|
v 1 kapsli |
|
|
Vitamín B2 - riboflavin |
1,4 mg (100%*) |
|
Vitamíny a minerály Vitamín B2 - riboflavin
Riboflavin je důležitý pro dobrý stav kůže, očí, funkce srdce a dalších orgánů. Jelikož má významný vliv na metabolismus cukrů, tuků a aminokyselin, ovlivňuje celkovou energetickou přeměnu v organismu.
Vitamin B2 neboli riboflavin patří do skupiny vitaminů rozpustných ve vodě. Je součástí řady enzymových systémů, podílí se téměř na všech oxidoredukčních procesech, které probíhají v buňkách.
Používá se v kombinaci s jinými vitaminy skupiny B při nedostatku těchto vitaminů v těle, tj. v období jeho zvýšené spotřeby - růstu, puberty, zvýšené fyzické námaze, při rekonvalescenci, únavě, celkovém vyčerpání, při jednostranné dlouhotrvající nepřiměřené stravě, u pacientů s rychlým úbytkem na tělesné váze. Léčebně se používá také u zánětu jazyka, u kožního onemocnění charakteristického výtokem mazu, u rozsáhlých popálenin, u dlouhotrvajících horečnatých stavů, při zánětech ústních koutků a při rekonvalescenci po zánětlivých chorobách. Nepodáváme při stavech přecitlivělosti na riboflavin. Při použití vyšších dávek tohoto vitaminu může dojít ke svědění a k výskytu kvalitativně změněné citlivosti jedince, popř. ke žlutému zabarvení moče, které je způsobeno vylučováním nevyužitého vitaminu B2. Denní potřeba riboflavinu u člověka je 1,5-1,8 mg, vyšší potřeba je v období těhotenství, kojení a období růstu. Doporučovaná denní dávka při hypovitaminozách je 10-30 mg riboflavinu perorálně. Dětem od tří do 12 let denní dávka pouze do 10 mg. Dětem mladším 3 let by neměla být tato účinná látka aplikována. Dávkování bývá převážně individuální, konzultovat s lékařem! Zvýšené požadavky všech vitaminů jsou v období těhotenství a při kojení. O vhodnosti užívání směsí vitaminů je třeba se poradit s lékařem.Hlavními zdroji riboflavinu je pivovarské a pekařské droždí, mléko, vejce, kakao, tvaroh, vepřové, hovězí a telecí maso, ořechy, brambory, ryby. 
|
Vitamín C |
100 mg (125%*) |
|
Vitamíny a minerály Vitamín C
Významný antioxidant. Zlepšuje odolnost organismus proti infekcím a nepříznivým zevním vlivům.
Vitamin C neboli kyselina askorbová je látka lehce ve vodě rozpustná. Je důležitou antioxidační látkou pro lidské tělo a je součástí řady dějů při výměně látkové v organismu. Má význam při syntéze kolagenu v pojivové tkáni, při přeměně některých aminokyselin v játrech, při syntéze steroidů v nadledvinkách, ve stimulaci dějů, které probíhají v mozku a při skladování železa v těle. Člověk si nedovede kyselinu askorbovou v těle vytvořit, je závislý na jejím příjmu potravou. Používá se k profylaxi s cílem udržet si správnou hladinu tohoto vitaminu v těle nebo při léčbě hypovitaminózy, tj. nedostatku tohoto vitaminu zejména u dětí, starších osob, kuřáků a alkoholiků. Při hypovitaminóze dochází k poškození krevních kapilár na místě buněčné výstelky, k poškození zubního lůžka, krvácení dásní, špatné hojivosti ran nebo se nedostatek vitaminu C projevuje únavností, slabostí, bolestmi v kostech, povadlou kůží. Kyselina askorbová se podává její při zvýšené spotřebě v těle, jako jsou např. virová onemocnění, stres, chlad a těžká práce. Vitaminu C se užívá také v období po nemoci, operaci a v těhotenství. Používá se také jako doplňkové léčivo při otravách některými dusíkatými barvivy. Nepodáváme při přecitlivělost na vitamin C, při výskytu ledvinných kamenů, při podávání sulfonamidů je nezbytné poradit se s lékařem! Pozor na příjem vysokých dávek vitaminu C nad 1- 2 g denně může vést k dráždění sliznice žaludku a jícnu, provázené někdy průjmy, bolestmi hlavy, slabostí, nespavosí, dále ke zvýšenému okyselení moče a ke tvorbě ledvinných oxalátových kaménků, k úbytku vitaminu B12 v těle a ke zvýšení hladiny cholesterolu. U alergiků se ojediněle může objevit kopřivka.Doporučená denní perorální dávka je okolo 50 mg (25-75 mg) denně pro dospělé a dětí nad 10 let. Dětem vevěku 3-10 let se doporučuje dávka poloviční. Potřeba vitaminu C se však značně zvyšuje při infekčních nemocech. Terapeutické dávky jsou vyšší v rozmezí 100-1000 mg denně. Dávku vitaminu C v průběhu těhotenství a období kojení konzultujte slékařem! Při podání vyšších dávek se vitamin C v těle nehromadí, jeho přebytek se vyloučí močí. Nejvýznamnějším zdrojem vitamínu C jsou u nás šípky, nať petržele, černý rybíz, jahody, kapusta, křen, zelí, paprika, pomeranč, citrón.
Vitamín C je v těle důležitý především pro:
- činnost imunity
- metabolismus vápníku
- pojivové tkáně, kolagen
- stěny cév
- zubní dáseň
- zpracování tuků
- pevnou, hladkou kůži
- silné vlasy
- zrakovou ostrost
- pozitivní náladu
- zdravé nervy
- koncentrační schopnosti
- spánek
- překonání stresu 
|
Měď |
1 mg (100%*) |
|
Vitamíny a minerály Měď
Měď je důležitá pro metabolizmus sacharidů v organizmu, ovlivňuje vytváření kostní hmoty a krvetvorbu, ovlivňuje i fungování nervového systému.
Je nutná pro tvorbu krevního barviva hemoglobinu a jako součást mnoha reakcí, směřujících k uvolňování energie. Je nepostradatelná , v těle je obsaženo 50-120 mg. Nedostatek vede k poruše metabolismu a růstu. Je obsažena v zelí, lískových ořechách, semínkách, mořských živočiších, játrech a mase. Je to látka, která likviduje peroxidové ionty. Potřeba je 2,0 mg/den. Pozor při větším množství, hrozí předávkování (otrava mědí). Nedostatky se projevují zvýšenou náchylností k infekčním nemocem, poruchami růstu a poruchami kožní pigmentace. Předávkování hrozí také v případě pijete-li vody s vysokým obsahem mědi.
Rizikové skupiny:
- léky: antacida
- špatná výživa
- poruchy vstřebávání živin (vysoký věk, chronický průjem, Crohnova nemoc)
- porucha funkce ledvin
- popáleniny
- zvýšený příjem zinku a železa 
|
Železo |
22,5 mg (161%*) |
|
Vitamíny a minerály Železo
Železo je nejdůležitější složkou krevního barviva hemoglobinu, obsaženého v červených krvinkách a sloužícího přenosu kyslíku do všech orgánů. Významným zdrojem železa jsou maso, játra, vaječný žloutek a celozrnné výrobky. Nedostatek železa může způsobit anemii a snížit fyzickou zdatnost nebo odolnost vůči infekcím. Je důležitým prvkem při tvorbě červených krvinek, hemoglobinu. K jeho větší ztrátě u žen dochází v období menstruace. Lze jeho dostatkem zabránit vzniku anémie, nedostatku červených krvinek, chudokrevnosti. Jeho vyšší spotřeba je zejména u sportů vytrvalostního charakteru. Vlidském těle je 3-5 g železa. Doporučené dávkování je 14 mg/den. Pro dvou leté dítě je smrtící dávka 200 – 250 mg/kg tělesné hmotnosti zdraví dospělí bez nežádoucích vedlejších projevů: 25 – 75 mg/den biologickou dostupnost železa zvyšuje vitamin C nesmí se podávat při hemochromatóze a talasemii. Nedostatek železa se projevuje- nevolností, zácpou, ztrátou chuti k jídlu, únavou, zvýšenou vnímavostí k infekcím, v případě těhotenství hrozí riziko předčasného porodu.
Rizikové skupiny:
- chudokrevnost z nedostatku železa je celosvětově nejčastějším deficitem stopového prvku (zejména v rozvojových zemích v důsledku nedostatku potravin bohatých na bílkoviny)
- těhotenství (dvojnásobný požadavek), kojení
- fáze růstu
- velký sportovní výkon
- silné menstruační krvácení
- krvácení do zažívacího traktu
- léky, zejména antacida, tetracyklin, nesteroidní antirevmatika
- speciální strava, např. vegetariánství
- interakce se složkami potravin (např. solemi kyseliny šťavelové)
- poruchy vstřebávání živin zažívacím traktem 
|
Vitamin B9 - kyselina listová - folacin |
400 mcg (200%*) |
|
|