202 | Kč |
BIO Coconut Oil 500ml
BIO Coconut Oil 500mlBio oleje
|
|||||||||||
|
|||||||||||
|
Coconut Oil (Kokosový olej)
Maximální zachování živin v certifikované kvalitě BIO.
Hlavními zeměmi, kde rostou kokosové palmy Cocos nucifera a Cocos butyracea, z nichž je kokosový olej šetrným způsobem získáván, jsou Filipíny, Indonésie nebo Indie. Zhruba 1-2 cm silný endosperm plodu obsahuje okolo 60% oleje, který má díky speciálnímu zpracování neutrální chuť i vůni. Díky tomu se dá mnohostranně využít - od kuchyně, přes péči o pleť, až například po masáže. Je velmi bohatý na nasycené mastné kyseliny a jen velmi nesnadno se připaluje.
SLOŽENÍ
BIO Coconut Oil 500ml
obsahuje: 100% BIO kokosový tuk (Cocus nucifera).
DÁVKOVÁNÍ
BIO Coconut Oil 500ml
Používejte dle potřeby.
ve 100 ml | |||
---|---|---|---|
Energetická hodnota | 3700 kJ (44%*) | ||
Energetická hodnota | 900 kCal (45%*) | ||
Tuky | 100 g (143%*) |
Průměrné nutriční informace Tuky Většina lidí zápasících s tukovými polštáři si říká, jaký by byl svět bez tuků skvělý. Omyl! Nejen, že by nebyl skvělý, ale byl by zhola nemožný. Sice nám způsobuje těžké chvíle před zrcadlem, ale ve své podstatě je pro život nepostradatelným. Tuky neboli lipidy jsou totiž nejen vydatným zdrojem a rezervoárem energie, ale podílí se také na stavbě biomembrán, jsou součástí stavby orgánových struktur, jsou výchozí látkou pro stavbu některých hormonů, žlučových kyselin aj., slouží jako tepelná a mechanická izolace (třeba ledvin) a také působí jako rozpouštědlo (především vitaminů A,D,E a K a jiných látek)... Na rozdíl o sacharidů je metabolismus tuků podstatně složitější. Zpracování začíná až ve dvanáctníku (první část tenkého střeva). Malé množství enzymů je sice již v žaludku, ale pro jejich úspěch je důležitá přítomnost žlučových kyselin, jejichž vývod ústí právě až do dvanáctníku. Žlučové kyseliny totiž působí jako emulgátory (tj. snižují povrchové napětí) tuků. To v praxi znamená že v podstatě rozbíjejí velké tukové shluky na malé a snadno zpracovatelné kapénky. Vlastním substrátem pro výrobu energie jsou pak vyšší mastné karboxylové kyseliny. Nepatrně jinak je tomu u kojenců, kteří mají mnohem větší aktivitu lipáz (enzymů štěpících tuky). Ti tedy mohou přijímat mnohem více tuků, ale za to hůře zpracovávají bílkoviny. Proto je důležité, aby pokud možno nepřecházeli předčasně na kravské mléko a zůstali na mléce mateřském. Totiž obsahuje hodně sacharidů a tuků a málo bílkovin. Ty navíc brzdí zpracování přijatého tuku. Tuky se samozřejmě jen okamžitě nespalují (jako je tomu třeba u jednoduchých sacharidů), ale také se ukládají. Ukládají se do speciálních buněk zvaných adipocyty. Při vysokém obsahu tuku nakonec jediná kapénka vyplní prakticky celý obsah buňky a naopak. Předpokládalo se, že množství a rozložení adipocytů po těle je dědičná záležitost (to znamená že rozložení a teoreticky i obsah tuku v těle by měl být geneticky daný). Ukládání tuku podporuje jednak zvýšený příjem především jednoduchých cukrů, jednak příjem živočišných tuků. Dobrou zprávou je, že se v současnosti věří, že jde o záležitost ovlivnitelnou, a to nejen v dětství, nýbrž i v dospělosti, což bylo dříve téměř nemyslitelné. Jinak i přeměna tukové tkáně oproti předpokladům je celkem svižná. Mluvím teď především o hnědém útrobním tuku. Podkožní tuk je totiž co do metabolismu podstatně méně aktivní. Dobrá zpráva je, že objem obou se dá snížit, a to v případě, kdy výdej energie převažuje nad příjmem (to znamená jednak dlouhotrvající výkony, jednak dlouhodobý půst). Mimo to se tuk ještě ukládá do svalů jako pohotovostní zásoba energie (jelikož zásoby glykogenu jsou malé a vydrží krátkou dobu). To ovšem funguje jen v případě, že mitochondrie (buněčné organely, které mají za úkol výrobu energie) mají k dispozici dostatek kyslíku a karnitinu (to je důležité především pro rýsovací dietu). Karnitin umíme dodat tělu uměle pomocí doplňků výživy podporujících odbourávání tuků. |
|
z toho nasycené mastné kyseliny | 91,6 g (458%*) |
Průměrné nutriční informace z toho nasycené mastné kyseliny nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA). Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku. Mastné kyseliny s C4 – C10 Mastné kyseliny s nízkým počtem atomů uhlíku mají velmi dobrou vstřebatelnost, jelikož se skrze střevní stěnu dostávají prostou difúzí. Na rozdíl od vyšších mastných kyselin se z nich nevytvářejí tuky a přecházejí rovnou do jater, kde se za tvorby energie přeměňují na oxid uhličitý a vodu. [1] Mastné kyseliny s C12 – C16 Tyto mastné kyseliny působí v organismu spíše negativně, jelikož mají patrný vliv na hladinu cholesterolu (cholesterolémii), a to jak toho celkového, tak i na cholesterolové frakce typu LDL a HDL. Mastná kyselina laurová má negativní vliv na hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Toto zvýšení je způsobeno sníženým počtu LDL receptorů, které tak můžou navázat pouze omezené množství LDL frakce. Přebytečné molekuly LDL cholesterolu plavou v krvi a zvyšují tak riziko rozvinu aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Kyselina laurová dle výzkumů neovlivňuje frakci HDL cholesterolu, ale mohla by být jistým prekurzorem pro vznik omega-3 mastných kyselin, pokud jich nemá člověk ve stravě dostatek. Pro potvrzení této informace je ale potřeba dalších studií. Kyselina myristová má největší vliv na cholesterolémii. Zvyšuje jak hladinu LDL cholesterolu, tak i hladinu HDL cholesterolu. Posledním zástupcem této skupiny mastných kyselin je kyselina palmitová. Spolu s kyselinou stearovou se jedná o jednu z nejvíce zastoupených NMK ve výživě člověka. Co se týče cholesterolu, tak kys. palmitová zvyšuje hladinu obou frakcí, a tím i hladinu celkového cholesterolu. Dle některých zdrojů kyselina palmitová reguluje také hladinu některých hormonů, ovlivňuje imunitní funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci. Z tohoto důvodu by se měli diabetici vyhýbat potravinám bohatým na tuto mastnou kyselinu. Kyselina stearová Na rozdíl od ostatních nasycených MK, které jsou popsány výše, disponuje kyselina stearová odlišným chováním v organismu. Tato mastná kyselina s 18 atomy uhlíku má vítaný vliv na hladinu LDL cholesterolu, kterou dokáže mírně snižovat. HDL cholesterol v jejím případě zůstává nedotčený, ale vzhledem k tomu, že snižuje celkovou hladinu cholesterolu, považuje se její vliv za příznivý, protože zlepšuje poměr mezi LDL a HDL frakcí. Dále bylo prokázáno, že kys. stearová zvyšuje inzulinosenzitivitu. Příjem nasycených MK by měl být do 10 % z celkového denního energetického příjmu. Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem. Nasycené mastné kyseliny Nasycené mastné kyseliny neobsahují dvojnou vazbu. Jejich obecnou chemickou stavbu můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)n – COOH |
|
z toho mononenasycené mastné kyseliny | 7 g |
Průměrné nutriční informace z toho mononenasycené mastné kyseliny mononenasycené mastné kyseliny (MNMK neboli angl. MUFA). Mononenasycené mastné kyseliny obsahují jednu dvojnou vazbu. Nejrozšířenější MNMK je kyselina olejová, jejíž vzorec můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)7 – CH = CH – (CH2)7 – COOH. Pokud se budeme držet značení kyselin dle klasifikace omega, můžeme říct, že palmitoolejová a olejová kyselina se řadí mezi omega-9 mastné kyseliny (dvojná vazba je na 9. uhlíku od methylového konce). Nutno podotknout, že nasycené a mononenasycené mastné kyseliny si tělo dokáže samo syntetizovat, proto není na jejich přívodu potravou závislé. Nicméně jejich příjem je i přesto důležitý. Oproti nasyceným mastným kyselinám pomáhají mononenasycené mastné kyseliny příznivě regulovat hladinu dvou hlavních cholesterolových frakcí – LDL a HDL. Důležitým aspektem působení MNMK je snižování hladiny LDL cholesterolu a mírné navyšování HDL frakce, ačkoliv v porovnání s PNMK tyto hladiny ovlivňují MNMK méně. Pokud zůstaneme u tohoto srovnání s PNMK, výhoda mononenasycených mastných kyselin spočívá ve 100x nižší schopnosti oxidace, což je proces, kterému se v racionální výživě snažíme vyhnout, a to hlavně při skladování potravin. Dále jsou tyto mastné kyseliny stabilnější při styku s vnějšími vlivy (světlo, teplo, kyseliny…). Příjem mononenasycených MK by měl tvořit 10 – 13 % z celkového denní energetické nálože. |
|
z toho polynenasycené mastné kyseliny | 1,7 g |
Průměrné nutriční informace z toho polynenasycené mastné kyseliny polynenasycené mastné kyseliny (PNMK neboli angl. PUFA) polynenasycené mastné kyseliny obsahují dvě (dienové MK) a více dvojných vazeb. Celkový příjem PNMK by měl tvořit cca 10 % z celkového denního energetického příjmu. |
Celková hmotnost včetně obalu | 510 g |
Udává celkovou hmotnost výrobku včetně jeho obalu. |
---|---|---|
Hromadné balení | 1 ks |
Udává počet kusů (kartonové množství) výrobku v hromadném balení (v kartonu) |
Sazba DPH | 12 % | |
Adresa výrobce: Purasana, Flinndal Holding B.V., Houtplein 7, 2012 DD, Nizozemí. |
||
Uvádí na trh: ForActiv.cz, s.r.o., Plotní 75, 602 00, Brno |
BIO Coconut Oil 500ml | 33,40 Kč / 100 ml |
---|
299 | Kč |
477 | Kč |
Ke zboží BIO Coconut Oil 500ml nebyla otevřena žádná diskuze,otázka ani odpověď. Buďte první.
Napište dotaz k produktu, hodnocení nebo recenzi.
Změna popisu a složení zboží, fotografií a cen vyhrazena. Etiketa výrobku a jeho balení se může lišit od zobrazené verze v závislosti na aktuálním balení od výrobce