tuk je totiž co do metabolismu podstatně méně aktivní. Dobrá zpráva je, že objem obou se dá snížit, a to v případě, kdy výdej energie převažuje nad příjmem (to znamená jednak dlouhotrvající výkony, jednak dlouhodobý půst). Mimo to se tuk ještě ukládá do svalů jako pohotovostní zásoba energie (jelikož zásoby glykogenu jsou malé a vydrží krátkou dobu). To ovšem funguje jen v případě, že mitochondrie (buněčné organely, které mají za úkol výrobu energie) mají k dispozici dostatek kyslíku a karnitinu (to je důležité především pro rýsovací dietu). Karnitin umíme dodat tělu uměle pomocí doplňků výživy podporujících odbourávání tuků. |
| z toho nasycené mastné kyseliny | 1,33 g (6.7%*) | 1,2 g (6%*) |
Průměrné nutriční informace z toho nasycené mastné kyseliny nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA). Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku. Mastné kyseliny s C4 – C10 Mastné kyseliny s nízkým počtem atomů uhlíku mají velmi dobrou vstřebatelnost, jelikož se skrze střevní stěnu dostávají prostou difúzí. Na rozdíl od vyšších mastných kyselin se z nich nevytvářejí tuky a přecházejí rovnou do jater, kde se za tvorby energie přeměňují na oxid uhličitý a vodu. [1] Mastné kyseliny s C12 – C16 Tyto mastné kyseliny působí v organismu spíše negativně, jelikož mají patrný vliv na hladinu cholesterolu (cholesterolémii), a to jak toho celkového, tak i na cholesterolové frakce typu LDL a HDL. Mastná kyselina laurová má negativní vliv na hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Toto zvýšení je způsobeno sníženým počtu LDL receptorů, které tak můžou navázat pouze omezené množství LDL frakce. Přebytečné molekuly LDL cholesterolu plavou v krvi a zvyšují tak riziko rozvinu aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Kyselina laurová dle výzkumů neovlivňuje frakci HDL cholesterolu, ale mohla by být jistým prekurzorem pro vznik omega-3 mastných kyselin, pokud jich nemá člověk ve stravě dostatek. Pro potvrzení této informace je ale potřeba dalších studií. Kyselina myristová má největší vliv na cholesterolémii. Zvyšuje jak hladinu LDL cholesterolu, tak i hladinu HDL cholesterolu. Posledním zástupcem této skupiny mastných kyselin je kyselina palmitová. Spolu s kyselinou stearovou se jedná o jednu z nejvíce zastoupených NMK ve výživě člověka. Co se týče cholesterolu, tak kys. palmitová zvyšuje hladinu obou frakcí, a tím i hladinu celkového cholesterolu. Dle některých zdrojů kyselina palmitová reguluje také hladinu některých hormonů, ovlivňuje imunitní funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci. Z tohoto důvodu by se měli diabetici vyhýbat potravinám bohatým na tuto mastnou kyselinu. Kyselina stearová Na rozdíl od ostatních nasycených MK, které jsou popsány výše, disponuje kyselina stearová odlišným chováním v organismu. Tato mastná kyselina s 18 atomy uhlíku má vítaný vliv na hladinu LDL cholesterolu, kterou dokáže mírně snižovat. HDL cholesterol v jejím případě zůstává nedotčený, ale vzhledem k tomu, že snižuje celkovou hladinu cholesterolu, považuje se její vliv za příznivý, protože zlepšuje poměr mezi LDL a HDL frakcí. Dále bylo prokázáno, že kys. stearová zvyšuje inzulinosenzitivitu. Příjem nasycených MK by měl být do 10 % z celkového denního energetického příjmu. Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem. Nasycené mastné kyseliny Nasycené mastné kyseliny neobsahují dvojnou vazbu. Jejich obecnou chemickou stavbu můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)n – COOH |
| Vláknina | 3,11 g | 2,8 g |
Průměrné nutriční informace Vláknina Skupina nestravitelných látek v rostlinných potravinách (celozrnném pečivu, ovesných vločkách, luštěninách, zelenině, ovoci). Mechanicky povzbuzuje správnou funkci střev, a podporuje tak zažívání, snižuje schopnost střeva vstřebávat škodlivé látky, tuky a cholesterol. |
| Sůl | 0,86 g (14.3%*) | 0,77 g (12,8%*) |
*) Referenční hodnoty příjmu
Aminokyselinové spektrum
| ve 100 g | v 1 sáčku 90 g | ||
|---|---|---|---|
| Kyselina asparagová | 2911,11 mg | 2620 mg |
Aminokyselinové spektrum Kyselina asparagová Aminokyselina - součást svalového metabolismu, zvyšuje vytrvalost a energii. |
| Kyselina glutamová | 5287,78 mg | 4759 mg | |
| L-Alanin | 1364,44 mg | 1228 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Alanin Aminokyselina - hlavní součást pojivových tkání, klíčová látka metabolismu glukózy, umožňuje dodávat svalům energii z aminokyselin. |
| L-Arginin | 963,33 mg | 867 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Arginin Aminokyselina - zvyšuje hladinu oxidu dusíku podporujícího růst svalů, zvyšuje uvolňování inzulinu, glukagonu a růstových hormonů, významná složka svalového metabolismu, řídí uvolňování, transport a ukládání dusíku v těle, zpomaluje úbytek svalů po námaze. |
| L-Cystein | 570 mg | 513 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Cystein Aminokyselina - chrání organismus před jedy, účinky alkoholu, tabáku, významný pro růst vlasů, zvyšuje hladinu glutathionu, zvyšuje imunitu vůči AIDS. |
| L-Fenylalanin | 997,78 mg | 898 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Fenylalanin Aminokyselina - hlavní základní látka tyrosinu, zlepšuje náladu, zvyšuje bdělost, pomáhá při léčení deprese, zvyšuje hladinu enkefalinu, používá se při terapii bolesti, hlavní surovina k tvorbě kolagenu, potlačuje chuť k jídlu. |
| L-Histidin | 691,11 mg | 622 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Histidin Aminokyselina - nepostradatelná pro děti, výchozí látka nervového přenašeče histaminu, dipeptidů carnosinu a homocarnosinu. |
| L-Isoleucin | 1484,44 mg | 1336 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Isoleucin Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít k pokrytí zvýšené energetické potřeby. |
| Glycin | 695,56 mg | 626 mg | |
| L-Leucin | 2683,33 mg | 2415 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Leucin Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít v pokrytí zvýšené energetické potřeby, suplementace chrání svaly před odbouráváním, výchozí látka enkefalinu (omezuje bolesti podobně jako endorfiny). |
| L-Prolin | 1531,11 mg | 1378 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Prolin Aminokyselina - hlavní úloha při tvorbě pojivové tkáně a stavbě srdečního svalu, hlavní součást kolagenu. |
| L-Serin | 1380 mg | 1242 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Serin Aminokyselina - důležitá při tvorbě energie, posiluje paměť a nervové funkce, důležitý při tvorbě imunoglobulinu a protilátek. |
| L-Threonin | 1680 mg | 1512 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Threonin Aminokyselina - nedostatek způsobuje ukládání tuku v játrech, důležitá složka kolagenu, snížená hladina u vegetariánů, posiluje imunitní systém. |
| L-Lysin | 2177,78 mg | 1960 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Lysin Aminokyselina - nízké hladiny brzdí syntézu bílkovin ve svalech a pojivových tkáních, působí proti virům, potřebný k tvorbě karnitinu, stimuluje tvorbu kolagenu, chrupavek a pojiv. |
| L-Methionin | 567,78 mg | 511 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Methionin Aminokyselina - výchozí složka cysteinu, kreatinu a karnitinu, zvyšuje hladinu glutathionu. |
| L-Tryptofan | 412,22 mg | 371 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Tryptofan Aminokyselina - výchozí látka nervového přenašeče serotoninu (uklidňuje), používá se k léčení nespavosti, stresu, úzkosti a deprese. |
| L-Tyrosin | 711,11 mg | 640 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Tyrosin Aminokyselina, mozkový nutrient. Zlepšení psychické odolnosti při tělesné a duševní zátěži, podpora regenerace, výživa mozku a zraku, snižování krevního tlaku. |
| L-Valin | 1467,78 mg | 1321 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Valin Větvená aminokyselina rychle přecházející do svalů, ovlivňuje absorpci některých nervových přenašečů v mozku podobně jako tryptofan, fenylalanin a tyrosin. |
| ČOKOLÁDA | ve 100 g | v 1 sáčku 90 g | |
|---|---|---|---|
| Kyselina asparagová | 2911,11 mg | 2620 mg |
Aminokyselinové spektrum Kyselina asparagová Aminokyselina - součást svalového metabolismu, zvyšuje vytrvalost a energii. |
| Kyselina glutamová | 5287,78 mg | 4759 mg | |
| L-Alanin | 1364,44 mg | 1228 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Alanin Aminokyselina - hlavní součást pojivových tkání, klíčová látka metabolismu glukózy, umožňuje dodávat svalům energii z aminokyselin. |
| L-Arginin | 963,33 mg | 867 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Arginin Aminokyselina - zvyšuje hladinu oxidu dusíku podporujícího růst svalů, zvyšuje uvolňování inzulinu, glukagonu a růstových hormonů, významná složka svalového metabolismu, řídí uvolňování, transport a ukládání dusíku v těle, zpomaluje úbytek svalů po námaze. |
| L-Cystein | 570 mg | 513 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Cystein Aminokyselina - chrání organismus před jedy, účinky alkoholu, tabáku, významný pro růst vlasů, zvyšuje hladinu glutathionu, zvyšuje imunitu vůči AIDS. |
| L-Fenylalanin | 997,78 mg | 898 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Fenylalanin Aminokyselina - hlavní základní látka tyrosinu, zlepšuje náladu, zvyšuje bdělost, pomáhá při léčení deprese, zvyšuje hladinu enkefalinu, používá se při terapii bolesti, hlavní surovina k tvorbě kolagenu, potlačuje chuť k jídlu. |
| L-Histidin | 691,11 mg | 622 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Histidin Aminokyselina - nepostradatelná pro děti, výchozí látka nervového přenašeče histaminu, dipeptidů carnosinu a homocarnosinu. |
| L-Isoleucin | 1484,44 mg | 1336 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Isoleucin Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít k pokrytí zvýšené energetické potřeby. |
| Glycin | 695,56 mg | 626 mg | |
| L-Leucin | 2683,33 mg | 2415 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Leucin Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít v pokrytí zvýšené energetické potřeby, suplementace chrání svaly před odbouráváním, výchozí látka enkefalinu (omezuje bolesti podobně jako endorfiny). |
| L-Prolin | 1531,11 mg | 1378 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Prolin Aminokyselina - hlavní úloha při tvorbě pojivové tkáně a stavbě srdečního svalu, hlavní součást kolagenu. |
| L-Serin | 1380 mg | 1242 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Serin Aminokyselina - důležitá při tvorbě energie, posiluje paměť a nervové funkce, důležitý při tvorbě imunoglobulinu a protilátek. |
| L-Threonin | 1680 mg | 1512 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Threonin Aminokyselina - nedostatek způsobuje ukládání tuku v játrech, důležitá složka kolagenu, snížená hladina u vegetariánů, posiluje imunitní systém. |
| L-Lysin | 2177,78 mg | 1960 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Lysin Aminokyselina - nízké hladiny brzdí syntézu bílkovin ve svalech a pojivových tkáních, působí proti virům, potřebný k tvorbě karnitinu, stimuluje tvorbu kolagenu, chrupavek a pojiv. |
| L-Methionin | 567,78 mg | 511 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Methionin Aminokyselina - výchozí složka cysteinu, kreatinu a karnitinu, zvyšuje hladinu glutathionu. |
| L-Tryptofan | 412,22 mg | 371 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Tryptofan Aminokyselina - výchozí látka nervového přenašeče serotoninu (uklidňuje), používá se k léčení nespavosti, stresu, úzkosti a deprese. |
| L-Tyrosin | 711,11 mg | 640 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Tyrosin Aminokyselina, mozkový nutrient. Zlepšení psychické odolnosti při tělesné a duševní zátěži, podpora regenerace, výživa mozku a zraku, snižování krevního tlaku. |
| L-Valin | 1467,78 mg | 1321 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Valin Větvená aminokyselina rychle přecházející do svalů, ovlivňuje absorpci některých nervových přenašečů v mozku podobně jako tryptofan, fenylalanin a tyrosin. |
| JAHODA | ve 100 g | v 1 sáčku 90 g | |
|---|---|---|---|
| Kyselina asparagová | 2857,78 mg | 2572 mg |
Aminokyselinové spektrum Kyselina asparagová Aminokyselina - součást svalového metabolismu, zvyšuje vytrvalost a energii. |
| Kyselina glutamová | 5306,67 mg | 4776 mg | |
| L-Alanin | 1346,67 mg | 1212 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Alanin Aminokyselina - hlavní součást pojivových tkání, klíčová látka metabolismu glukózy, umožňuje dodávat svalům energii z aminokyselin. |
| L-Arginin | 912,22 mg | 821 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Arginin Aminokyselina - zvyšuje hladinu oxidu dusíku podporujícího růst svalů, zvyšuje uvolňování inzulinu, glukagonu a růstových hormonů, významná složka svalového metabolismu, řídí uvolňování, transport a ukládání dusíku v těle, zpomaluje úbytek svalů po námaze. |
| L-Cystein | 584,44 mg | 526 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Cystein Aminokyselina - chrání organismus před jedy, účinky alkoholu, tabáku, významný pro růst vlasů, zvyšuje hladinu glutathionu, zvyšuje imunitu vůči AIDS. |
| L-Fenylalanin | 960 mg | 864 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Fenylalanin Aminokyselina - hlavní základní látka tyrosinu, zlepšuje náladu, zvyšuje bdělost, pomáhá při léčení deprese, zvyšuje hladinu enkefalinu, používá se při terapii bolesti, hlavní surovina k tvorbě kolagenu, potlačuje chuť k jídlu. |
| L-Histidin | 695,56 mg | 626 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Histidin Aminokyselina - nepostradatelná pro děti, výchozí látka nervového přenašeče histaminu, dipeptidů carnosinu a homocarnosinu. |
| L-Isoleucin | 1484,44 mg | 1336 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Isoleucin Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít k pokrytí zvýšené energetické potřeby. |
| Glycin | 648,89 mg | 584 mg | |
| L-Leucin | 2710 mg | 2439 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Leucin Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít v pokrytí zvýšené energetické potřeby, suplementace chrání svaly před odbouráváním, výchozí látka enkefalinu (omezuje bolesti podobně jako endorfiny). |
| L-Prolin | 1533,33 mg | 1380 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Prolin Aminokyselina - hlavní úloha při tvorbě pojivové tkáně a stavbě srdečního svalu, hlavní součást kolagenu. |
| L-Serin | 1371,11 mg | 1234 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Serin Aminokyselina - důležitá při tvorbě energie, posiluje paměť a nervové funkce, důležitý při tvorbě imunoglobulinu a protilátek. |
| L-Threonin | 1685,56 mg | 1517 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Threonin Aminokyselina - nedostatek způsobuje ukládání tuku v játrech, důležitá složka kolagenu, snížená hladina u vegetariánů, posiluje imunitní systém. |
| L-Lysin | 2184,44 mg | 1966 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Lysin Aminokyselina - nízké hladiny brzdí syntézu bílkovin ve svalech a pojivových tkáních, působí proti virům, potřebný k tvorbě karnitinu, stimuluje tvorbu kolagenu, chrupavek a pojiv. |
| L-Methionin | 580 mg | 522 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Methionin Aminokyselina - výchozí složka cysteinu, kreatinu a karnitinu, zvyšuje hladinu glutathionu. |
| L-Tryptofan | 402,22 mg | 362 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Tryptofan Aminokyselina - výchozí látka nervového přenašeče serotoninu (uklidňuje), používá se k léčení nespavosti, stresu, úzkosti a deprese. |
| L-Tyrosin | 674,44 mg | 607 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Tyrosin Aminokyselina, mozkový nutrient. Zlepšení psychické odolnosti při tělesné a duševní zátěži, podpora regenerace, výživa mozku a zraku, snižování krevního tlaku. |
| L-Valin | 1423,33 mg | 1281 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Valin Větvená aminokyselina rychle přecházející do svalů, ovlivňuje absorpci některých nervových přenašečů v mozku podobně jako tryptofan, fenylalanin a tyrosin. |
| KOKOS | ve 100 g | v 1 sáčku 90 g | |
|---|---|---|---|
| Kyselina asparagová | 2872,22 mg | 2585 mg |
Aminokyselinové spektrum Kyselina asparagová Aminokyselina - součást svalového metabolismu, zvyšuje vytrvalost a energii. |
| Kyselina glutamová | 5346,67 mg | 4812 mg | |
| L-Alanin | 1351,11 mg | 1216 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Alanin Aminokyselina - hlavní součást pojivových tkání, klíčová látka metabolismu glukózy, umožňuje dodávat svalům energii z aminokyselin. |
| L-Arginin | 950 mg | 855 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Arginin Aminokyselina - zvyšuje hladinu oxidu dusíku podporujícího růst svalů, zvyšuje uvolňování inzulinu, glukagonu a růstových hormonů, významná složka svalového metabolismu, řídí uvolňování, transport a ukládání dusíku v těle, zpomaluje úbytek svalů po námaze. |
| L-Cystein | 590 mg | 531 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Cystein Aminokyselina - chrání organismus před jedy, účinky alkoholu, tabáku, významný pro růst vlasů, zvyšuje hladinu glutathionu, zvyšuje imunitu vůči AIDS. |
| L-Fenylalanin | 965,56 mg | 869 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Fenylalanin Aminokyselina - hlavní základní látka tyrosinu, zlepšuje náladu, zvyšuje bdělost, pomáhá při léčení deprese, zvyšuje hladinu enkefalinu, používá se při terapii bolesti, hlavní surovina k tvorbě kolagenu, potlačuje chuť k jídlu. |
| L-Histidin | 698,89 mg | 629 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Histidin Aminokyselina - nepostradatelná pro děti, výchozí látka nervového přenašeče histaminu, dipeptidů carnosinu a homocarnosinu. |
| L-Isoleucin | 1492,22 mg | 1343 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Isoleucin Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít k pokrytí zvýšené energetické potřeby. |
| Glycin | 653,33 mg | 588 mg | |
| L-Leucin | 2722,22 mg | 2450 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Leucin Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít v pokrytí zvýšené energetické potřeby, suplementace chrání svaly před odbouráváním, výchozí látka enkefalinu (omezuje bolesti podobně jako endorfiny). |
| L-Prolin | 1538,89 mg | 1385 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Prolin Aminokyselina - hlavní úloha při tvorbě pojivové tkáně a stavbě srdečního svalu, hlavní součást kolagenu. |
| L-Serin | 1377,78 mg | 1240 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Serin Aminokyselina - důležitá při tvorbě energie, posiluje paměť a nervové funkce, důležitý při tvorbě imunoglobulinu a protilátek. |
| L-Threonin | 1693,33 mg | 1524 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Threonin Aminokyselina - nedostatek způsobuje ukládání tuku v játrech, důležitá složka kolagenu, snížená hladina u vegetariánů, posiluje imunitní systém. |
| L-Lysin | 2196,67 mg | 1977 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Lysin Aminokyselina - nízké hladiny brzdí syntézu bílkovin ve svalech a pojivových tkáních, působí proti virům, potřebný k tvorbě karnitinu, stimuluje tvorbu kolagenu, chrupavek a pojiv. |
| L-Methionin | 582,22 mg | 524 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Methionin Aminokyselina - výchozí složka cysteinu, kreatinu a karnitinu, zvyšuje hladinu glutathionu. |
| L-Tryptofan | 405,56 mg | 365 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Tryptofan Aminokyselina - výchozí látka nervového přenašeče serotoninu (uklidňuje), používá se k léčení nespavosti, stresu, úzkosti a deprese. |
| L-Tyrosin | 677,78 mg | 610 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Tyrosin Aminokyselina, mozkový nutrient. Zlepšení psychické odolnosti při tělesné a duševní zátěži, podpora regenerace, výživa mozku a zraku, snižování krevního tlaku. |
| L-Valin | 1433,33 mg | 1290 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Valin Větvená aminokyselina rychle přecházející do svalů, ovlivňuje absorpci některých nervových přenašečů v mozku podobně jako tryptofan, fenylalanin a tyrosin. |
| MANGO | ve 100 g | v 1 sáčku 90 g | |
|---|---|---|---|
| Kyselina asparagová | 1771,11 mg | 1594 mg |
Aminokyselinové spektrum Kyselina asparagová Aminokyselina - součást svalového metabolismu, zvyšuje vytrvalost a energii. |
| Kyselina glutamová | 5350 mg | 4815 mg | |
| L-Alanin | 1356,67 mg | 1221 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Alanin Aminokyselina - hlavní součást pojivových tkání, klíčová látka metabolismu glukózy, umožňuje dodávat svalům energii z aminokyselin. |
| L-Arginin | 916,67 mg | 825 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Arginin Aminokyselina - zvyšuje hladinu oxidu dusíku podporujícího růst svalů, zvyšuje uvolňování inzulinu, glukagonu a růstových hormonů, významná složka svalového metabolismu, řídí uvolňování, transport a ukládání dusíku v těle, zpomaluje úbytek svalů po námaze. |
| L-Cystein | 588,89 mg | 530 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Cystein Aminokyselina - chrání organismus před jedy, účinky alkoholu, tabáku, významný pro růst vlasů, zvyšuje hladinu glutathionu, zvyšuje imunitu vůči AIDS. |
| L-Fenylalanin | 966,67 mg | 870 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Fenylalanin Aminokyselina - hlavní základní látka tyrosinu, zlepšuje náladu, zvyšuje bdělost, pomáhá při léčení deprese, zvyšuje hladinu enkefalinu, používá se při terapii bolesti, hlavní surovina k tvorbě kolagenu, potlačuje chuť k jídlu. |
| L-Histidin | 702,22 mg | 632 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Histidin Aminokyselina - nepostradatelná pro děti, výchozí látka nervového přenašeče histaminu, dipeptidů carnosinu a homocarnosinu. |
| L-Isoleucin | 1497,78 mg | 1348 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Isoleucin Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít k pokrytí zvýšené energetické potřeby. |
| Glycin | 652,22 mg | 587 mg | |
| L-Leucin | 2734,44 mg | 2461 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Leucin Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít v pokrytí zvýšené energetické potřeby, suplementace chrání svaly před odbouráváním, výchozí látka enkefalinu (omezuje bolesti podobně jako endorfiny). |
| L-Prolin | 1546,67 mg | 1392 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Prolin Aminokyselina - hlavní úloha při tvorbě pojivové tkáně a stavbě srdečního svalu, hlavní součást kolagenu. |
| L-Serin | 1382,22 mg | 1244 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Serin Aminokyselina - důležitá při tvorbě energie, posiluje paměť a nervové funkce, důležitý při tvorbě imunoglobulinu a protilátek. |
| L-Threonin | 1701,11 mg | 1531 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Threonin Aminokyselina - nedostatek způsobuje ukládání tuku v játrech, důležitá složka kolagenu, snížená hladina u vegetariánů, posiluje imunitní systém. |
| L-Lysin | 2204,44 mg | 1984 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Lysin Aminokyselina - nízké hladiny brzdí syntézu bílkovin ve svalech a pojivových tkáních, působí proti virům, potřebný k tvorbě karnitinu, stimuluje tvorbu kolagenu, chrupavek a pojiv. |
| L-Methionin | 584,44 mg | 526 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Methionin Aminokyselina - výchozí složka cysteinu, kreatinu a karnitinu, zvyšuje hladinu glutathionu. |
| L-Tryptofan | 405,56 mg | 365 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Tryptofan Aminokyselina - výchozí látka nervového přenašeče serotoninu (uklidňuje), používá se k léčení nespavosti, stresu, úzkosti a deprese. |
| L-Tyrosin | 680 mg | 612 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Tyrosin Aminokyselina, mozkový nutrient. Zlepšení psychické odolnosti při tělesné a duševní zátěži, podpora regenerace, výživa mozku a zraku, snižování krevního tlaku. |
| L-Valin | 1434,44 mg | 1291 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Valin Větvená aminokyselina rychle přecházející do svalů, ovlivňuje absorpci některých nervových přenašečů v mozku podobně jako tryptofan, fenylalanin a tyrosin. |
| MALINA | ve 100 g | v 1 sáčku 90 g | |
|---|---|---|---|
| Kyselina asparagová | 2816,67 mg | 2535 mg |
Aminokyselinové spektrum Kyselina asparagová Aminokyselina - součást svalového metabolismu, zvyšuje vytrvalost a energii. |
| Kyselina glutamová | 5030 mg | 4527 mg | |
| L-Alanin | 1373,33 mg | 1236 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Alanin Aminokyselina - hlavní součást pojivových tkání, klíčová látka metabolismu glukózy, umožňuje dodávat svalům energii z aminokyselin. |
| L-Arginin | 928,89 mg | 836 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Arginin Aminokyselina - zvyšuje hladinu oxidu dusíku podporujícího růst svalů, zvyšuje uvolňování inzulinu, glukagonu a růstových hormonů, významná složka svalového metabolismu, řídí uvolňování, transport a ukládání dusíku v těle, zpomaluje úbytek svalů po námaze. |
| L-Cystein | 604,44 mg | 544 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Cystein Aminokyselina - chrání organismus před jedy, účinky alkoholu, tabáku, významný pro růst vlasů, zvyšuje hladinu glutathionu, zvyšuje imunitu vůči AIDS. |
| L-Fenylalanin | 972,22 mg | 875 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Fenylalanin Aminokyselina - hlavní základní látka tyrosinu, zlepšuje náladu, zvyšuje bdělost, pomáhá při léčení deprese, zvyšuje hladinu enkefalinu, používá se při terapii bolesti, hlavní surovina k tvorbě kolagenu, potlačuje chuť k jídlu. |
| L-Histidin | 503,33 mg | 453 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Histidin Aminokyselina - nepostradatelná pro děti, výchozí látka nervového přenašeče histaminu, dipeptidů carnosinu a homocarnosinu. |
| L-Isoleucin | 1608,89 mg | 1448 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Isoleucin Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít k pokrytí zvýšené energetické potřeby. |
| Glycin | 673,33 mg | 606 mg | |
| L-Leucin | 2687,78 mg | 2419 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Leucin Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít v pokrytí zvýšené energetické potřeby, suplementace chrání svaly před odbouráváním, výchozí látka enkefalinu (omezuje bolesti podobně jako endorfiny). |
| L-Prolin | 1563,33 mg | 1407 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Prolin Aminokyselina - hlavní úloha při tvorbě pojivové tkáně a stavbě srdečního svalu, hlavní součást kolagenu. |
| L-Serin | 1335,56 mg | 1202 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Serin Aminokyselina - důležitá při tvorbě energie, posiluje paměť a nervové funkce, důležitý při tvorbě imunoglobulinu a protilátek. |
| L-Threonin | 1725,56 mg | 1553 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Threonin Aminokyselina - nedostatek způsobuje ukládání tuku v játrech, důležitá složka kolagenu, snížená hladina u vegetariánů, posiluje imunitní systém. |
| L-Lysin | 2115,56 mg | 1904 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Lysin Aminokyselina - nízké hladiny brzdí syntézu bílkovin ve svalech a pojivových tkáních, působí proti virům, potřebný k tvorbě karnitinu, stimuluje tvorbu kolagenu, chrupavek a pojiv. |
| L-Methionin | 490 mg | 441 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Methionin Aminokyselina - výchozí složka cysteinu, kreatinu a karnitinu, zvyšuje hladinu glutathionu. |
| L-Tryptofan | 565,56 mg | 509 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Tryptofan Aminokyselina - výchozí látka nervového přenašeče serotoninu (uklidňuje), používá se k léčení nespavosti, stresu, úzkosti a deprese. |
| L-Tyrosin | 827,78 mg | 745 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Tyrosin Aminokyselina, mozkový nutrient. Zlepšení psychické odolnosti při tělesné a duševní zátěži, podpora regenerace, výživa mozku a zraku, snižování krevního tlaku. |
| L-Valin | 1552,22 mg | 1397 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Valin Větvená aminokyselina rychle přecházející do svalů, ovlivňuje absorpci některých nervových přenašečů v mozku podobně jako tryptofan, fenylalanin a tyrosin. |
| ANANAS | ve 100 g | v 1 sáčku 90 g | |
|---|---|---|---|
| Kyselina asparagová | 2816,67 mg | 2535 mg |
Aminokyselinové spektrum Kyselina asparagová Aminokyselina - součást svalového metabolismu, zvyšuje vytrvalost a energii. |
| Kyselina glutamová | 5030 mg | 4527 mg | |
| L-Alanin | 1373,33 mg | 1236 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Alanin Aminokyselina - hlavní součást pojivových tkání, klíčová látka metabolismu glukózy, umožňuje dodávat svalům energii z aminokyselin. |
| L-Arginin | 928,89 mg | 836 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Arginin Aminokyselina - zvyšuje hladinu oxidu dusíku podporujícího růst svalů, zvyšuje uvolňování inzulinu, glukagonu a růstových hormonů, významná složka svalového metabolismu, řídí uvolňování, transport a ukládání dusíku v těle, zpomaluje úbytek svalů po námaze. |
| L-Cystein | 604,44 mg | 544 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Cystein Aminokyselina - chrání organismus před jedy, účinky alkoholu, tabáku, významný pro růst vlasů, zvyšuje hladinu glutathionu, zvyšuje imunitu vůči AIDS. |
| L-Fenylalanin | 972,22 mg | 875 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Fenylalanin Aminokyselina - hlavní základní látka tyrosinu, zlepšuje náladu, zvyšuje bdělost, pomáhá při léčení deprese, zvyšuje hladinu enkefalinu, používá se při terapii bolesti, hlavní surovina k tvorbě kolagenu, potlačuje chuť k jídlu. |
| L-Histidin | 503,33 mg | 453 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Histidin Aminokyselina - nepostradatelná pro děti, výchozí látka nervového přenašeče histaminu, dipeptidů carnosinu a homocarnosinu. |
| L-Isoleucin | 1608,89 mg | 1448 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Isoleucin Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít k pokrytí zvýšené energetické potřeby. |
| Glycin | 673,33 mg | 606 mg | |
| L-Leucin | 2687,78 mg | 2419 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Leucin Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít v pokrytí zvýšené energetické potřeby, suplementace chrání svaly před odbouráváním, výchozí látka enkefalinu (omezuje bolesti podobně jako endorfiny). |
| L-Prolin | 1563,33 mg | 1407 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Prolin Aminokyselina - hlavní úloha při tvorbě pojivové tkáně a stavbě srdečního svalu, hlavní součást kolagenu. |
| L-Serin | 1335,56 mg | 1202 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Serin Aminokyselina - důležitá při tvorbě energie, posiluje paměť a nervové funkce, důležitý při tvorbě imunoglobulinu a protilátek. |
| L-Threonin | 1725,56 mg | 1553 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Threonin Aminokyselina - nedostatek způsobuje ukládání tuku v játrech, důležitá složka kolagenu, snížená hladina u vegetariánů, posiluje imunitní systém. |
| L-Lysin | 2115,56 mg | 1904 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Lysin Aminokyselina - nízké hladiny brzdí syntézu bílkovin ve svalech a pojivových tkáních, působí proti virům, potřebný k tvorbě karnitinu, stimuluje tvorbu kolagenu, chrupavek a pojiv. |
| L-Methionin | 490 mg | 441 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Methionin Aminokyselina - výchozí složka cysteinu, kreatinu a karnitinu, zvyšuje hladinu glutathionu. |
| L-Tryptofan | 565,56 mg | 509 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Tryptofan Aminokyselina - výchozí látka nervového přenašeče serotoninu (uklidňuje), používá se k léčení nespavosti, stresu, úzkosti a deprese. |
| L-Tyrosin | 827,78 mg | 745 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Tyrosin Aminokyselina, mozkový nutrient. Zlepšení psychické odolnosti při tělesné a duševní zátěži, podpora regenerace, výživa mozku a zraku, snižování krevního tlaku. |
| L-Valin | 1552,22 mg | 1397 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Valin Větvená aminokyselina rychle přecházející do svalů, ovlivňuje absorpci některých nervových přenašečů v mozku podobně jako tryptofan, fenylalanin a tyrosin. |
| JABLKO SKOŘICE | ve 100 g | v 1 sáčku 90 g | |
|---|---|---|---|
| Kyselina asparagová | 2816,67 mg | 2535 mg |
Aminokyselinové spektrum Kyselina asparagová Aminokyselina - součást svalového metabolismu, zvyšuje vytrvalost a energii. |
| Kyselina glutamová | 5030 mg | 4527 mg | |
| L-Alanin | 1373,33 mg | 1236 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Alanin Aminokyselina - hlavní součást pojivových tkání, klíčová látka metabolismu glukózy, umožňuje dodávat svalům energii z aminokyselin. |
| L-Arginin | 928,89 mg | 836 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Arginin Aminokyselina - zvyšuje hladinu oxidu dusíku podporujícího růst svalů, zvyšuje uvolňování inzulinu, glukagonu a růstových hormonů, významná složka svalového metabolismu, řídí uvolňování, transport a ukládání dusíku v těle, zpomaluje úbytek svalů po námaze. |
| L-Cystein | 604,44 mg | 544 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Cystein Aminokyselina - chrání organismus před jedy, účinky alkoholu, tabáku, významný pro růst vlasů, zvyšuje hladinu glutathionu, zvyšuje imunitu vůči AIDS. |
| L-Fenylalanin | 972,22 mg | 875 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Fenylalanin Aminokyselina - hlavní základní látka tyrosinu, zlepšuje náladu, zvyšuje bdělost, pomáhá při léčení deprese, zvyšuje hladinu enkefalinu, používá se při terapii bolesti, hlavní surovina k tvorbě kolagenu, potlačuje chuť k jídlu. |
| L-Histidin | 503,33 mg | 453 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Histidin Aminokyselina - nepostradatelná pro děti, výchozí látka nervového přenašeče histaminu, dipeptidů carnosinu a homocarnosinu. |
| L-Isoleucin | 1608,89 mg | 1448 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Isoleucin Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít k pokrytí zvýšené energetické potřeby. |
| Glycin | 673,33 mg | 606 mg | |
| L-Leucin | 2687,78 mg | 2419 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Leucin Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít v pokrytí zvýšené energetické potřeby, suplementace chrání svaly před odbouráváním, výchozí látka enkefalinu (omezuje bolesti podobně jako endorfiny). |
| L-Prolin | 1563,33 mg | 1407 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Prolin Aminokyselina - hlavní úloha při tvorbě pojivové tkáně a stavbě srdečního svalu, hlavní součást kolagenu. |
| L-Serin | 1335,56 mg | 1202 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Serin Aminokyselina - důležitá při tvorbě energie, posiluje paměť a nervové funkce, důležitý při tvorbě imunoglobulinu a protilátek. |
| L-Threonin | 1725,56 mg | 1553 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Threonin Aminokyselina - nedostatek způsobuje ukládání tuku v játrech, důležitá složka kolagenu, snížená hladina u vegetariánů, posiluje imunitní systém. |
| L-Lysin | 2115,56 mg | 1904 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Lysin Aminokyselina - nízké hladiny brzdí syntézu bílkovin ve svalech a pojivových tkáních, působí proti virům, potřebný k tvorbě karnitinu, stimuluje tvorbu kolagenu, chrupavek a pojiv. |
| L-Methionin | 490 mg | 441 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Methionin Aminokyselina - výchozí složka cysteinu, kreatinu a karnitinu, zvyšuje hladinu glutathionu. |
| L-Tryptofan | 565,56 mg | 509 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Tryptofan Aminokyselina - výchozí látka nervového přenašeče serotoninu (uklidňuje), používá se k léčení nespavosti, stresu, úzkosti a deprese. |
| L-Tyrosin | 827,78 mg | 745 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Tyrosin Aminokyselina, mozkový nutrient. Zlepšení psychické odolnosti při tělesné a duševní zátěži, podpora regenerace, výživa mozku a zraku, snižování krevního tlaku. |
| L-Valin | 1552,22 mg | 1397 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Valin Větvená aminokyselina rychle přecházející do svalů, ovlivňuje absorpci některých nervových přenašečů v mozku podobně jako tryptofan, fenylalanin a tyrosin. |
| BANÁN | ve 100 g | v 1 sáčku 90 g | |
|---|---|---|---|
| Kyselina asparagová | 2816,67 mg | 2535 mg |
Aminokyselinové spektrum Kyselina asparagová Aminokyselina - součást svalového metabolismu, zvyšuje vytrvalost a energii. |
| Kyselina glutamová | 5030 mg | 4527 mg | |
| L-Alanin | 1373,33 mg | 1236 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Alanin Aminokyselina - hlavní součást pojivových tkání, klíčová látka metabolismu glukózy, umožňuje dodávat svalům energii z aminokyselin. |
| L-Arginin | 928,89 mg | 836 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Arginin Aminokyselina - zvyšuje hladinu oxidu dusíku podporujícího růst svalů, zvyšuje uvolňování inzulinu, glukagonu a růstových hormonů, významná složka svalového metabolismu, řídí uvolňování, transport a ukládání dusíku v těle, zpomaluje úbytek svalů po námaze. |
| L-Cystein | 604,44 mg | 544 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Cystein Aminokyselina - chrání organismus před jedy, účinky alkoholu, tabáku, významný pro růst vlasů, zvyšuje hladinu glutathionu, zvyšuje imunitu vůči AIDS. |
| L-Fenylalanin | 972,22 mg | 875 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Fenylalanin Aminokyselina - hlavní základní látka tyrosinu, zlepšuje náladu, zvyšuje bdělost, pomáhá při léčení deprese, zvyšuje hladinu enkefalinu, používá se při terapii bolesti, hlavní surovina k tvorbě kolagenu, potlačuje chuť k jídlu. |
| L-Histidin | 503,33 mg | 453 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Histidin Aminokyselina - nepostradatelná pro děti, výchozí látka nervového přenašeče histaminu, dipeptidů carnosinu a homocarnosinu. |
| L-Isoleucin | 1608,89 mg | 1448 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Isoleucin Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít k pokrytí zvýšené energetické potřeby. |
| Glycin | 673,33 mg | 606 mg | |
| L-Leucin | 2687,78 mg | 2419 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Leucin Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít v pokrytí zvýšené energetické potřeby, suplementace chrání svaly před odbouráváním, výchozí látka enkefalinu (omezuje bolesti podobně jako endorfiny). |
| L-Prolin | 1563,33 mg | 1407 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Prolin Aminokyselina - hlavní úloha při tvorbě pojivové tkáně a stavbě srdečního svalu, hlavní součást kolagenu. |
| L-Serin | 1335,56 mg | 1202 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Serin Aminokyselina - důležitá při tvorbě energie, posiluje paměť a nervové funkce, důležitý při tvorbě imunoglobulinu a protilátek. |
| L-Threonin | 1725,56 mg | 1553 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Threonin Aminokyselina - nedostatek způsobuje ukládání tuku v játrech, důležitá složka kolagenu, snížená hladina u vegetariánů, posiluje imunitní systém. |
| L-Lysin | 2115,56 mg | 1904 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Lysin Aminokyselina - nízké hladiny brzdí syntézu bílkovin ve svalech a pojivových tkáních, působí proti virům, potřebný k tvorbě karnitinu, stimuluje tvorbu kolagenu, chrupavek a pojiv. |
| L-Methionin | 490 mg | 441 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Methionin Aminokyselina - výchozí složka cysteinu, kreatinu a karnitinu, zvyšuje hladinu glutathionu. |
| L-Tryptofan | 565,56 mg | 509 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Tryptofan Aminokyselina - výchozí látka nervového přenašeče serotoninu (uklidňuje), používá se k léčení nespavosti, stresu, úzkosti a deprese. |
| L-Tyrosin | 827,78 mg | 745 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Tyrosin Aminokyselina, mozkový nutrient. Zlepšení psychické odolnosti při tělesné a duševní zátěži, podpora regenerace, výživa mozku a zraku, snižování krevního tlaku. |
| L-Valin | 1552,22 mg | 1397 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Valin Větvená aminokyselina rychle přecházející do svalů, ovlivňuje absorpci některých nervových přenašečů v mozku podobně jako tryptofan, fenylalanin a tyrosin. |
| VANILKA | ve 100 g | v 1 sáčku 90 g | |
|---|---|---|---|
| Kyselina asparagová | 2816,67 mg | 2535 mg |
Aminokyselinové spektrum Kyselina asparagová Aminokyselina - součást svalového metabolismu, zvyšuje vytrvalost a energii. |
| Kyselina glutamová | 5030 mg | 4527 mg | |
| L-Alanin | 1373,33 mg | 1236 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Alanin Aminokyselina - hlavní součást pojivových tkání, klíčová látka metabolismu glukózy, umožňuje dodávat svalům energii z aminokyselin. |
| L-Arginin | 928,89 mg | 836 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Arginin Aminokyselina - zvyšuje hladinu oxidu dusíku podporujícího růst svalů, zvyšuje uvolňování inzulinu, glukagonu a růstových hormonů, významná složka svalového metabolismu, řídí uvolňování, transport a ukládání dusíku v těle, zpomaluje úbytek svalů po námaze. |
| L-Cystein | 604,44 mg | 544 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Cystein Aminokyselina - chrání organismus před jedy, účinky alkoholu, tabáku, významný pro růst vlasů, zvyšuje hladinu glutathionu, zvyšuje imunitu vůči AIDS. |
| L-Fenylalanin | 972,22 mg | 875 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Fenylalanin Aminokyselina - hlavní základní látka tyrosinu, zlepšuje náladu, zvyšuje bdělost, pomáhá při léčení deprese, zvyšuje hladinu enkefalinu, používá se při terapii bolesti, hlavní surovina k tvorbě kolagenu, potlačuje chuť k jídlu. |
| L-Histidin | 503,33 mg | 453 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Histidin Aminokyselina - nepostradatelná pro děti, výchozí látka nervového přenašeče histaminu, dipeptidů carnosinu a homocarnosinu. |
| L-Isoleucin | 1608,89 mg | 1448 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Isoleucin Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít k pokrytí zvýšené energetické potřeby. |
| Glycin | 673,33 mg | 606 mg | |
| L-Leucin | 2687,78 mg | 2419 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Leucin Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít v pokrytí zvýšené energetické potřeby, suplementace chrání svaly před odbouráváním, výchozí látka enkefalinu (omezuje bolesti podobně jako endorfiny). |
| L-Prolin | 1563,33 mg | 1407 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Prolin Aminokyselina - hlavní úloha při tvorbě pojivové tkáně a stavbě srdečního svalu, hlavní součást kolagenu. |
| L-Serin | 1335,56 mg | 1202 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Serin Aminokyselina - důležitá při tvorbě energie, posiluje paměť a nervové funkce, důležitý při tvorbě imunoglobulinu a protilátek. |
| L-Threonin | 1725,56 mg | 1553 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Threonin Aminokyselina - nedostatek způsobuje ukládání tuku v játrech, důležitá složka kolagenu, snížená hladina u vegetariánů, posiluje imunitní systém. |
| L-Lysin | 2115,56 mg | 1904 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Lysin Aminokyselina - nízké hladiny brzdí syntézu bílkovin ve svalech a pojivových tkáních, působí proti virům, potřebný k tvorbě karnitinu, stimuluje tvorbu kolagenu, chrupavek a pojiv. |
| L-Methionin | 490 mg | 441 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Methionin Aminokyselina - výchozí složka cysteinu, kreatinu a karnitinu, zvyšuje hladinu glutathionu. |
| L-Tryptofan | 565,56 mg | 509 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Tryptofan Aminokyselina - výchozí látka nervového přenašeče serotoninu (uklidňuje), používá se k léčení nespavosti, stresu, úzkosti a deprese. |
| L-Tyrosin | 827,78 mg | 745 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Tyrosin Aminokyselina, mozkový nutrient. Zlepšení psychické odolnosti při tělesné a duševní zátěži, podpora regenerace, výživa mozku a zraku, snižování krevního tlaku. |
| L-Valin | 1552,22 mg | 1397 mg |
Aminokyselinové spektrum L-Valin Větvená aminokyselina rychle přecházející do svalů, ovlivňuje absorpci některých nervových přenašečů v mozku podobně jako tryptofan, fenylalanin a tyrosin. |
Počet dávek v balení, hromadné balení, hmotnost, sazba DPH a další údaje
| Počet dávek v balení | 1 |
Udává počet jednotlivých dávek výrobku v balení. |
|---|---|---|
| Hromadné balení | 10 ks |
Udává počet kusů (kartonové množství) výrobku v hromadném balení (v kartonu) |
| Celková hmotnost včetně obalu | 100 g |
Udává celkovou hmotnost výrobku včetně jeho obalu. |
| Adresa výrobce: https://fitsport-jt.cz/ |
||
| Distributor: Jiří Trampota, Chrástecká 1309/20, Plzeň, 31200, ČR obchod@fitsport.eu |
Doporučujeme alternativní produkty
výrobce: FitSport Nutrition
obsah proteinů: 92.5%
| 1 499 | Kč |
výrobce: FitSport Nutrition
| 1 159 | Kč |
výrobce: FitSport Nutrition
| od 479 | Kč |
výrobce: FitSport Nutrition
| 959 | Kč |
výrobce: FitSport Nutrition
| 459 | Kč |
Napište dotaz k produktu, hodnocení nebo recenzi k výrobku FitSport Nutrition - 100% Pure Mobility Collagen 300g SOLUGEL + 3 in 1 Joint Complex 120 tablet
Ke zboží 100% Pure Mobility Collagen 300g SOLUGEL + 3 in 1 Joint Complex 120 tablet nebyla otevřena žádná diskuze,otázka ani odpověď. Buďte první.
Napište dotaz k produktu, hodnocení nebo recenzi.
Změna popisu a složení zboží, fotografií a cen vyhrazena. Etiketa výrobku a jeho balení se může lišit od zobrazené verze v závislosti na aktuálním balení od výrobce
