výrobce: LSP Nutrition
obsah proteinů: 83%
| 714 | Kč |
Protein (hrachový) 450g
 |
Protein (hrachový) 450gVeganské proteiny
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
ukázat dárky
Dárky a počet kusů si následně vyberete až po vložení produktu do košíku.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Další informace k produktu Protein (hrachový) 450g
Podrobný popis
Protein (hrachový) 450g
Doplněk stravy se sladidlem (přírodní zdroj stévie).
Vyberte si z 5 jedinečných, lahodných rostlinných příchutí. Stačí přidat vodu, nebo přidat do smoothies a koktejlů!
Proč Orangefit Protein?
Orangefit Protein je kompletní zdroj bílkovin se všemi důležitými aminokyselinami, včetně těch esenciálních. Jde o naprosto čistý, rostlinný protein evropského původu, dostupný v pěti lahodných příchutích. Prémiový žlutý hrášek nejvyšší kvality je naší skutečnou hvězdou a optimálním, panensky čistým zdrojem lehce stravitelných bílkovin. Produkt neobsahuje živočišné přísady, plniva a umělá sladidla. Vyberte si z pěti příchutí, ochucených přírodní vanilkou, čokoládou, nebo ovocem.
Proč kvalitní bílkoviny s obsahem důležitých esenciálních aminokyselin?
Esenciální aminokyseliny jsou pro naše tělo nepostradatelné (neumí si je vytvořit samo), proto musí být přijímány v rámci stravy. Náš Protein představuje velmi kvalitní a vyvážený zdroj všech důležitých esenciálních aminokyselin, charakteristický je optimální obsah BCAA, glutaminu a lyzinu, ale také argininu, glycinu a všech dalších důležitých aminokyselin. Bílkoviny obecně jsou hlavními stavebními látkami lidského těla. Celé naše tělo je složeno z proteinů - orgány, svaly, kůže i vlasy. Takže ať už jste sportovec, nebo intelektuál, potřebujete svůj denní příjem bílkovin. Pro základní fungování, pohyb, energii, vrcholný výkon, ale také pro regeneraci svalů a další důležité každodenní úkoly. S naším Orangefit Proteinem si můžete být jisti, že máte dostatek důležitých aminokyselin pro každý den!
Skvělá chuť a skvělý pocit
Po proteinovém shaku byste se měli cítit skvěle. Proto si myslíme, že je důležité nejen to, aby Orangefit Protein chutnal dobře a byl vyroben z nejlepších ingrediencí, ale také aby na něj Vaše tělo dobře reagovalo. Takže žádný mléčný cukr, lepek, sója, neplnohodnotné zdroje bílkovin a umělá sladidla.
Vanilka a čokoláda jsou klasika, spousta z nás se bez nich neobejde. Ale pokud už jste si odvanilkovali a odčokoládovali svoje, a chcete si vybrat i z jiných příchutí, máme pro vás i banán, jahodu a mango/broskev. V Orangefit se opravdu snažili, ať už sáhnete po kterékoli, neuděláte chybu. Všechny jsou top.
Orangefit - Vytvořme zdravější svět !
- 100% Rostlinné zdroje - prémiová kvalita
- Udržitelný rozvoj - evropská produkce + přednostně evropské suroviny (uhlíková stopa)
- Etický přístup - pro příští generace
- Bez obsahu umělých sladidel a syntetických balastních složek
- GMO free
- 100% recyklovatelné obaly
Orangefit - Let's Create A Fitter World
Nechme Orangefit, ať mluví sám za sebe: Začínali jsme v roce 2014 a už tehdy bylo jasné, že rostlinná sportovní výživa je naše cesta. Jenže veganské šejky, které byly v té době k dostání, chutnaly stejně špatně jako vypadaly, navíc cestovaly do Evropy přes půl světa. Tak jsme si dali odvážné předsevzetí, že rostlinnou sportovní výživu změníme a osvěžíme. V podstatě je to vše jednoduché: Naše hodnoty, určují náš cíl! Přejeme si, abyste se cítili fit a zdraví. A zdravou alternativu k živočišným produktům si může občas, pravidelně, nebo trvale dopřát každý, od sportovce přes astronauta až po vrabce domácího. To vše bez toho, aby to naši planetu zbytečně přetěžovalo. Orangefit chce vytvořit zdravější svět!
Orangefit B.V. , Edisonweg 4A, Alkmaar , Nizozemsko (Made in EU)
Zamíchejte svět s Orangefit
Naši značkou se snažíme inspirovat jednotlivce i komunity ke zdravějšímu a k planetě ohleduplnějšímu životu. Ať se jedná o prestižní fitness a wellness kluby, špičková sportovní centra, nadšence zdravého životního stylu, komunitu veganů, nebo širší veřejnost obecně. Společně můžeme změnit zvyklosti a postarat se o to, aby na nás naše matka Země byla pyšná. Poděkují nám za to i naši chlupatí přátelé.
Nejlepší chuť ve městě
Nejdřív ze všeho platí, že se s našimi koktejly budete cítit fantasticky. Zapomeňte na živočišné proteiny a jejich pachuť. My jsme naše produkty vyvinuli k dokonalosti. Takže se prosím seznamte se s nejlepší chuť ve městě!
Snižujeme uhlíkovou stopu
Není to jen o 100% rostlinných zdrojích a vynechání zdrojů živočišných. Kde to je možné, používáme jako hlavní složky ingredience z Evropy a zde také své produkty vyrábíme. Tím se výrazně odlišujeme od tzv. globálních značek, jejichž zboží a suroviny cestují po celé zeměkouli.
Reduce - Recycle - Repeat
Součástí naší mise za ekologickou udržitelností je používání 100% recyklovatelých obalů. Sáčky od proteinových doplňků jsou často velmi obtížně recyklovatelné, protože je tvoří více druhů plastu, někdy dokonce i kov. Proto jsme se velice snažili a podařilo se nám vyrobit jednovrstvé obaly, které perfektně uchovávají obsah, nelámou se, a zároveň jdou velmi snadno recyklovat.
Velcro - suché zipy
Naše obaly mají patentované suché zipy Velcro, které jednou provždy řeší problém s uzavíratelností. Po otevření lze sáček bez problémů zase vzduchotěsně uzavřít, což výrazně prodlužuje trvanlivost obsah, a zároveň chrání před jeho vysypáním. Užijte si pohodlí v užívání proteinu s našimi suchými zipy Velcro!
SLOŽENÍ
Protein (hrachový) 450g
obsahuje: hrachový protein, banán v prášku, banánové aroma, zahušťovadlo xantanová guma, sladidlo steviol-glykosidy, barvivo beta-karoten.
DÁVKOVÁNÍ
Protein (hrachový) 450g
Smíchejte 25 g (cca 1 odměrka) s 300 ml vody nebo s rostlinným mlékem nebo přidejte např. do smoothie. Užívejte 1 - 3 odměrky denně, kdykoliv během dne.
Upozornění:
Po otevření sáček pečlivě uzavírejte. Nepřekračujte doporučenou denní dávku. Nenahrazuje pestrou stravu. Skladujte v suchu a chladu, mimo dosah dětí. Vhodné pro vegany.
Upozornění pro alergiky: Alergeny jsou vyznačeny tučně ve složení produktu.
Upozornění na alergeny: Tento produkt může obsahovat stopy ořechů, arašídů, sezamu, vajec, lepku, korýšů, oříšků a zbytky skořápkových plodů.
Průměrné nutriční informace
| BANÁN | ve 100 g | v 1 dávce 25 g | |
|---|---|---|---|
| Energetická hodnota | 1688 kJ (20%*) | 422 kJ (5%*) | |
| Energetická hodnota | 396 kCal (20%*) | 99 kCal (5%*) | |
| Bílkoviny - proteiny | 79,6 g (159%*) | 19,9 g (40%*) |
Průměrné nutriční informace Bílkoviny - proteiny Z hlediska svalového objemu je pro nás nejdůležitější taková bílkovina, která je rychle vstřebatelná a má silný anabolický účinek. Velmi výstižnou odpovědí je poměr bílkovin v lidském mateřském mléce. Jinými slovy je to právě to, na čem jsme „odkojeni“ v období, kdy potřebujeme maximální růstový potenciál. Lidské mléko obsahuje syrovátkovou bílkovinu a kasein v poměru 4 / 1, tedy přesně naopak než je tomu v mléce kravském. Proto je pro nás nejdůležitější v objemovém tréninku právě syrovátková bílkovina, která se vyznačuje velmi rychlou „vstřebatelností“. Pro příklad - pokud přijmeme nalačno 30g syrovátkového proteinu, hladina aminokyselin v krvi dosáhne vrcholu již po jedné hodině a vrátí se na původní úroveň cca po dvou hodinách, to má svůj význam zejména po tréninku, kdy je kladen důraz na rychlý příjem lehce stravitelných bílkovin. Dalším faktorem je silný anabolický účinek syrovátkové bílkoviny, kdy uvedená dávka 30g zvýší až o 68% úroveň syntézy bílkovin. Doporučené formy pro svalový objem: Syrovátkový izolát, koncentrát, hydrolyzát, či jejich kombinace ( viz. níže – legenda ) Vícesložková bílkovina, v poměru syrovátková bílkovina / kasein, nebo vaječná bílkovina – 3 až 4 / 1 Večer před spaním je možné dávkovat kasein, nebo mléčný izolát DIETA, ZPEVNĚNÍ POSTAVY Pokud je Vašim cílem „shodit“ tuk a zpevnit postavu, je pro Vás naopak nejdůležitější bílkovina, která se vstřebává pomalu a zásobuje tak Vaše tělo potřebnými aminokyselinami po dobu tří až čtyř hodin. Právě kravské mléko má ideální poměr „pomalého“ kaseinu a syrovátky 4 / 1. Ideální formou je tedy v tomto případe mléčný izolát, či přímo kasein. Mléčný izolát nabízí kromě vysokého obsahu pro tělo nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin, vysoký obsah bioaktivních peptidů (laktoferin, glykomakropeptidy), které mají pozitivní účinky na zdravotní stav a regeneraci. Kasein je nesporně v této kategorii králem, je znám pro svůj silný antikatabolický účinek: díky pomalému vstřebávání, velmi silně brání odbourávání bílkovin ze svalové hmoty, po dobu až 4 hodin. Nevýhodou kaseinu je těžší stravitelnost (sráží se žaludku během trávení do „zhluků“), proto se vyrábí ve formě vazby na minerál a to nejčastěji vápník, nebo draslík. Právě tyto formy usnadňují jeho stravitelnost a využití. V současné době přichází také na trh nová, revoluční forma micelárního kaseinu, která daný problém doslova eliminuje. Další vhodnou bílkovinou, zejména pro ženy, je sojová bílkovina, opět ve formě sojového izolátu. Sojová bílkovina je po Amaranthu druhá nejplnohodnotnější rostlinná bílkovina, která má deficit esenciální (pro tělo nepostradatelné) aminokyseliny L-methioninu. Mezi její hlavní pozitiva patří vysoký obsah flavonoidů, které mají silné antioxidační a antikancerogenní (protirakovinné) účinky. Často se v tomto případě používají vícesložkové proteinové produkty založené na kombinaci uvedených složek, které jsou případně obohaceny i o vaječný albumin, který je po kaseinu druhou „nejpomalejší“ bílkovinou z hlediska vstřebávání. Doporučené formy pro dietu, zpevnění postavy: Kaseinát vápenatý, micelární kasein Mléčný izolát Sojový izolát Kombinace uvedených složek Legenda - používané formy bílkovin dle čistoty: - Koncentrát: obsahuje 70 – 85 % bílkovin, zbytek tvoří nežádoucí balastní látky, u mléčných bílkovin např. laktóza. Jedná se o méně kvalitní formu bílkoviny - Izolát: obsahuje 90 – 98 % bílkovin. Jedná se o vysokokvalitní formu bílkovin. Poznámka: pokud se daná forma bílkoviny štěpí, vzniká hydrolyzát, pro který je charakteristický vysoký obsah volných, rychle vstřebatelných aminokyselin a jejich řetězců ve formě oligopeptidů a polypeptidů. Jak již bylo řečeno dříve, bílkoviny, neboli proteiny jsou opravdovým základem nejen posilovacího tréninku. Proteiny jsou totiž v organismu všudypřítomné. Jsou jak častou stavební jednotkou (základ svalů, kostí i vazů), tak především součást všech enzymů, to znamená látek hlídajících a usměrňujících veškeré metabolické pochody (ano, i ty související s posilováním). My se ale nyní nebudeme zabývat metabolismem jako takovým příliš do hloubky a spíš se podíváme na bílkoviny co do jejich příjmu a zhruba si přiblížíme jejich přeměny v organismu a úskalí v jejich požívání ... Proteiny nejsou ve své podstatě nic jiného než jen řetězec základních stavebních kamenů, a to sice aminokyselin. Takovýchto aminokyselin se v lidském těle vyskytuje 20 (v některých literaturách může být uvedeno 21). Tyto se dělí na neesenciální (tělo je dokáže vyrobit) a esenciální (obsahují některé řetězce, které tělo nedokáže připravit, a tudíž jsme odkázáni na jejich příjem v potravě). Je zajímavé, že pomocí pouhých 20 aminokyselin je možno poskládat nepřeberné množství proteinů jen jejich prostým přeskupením. Tomu se říká stavebnicový princip.  |
| Sacharidy - uhlohydráty | 7,2 g (3%*) | 1,8 g (1%*) |
Průměrné nutriční informace Sacharidy - uhlohydráty Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy. |
| z toho cukry | 4 g (4%*) | 1 g (1%*) |
Průměrné nutriční informace z toho cukry Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené. |
| Tuky | 8 g (11%*) | 2 g (3%*) |
Průměrné nutriční informace Tuky Většina lidí zápasících s tukovými polštáři si říká, jaký by byl svět bez tuků skvělý. Omyl! Nejen, že by nebyl skvělý, ale byl by zhola nemožný. Sice nám způsobuje těžké chvíle před zrcadlem, ale ve své podstatě je pro život nepostradatelným. Tuky neboli lipidy jsou totiž nejen vydatným zdrojem a rezervoárem energie, ale podílí se také na stavbě biomembrán, jsou součástí stavby orgánových struktur, jsou výchozí látkou pro stavbu některých hormonů, žlučových kyselin aj., slouží jako tepelná a mechanická izolace (třeba ledvin) a také působí jako rozpouštědlo (především vitaminů A,D,E a K a jiných látek)... Na rozdíl o sacharidů je metabolismus tuků podstatně složitější. Zpracování začíná až ve dvanáctníku (první část tenkého střeva). Malé množství enzymů je sice již v žaludku, ale pro jejich úspěch je důležitá přítomnost žlučových kyselin, jejichž vývod ústí právě až do dvanáctníku. Žlučové kyseliny totiž působí jako emulgátory (tj. snižují povrchové napětí) tuků. To v praxi znamená že v podstatě rozbíjejí velké tukové shluky na malé a snadno zpracovatelné kapénky. Vlastním substrátem pro výrobu energie jsou pak vyšší mastné karboxylové kyseliny. Nepatrně jinak je tomu u kojenců, kteří mají mnohem větší aktivitu lipáz (enzymů štěpících tuky). Ti tedy mohou přijímat mnohem více tuků, ale za to hůře zpracovávají bílkoviny. Proto je důležité, aby pokud možno nepřecházeli předčasně na kravské mléko a zůstali na mléce mateřském. Totiž obsahuje hodně sacharidů a tuků a málo bílkovin. Ty navíc brzdí zpracování přijatého tuku. Tuky se samozřejmě jen okamžitě nespalují (jako je tomu třeba u jednoduchých sacharidů), ale také se ukládají. Ukládají se do speciálních buněk zvaných adipocyty. Při vysokém obsahu tuku nakonec jediná kapénka vyplní prakticky celý obsah buňky a naopak. Předpokládalo se, že množství a rozložení adipocytů po těle je dědičná záležitost (to znamená že rozložení a teoreticky i obsah tuku v těle by měl být geneticky daný). Ukládání tuku podporuje jednak zvýšený příjem především jednoduchých cukrů, jednak příjem živočišných tuků. Dobrou zprávou je, že se v současnosti věří, že jde o záležitost ovlivnitelnou, a to nejen v dětství, nýbrž i v dospělosti, což bylo dříve téměř nemyslitelné. Jinak i přeměna tukové tkáně oproti předpokladům je celkem svižná. Mluvím teď především o hnědém útrobním tuku. Podkožní tuk je totiž co do metabolismu podstatně méně aktivní. Dobrá zpráva je, že objem obou se dá snížit, a to v případě, kdy výdej energie převažuje nad příjmem (to znamená jednak dlouhotrvající výkony, jednak dlouhodobý půst). Mimo to se tuk ještě ukládá do svalů jako pohotovostní zásoba energie (jelikož zásoby glykogenu jsou malé a vydrží krátkou dobu). To ovšem funguje jen v případě, že mitochondrie (buněčné organely, které mají za úkol výrobu energie) mají k dispozici dostatek kyslíku a karnitinu (to je důležité především pro rýsovací dietu). Karnitin umíme dodat tělu uměle pomocí doplňků výživy podporujících odbourávání tuků. |
| z toho nasycené mastné kyseliny | 2 g (10%*) | 0,5 |
Průměrné nutriční informace z toho nasycené mastné kyseliny nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA). Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku. Mastné kyseliny s C4 – C10 Mastné kyseliny s nízkým počtem atomů uhlíku mají velmi dobrou vstřebatelnost, jelikož se skrze střevní stěnu dostávají prostou difúzí. Na rozdíl od vyšších mastných kyselin se z nich nevytvářejí tuky a přecházejí rovnou do jater, kde se za tvorby energie přeměňují na oxid uhličitý a vodu. [1] Mastné kyseliny s C12 – C16 Tyto mastné kyseliny působí v organismu spíše negativně, jelikož mají patrný vliv na hladinu cholesterolu (cholesterolémii), a to jak toho celkového, tak i na cholesterolové frakce typu LDL a HDL. Mastná kyselina laurová má negativní vliv na hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Toto zvýšení je způsobeno sníženým počtu LDL receptorů, které tak můžou navázat pouze omezené množství LDL frakce. Přebytečné molekuly LDL cholesterolu plavou v krvi a zvyšují tak riziko rozvinu aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Kyselina laurová dle výzkumů neovlivňuje frakci HDL cholesterolu, ale mohla by být jistým prekurzorem pro vznik omega-3 mastných kyselin, pokud jich nemá člověk ve stravě dostatek. Pro potvrzení této informace je ale potřeba dalších studií. Kyselina myristová má největší vliv na cholesterolémii. Zvyšuje jak hladinu LDL cholesterolu, tak i hladinu HDL cholesterolu. Posledním zástupcem této skupiny mastných kyselin je kyselina palmitová. Spolu s kyselinou stearovou se jedná o jednu z nejvíce zastoupených NMK ve výživě člověka. Co se týče cholesterolu, tak kys. palmitová zvyšuje hladinu obou frakcí, a tím i hladinu celkového cholesterolu. Dle některých zdrojů kyselina palmitová reguluje také hladinu některých hormonů, ovlivňuje imunitní funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci. Z tohoto důvodu by se měli diabetici vyhýbat potravinám bohatým na tuto mastnou kyselinu. Kyselina stearová Na rozdíl od ostatních nasycených MK, které jsou popsány výše, disponuje kyselina stearová odlišným chováním v organismu. Tato mastná kyselina s 18 atomy uhlíku má vítaný vliv na hladinu LDL cholesterolu, kterou dokáže mírně snižovat. HDL cholesterol v jejím případě zůstává nedotčený, ale vzhledem k tomu, že snižuje celkovou hladinu cholesterolu, považuje se její vliv za příznivý, protože zlepšuje poměr mezi LDL a HDL frakcí. Dále bylo prokázáno, že kys. stearová zvyšuje inzulinosenzitivitu. Příjem nasycených MK by měl být do 10 % z celkového denního energetického příjmu. Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem. Nasycené mastné kyseliny Nasycené mastné kyseliny neobsahují dvojnou vazbu. Jejich obecnou chemickou stavbu můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)n – COOH |
| Sůl | 4,4 g (73%*) | 1,1 g (18%*) |
*) Referenční hodnoty příjmu
| MANGO BROSKEV | ve 100 g | v 1 dávce 25 g | |
|---|---|---|---|
| Energetická hodnota | 1672 kJ (20%*) | 418 kJ (5%*) | |
| Energetická hodnota | 396 kCal (20%*) | 99 kCal (5%*) | |
| Bílkoviny - proteiny | 77,2 g (154%*) | 19,3 g (39%*) |
Průměrné nutriční informace Bílkoviny - proteiny Z hlediska svalového objemu je pro nás nejdůležitější taková bílkovina, která je rychle vstřebatelná a má silný anabolický účinek. Velmi výstižnou odpovědí je poměr bílkovin v lidském mateřském mléce. Jinými slovy je to právě to, na čem jsme „odkojeni“ v období, kdy potřebujeme maximální růstový potenciál. Lidské mléko obsahuje syrovátkovou bílkovinu a kasein v poměru 4 / 1, tedy přesně naopak než je tomu v mléce kravském. Proto je pro nás nejdůležitější v objemovém tréninku právě syrovátková bílkovina, která se vyznačuje velmi rychlou „vstřebatelností“. Pro příklad - pokud přijmeme nalačno 30g syrovátkového proteinu, hladina aminokyselin v krvi dosáhne vrcholu již po jedné hodině a vrátí se na původní úroveň cca po dvou hodinách, to má svůj význam zejména po tréninku, kdy je kladen důraz na rychlý příjem lehce stravitelných bílkovin. Dalším faktorem je silný anabolický účinek syrovátkové bílkoviny, kdy uvedená dávka 30g zvýší až o 68% úroveň syntézy bílkovin. Doporučené formy pro svalový objem: Syrovátkový izolát, koncentrát, hydrolyzát, či jejich kombinace ( viz. níže – legenda ) Vícesložková bílkovina, v poměru syrovátková bílkovina / kasein, nebo vaječná bílkovina – 3 až 4 / 1 Večer před spaním je možné dávkovat kasein, nebo mléčný izolát DIETA, ZPEVNĚNÍ POSTAVY Pokud je Vašim cílem „shodit“ tuk a zpevnit postavu, je pro Vás naopak nejdůležitější bílkovina, která se vstřebává pomalu a zásobuje tak Vaše tělo potřebnými aminokyselinami po dobu tří až čtyř hodin. Právě kravské mléko má ideální poměr „pomalého“ kaseinu a syrovátky 4 / 1. Ideální formou je tedy v tomto případe mléčný izolát, či přímo kasein. Mléčný izolát nabízí kromě vysokého obsahu pro tělo nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin, vysoký obsah bioaktivních peptidů (laktoferin, glykomakropeptidy), které mají pozitivní účinky na zdravotní stav a regeneraci. Kasein je nesporně v této kategorii králem, je znám pro svůj silný antikatabolický účinek: díky pomalému vstřebávání, velmi silně brání odbourávání bílkovin ze svalové hmoty, po dobu až 4 hodin. Nevýhodou kaseinu je těžší stravitelnost (sráží se žaludku během trávení do „zhluků“), proto se vyrábí ve formě vazby na minerál a to nejčastěji vápník, nebo draslík. Právě tyto formy usnadňují jeho stravitelnost a využití. V současné době přichází také na trh nová, revoluční forma micelárního kaseinu, která daný problém doslova eliminuje. Další vhodnou bílkovinou, zejména pro ženy, je sojová bílkovina, opět ve formě sojového izolátu. Sojová bílkovina je po Amaranthu druhá nejplnohodnotnější rostlinná bílkovina, která má deficit esenciální (pro tělo nepostradatelné) aminokyseliny L-methioninu. Mezi její hlavní pozitiva patří vysoký obsah flavonoidů, které mají silné antioxidační a antikancerogenní (protirakovinné) účinky. Často se v tomto případě používají vícesložkové proteinové produkty založené na kombinaci uvedených složek, které jsou případně obohaceny i o vaječný albumin, který je po kaseinu druhou „nejpomalejší“ bílkovinou z hlediska vstřebávání. Doporučené formy pro dietu, zpevnění postavy: Kaseinát vápenatý, micelární kasein Mléčný izolát Sojový izolát Kombinace uvedených složek Legenda - používané formy bílkovin dle čistoty: - Koncentrát: obsahuje 70 – 85 % bílkovin, zbytek tvoří nežádoucí balastní látky, u mléčných bílkovin např. laktóza. Jedná se o méně kvalitní formu bílkoviny - Izolát: obsahuje 90 – 98 % bílkovin. Jedná se o vysokokvalitní formu bílkovin. Poznámka: pokud se daná forma bílkoviny štěpí, vzniká hydrolyzát, pro který je charakteristický vysoký obsah volných, rychle vstřebatelných aminokyselin a jejich řetězců ve formě oligopeptidů a polypeptidů. Jak již bylo řečeno dříve, bílkoviny, neboli proteiny jsou opravdovým základem nejen posilovacího tréninku. Proteiny jsou totiž v organismu všudypřítomné. Jsou jak častou stavební jednotkou (základ svalů, kostí i vazů), tak především součást všech enzymů, to znamená látek hlídajících a usměrňujících veškeré metabolické pochody (ano, i ty související s posilováním). My se ale nyní nebudeme zabývat metabolismem jako takovým příliš do hloubky a spíš se podíváme na bílkoviny co do jejich příjmu a zhruba si přiblížíme jejich přeměny v organismu a úskalí v jejich požívání ... Proteiny nejsou ve své podstatě nic jiného než jen řetězec základních stavebních kamenů, a to sice aminokyselin. Takovýchto aminokyselin se v lidském těle vyskytuje 20 (v některých literaturách může být uvedeno 21). Tyto se dělí na neesenciální (tělo je dokáže vyrobit) a esenciální (obsahují některé řetězce, které tělo nedokáže připravit, a tudíž jsme odkázáni na jejich příjem v potravě). Je zajímavé, že pomocí pouhých 20 aminokyselin je možno poskládat nepřeberné množství proteinů jen jejich prostým přeskupením. Tomu se říká stavebnicový princip. |
| Sacharidy - uhlohydráty | 9,2 g (4%*) | 2,3 g (1%*) |
Průměrné nutriční informace Sacharidy - uhlohydráty Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy. |
| z toho cukry | 2,4 g (3%*) | 0,6 |
Průměrné nutriční informace z toho cukry Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené. |
| Tuky | 8 g (11%*) | 2 g (3%*) |
Průměrné nutriční informace Tuky Většina lidí zápasících s tukovými polštáři si říká, jaký by byl svět bez tuků skvělý. Omyl! Nejen, že by nebyl skvělý, ale byl by zhola nemožný. Sice nám způsobuje těžké chvíle před zrcadlem, ale ve své podstatě je pro život nepostradatelným. Tuky neboli lipidy jsou totiž nejen vydatným zdrojem a rezervoárem energie, ale podílí se také na stavbě biomembrán, jsou součástí stavby orgánových struktur, jsou výchozí látkou pro stavbu některých hormonů, žlučových kyselin aj., slouží jako tepelná a mechanická izolace (třeba ledvin) a také působí jako rozpouštědlo (především vitaminů A,D,E a K a jiných látek)... Na rozdíl o sacharidů je metabolismus tuků podstatně složitější. Zpracování začíná až ve dvanáctníku (první část tenkého střeva). Malé množství enzymů je sice již v žaludku, ale pro jejich úspěch je důležitá přítomnost žlučových kyselin, jejichž vývod ústí právě až do dvanáctníku. Žlučové kyseliny totiž působí jako emulgátory (tj. snižují povrchové napětí) tuků. To v praxi znamená že v podstatě rozbíjejí velké tukové shluky na malé a snadno zpracovatelné kapénky. Vlastním substrátem pro výrobu energie jsou pak vyšší mastné karboxylové kyseliny. Nepatrně jinak je tomu u kojenců, kteří mají mnohem větší aktivitu lipáz (enzymů štěpících tuky). Ti tedy mohou přijímat mnohem více tuků, ale za to hůře zpracovávají bílkoviny. Proto je důležité, aby pokud možno nepřecházeli předčasně na kravské mléko a zůstali na mléce mateřském. Totiž obsahuje hodně sacharidů a tuků a málo bílkovin. Ty navíc brzdí zpracování přijatého tuku. Tuky se samozřejmě jen okamžitě nespalují (jako je tomu třeba u jednoduchých sacharidů), ale také se ukládají. Ukládají se do speciálních buněk zvaných adipocyty. Při vysokém obsahu tuku nakonec jediná kapénka vyplní prakticky celý obsah buňky a naopak. Předpokládalo se, že množství a rozložení adipocytů po těle je dědičná záležitost (to znamená že rozložení a teoreticky i obsah tuku v těle by měl být geneticky daný). Ukládání tuku podporuje jednak zvýšený příjem především jednoduchých cukrů, jednak příjem živočišných tuků. Dobrou zprávou je, že se v současnosti věří, že jde o záležitost ovlivnitelnou, a to nejen v dětství, nýbrž i v dospělosti, což bylo dříve téměř nemyslitelné. Jinak i přeměna tukové tkáně oproti předpokladům je celkem svižná. Mluvím teď především o hnědém útrobním tuku. Podkožní tuk je totiž co do metabolismu podstatně méně aktivní. Dobrá zpráva je, že objem obou se dá snížit, a to v případě, kdy výdej energie převažuje nad příjmem (to znamená jednak dlouhotrvající výkony, jednak dlouhodobý půst). Mimo to se tuk ještě ukládá do svalů jako pohotovostní zásoba energie (jelikož zásoby glykogenu jsou malé a vydrží krátkou dobu). To ovšem funguje jen v případě, že mitochondrie (buněčné organely, které mají za úkol výrobu energie) mají k dispozici dostatek kyslíku a karnitinu (to je důležité především pro rýsovací dietu). Karnitin umíme dodat tělu uměle pomocí doplňků výživy podporujících odbourávání tuků. |
| z toho nasycené mastné kyseliny | 2 g (10%*) | 0,5 |
Průměrné nutriční informace z toho nasycené mastné kyseliny nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA). Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku. Mastné kyseliny s C4 – C10 Mastné kyseliny s nízkým počtem atomů uhlíku mají velmi dobrou vstřebatelnost, jelikož se skrze střevní stěnu dostávají prostou difúzí. Na rozdíl od vyšších mastných kyselin se z nich nevytvářejí tuky a přecházejí rovnou do jater, kde se za tvorby energie přeměňují na oxid uhličitý a vodu. [1] Mastné kyseliny s C12 – C16 Tyto mastné kyseliny působí v organismu spíše negativně, jelikož mají patrný vliv na hladinu cholesterolu (cholesterolémii), a to jak toho celkového, tak i na cholesterolové frakce typu LDL a HDL. Mastná kyselina laurová má negativní vliv na hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Toto zvýšení je způsobeno sníženým počtu LDL receptorů, které tak můžou navázat pouze omezené množství LDL frakce. Přebytečné molekuly LDL cholesterolu plavou v krvi a zvyšují tak riziko rozvinu aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Kyselina laurová dle výzkumů neovlivňuje frakci HDL cholesterolu, ale mohla by být jistým prekurzorem pro vznik omega-3 mastných kyselin, pokud jich nemá člověk ve stravě dostatek. Pro potvrzení této informace je ale potřeba dalších studií. Kyselina myristová má největší vliv na cholesterolémii. Zvyšuje jak hladinu LDL cholesterolu, tak i hladinu HDL cholesterolu. Posledním zástupcem této skupiny mastných kyselin je kyselina palmitová. Spolu s kyselinou stearovou se jedná o jednu z nejvíce zastoupených NMK ve výživě člověka. Co se týče cholesterolu, tak kys. palmitová zvyšuje hladinu obou frakcí, a tím i hladinu celkového cholesterolu. Dle některých zdrojů kyselina palmitová reguluje také hladinu některých hormonů, ovlivňuje imunitní funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci. Z tohoto důvodu by se měli diabetici vyhýbat potravinám bohatým na tuto mastnou kyselinu. Kyselina stearová Na rozdíl od ostatních nasycených MK, které jsou popsány výše, disponuje kyselina stearová odlišným chováním v organismu. Tato mastná kyselina s 18 atomy uhlíku má vítaný vliv na hladinu LDL cholesterolu, kterou dokáže mírně snižovat. HDL cholesterol v jejím případě zůstává nedotčený, ale vzhledem k tomu, že snižuje celkovou hladinu cholesterolu, považuje se její vliv za příznivý, protože zlepšuje poměr mezi LDL a HDL frakcí. Dále bylo prokázáno, že kys. stearová zvyšuje inzulinosenzitivitu. Příjem nasycených MK by měl být do 10 % z celkového denního energetického příjmu. Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem. Nasycené mastné kyseliny Nasycené mastné kyseliny neobsahují dvojnou vazbu. Jejich obecnou chemickou stavbu můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)n – COOH |
| Sůl | 4,4 g (73%*) | 1,1 g (18%*) |
*) Referenční hodnoty příjmu
| ČOKOLÁDA | ve 100 g | v 1 dávce 25 g | |
|---|---|---|---|
| Energetická hodnota | 1656 kJ (20%*) | 414 kJ (5%*) | |
| Energetická hodnota | 396 kCal (20%*) | 99 kCal (5%*) | |
| Bílkoviny - proteiny | 78 g (156%*) | 19,5 g (39%*) |
Průměrné nutriční informace Bílkoviny - proteiny Z hlediska svalového objemu je pro nás nejdůležitější taková bílkovina, která je rychle vstřebatelná a má silný anabolický účinek. Velmi výstižnou odpovědí je poměr bílkovin v lidském mateřském mléce. Jinými slovy je to právě to, na čem jsme „odkojeni“ v období, kdy potřebujeme maximální růstový potenciál. Lidské mléko obsahuje syrovátkovou bílkovinu a kasein v poměru 4 / 1, tedy přesně naopak než je tomu v mléce kravském. Proto je pro nás nejdůležitější v objemovém tréninku právě syrovátková bílkovina, která se vyznačuje velmi rychlou „vstřebatelností“. Pro příklad - pokud přijmeme nalačno 30g syrovátkového proteinu, hladina aminokyselin v krvi dosáhne vrcholu již po jedné hodině a vrátí se na původní úroveň cca po dvou hodinách, to má svůj význam zejména po tréninku, kdy je kladen důraz na rychlý příjem lehce stravitelných bílkovin. Dalším faktorem je silný anabolický účinek syrovátkové bílkoviny, kdy uvedená dávka 30g zvýší až o 68% úroveň syntézy bílkovin. Doporučené formy pro svalový objem: Syrovátkový izolát, koncentrát, hydrolyzát, či jejich kombinace ( viz. níže – legenda ) Vícesložková bílkovina, v poměru syrovátková bílkovina / kasein, nebo vaječná bílkovina – 3 až 4 / 1 Večer před spaním je možné dávkovat kasein, nebo mléčný izolát DIETA, ZPEVNĚNÍ POSTAVY Pokud je Vašim cílem „shodit“ tuk a zpevnit postavu, je pro Vás naopak nejdůležitější bílkovina, která se vstřebává pomalu a zásobuje tak Vaše tělo potřebnými aminokyselinami po dobu tří až čtyř hodin. Právě kravské mléko má ideální poměr „pomalého“ kaseinu a syrovátky 4 / 1. Ideální formou je tedy v tomto případe mléčný izolát, či přímo kasein. Mléčný izolát nabízí kromě vysokého obsahu pro tělo nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin, vysoký obsah bioaktivních peptidů (laktoferin, glykomakropeptidy), které mají pozitivní účinky na zdravotní stav a regeneraci. Kasein je nesporně v této kategorii králem, je znám pro svůj silný antikatabolický účinek: díky pomalému vstřebávání, velmi silně brání odbourávání bílkovin ze svalové hmoty, po dobu až 4 hodin. Nevýhodou kaseinu je těžší stravitelnost (sráží se žaludku během trávení do „zhluků“), proto se vyrábí ve formě vazby na minerál a to nejčastěji vápník, nebo draslík. Právě tyto formy usnadňují jeho stravitelnost a využití. V současné době přichází také na trh nová, revoluční forma micelárního kaseinu, která daný problém doslova eliminuje. Další vhodnou bílkovinou, zejména pro ženy, je sojová bílkovina, opět ve formě sojového izolátu. Sojová bílkovina je po Amaranthu druhá nejplnohodnotnější rostlinná bílkovina, která má deficit esenciální (pro tělo nepostradatelné) aminokyseliny L-methioninu. Mezi její hlavní pozitiva patří vysoký obsah flavonoidů, které mají silné antioxidační a antikancerogenní (protirakovinné) účinky. Často se v tomto případě používají vícesložkové proteinové produkty založené na kombinaci uvedených složek, které jsou případně obohaceny i o vaječný albumin, který je po kaseinu druhou „nejpomalejší“ bílkovinou z hlediska vstřebávání. Doporučené formy pro dietu, zpevnění postavy: Kaseinát vápenatý, micelární kasein Mléčný izolát Sojový izolát Kombinace uvedených složek Legenda - používané formy bílkovin dle čistoty: - Koncentrát: obsahuje 70 – 85 % bílkovin, zbytek tvoří nežádoucí balastní látky, u mléčných bílkovin např. laktóza. Jedná se o méně kvalitní formu bílkoviny - Izolát: obsahuje 90 – 98 % bílkovin. Jedná se o vysokokvalitní formu bílkovin. Poznámka: pokud se daná forma bílkoviny štěpí, vzniká hydrolyzát, pro který je charakteristický vysoký obsah volných, rychle vstřebatelných aminokyselin a jejich řetězců ve formě oligopeptidů a polypeptidů. Jak již bylo řečeno dříve, bílkoviny, neboli proteiny jsou opravdovým základem nejen posilovacího tréninku. Proteiny jsou totiž v organismu všudypřítomné. Jsou jak častou stavební jednotkou (základ svalů, kostí i vazů), tak především součást všech enzymů, to znamená látek hlídajících a usměrňujících veškeré metabolické pochody (ano, i ty související s posilováním). My se ale nyní nebudeme zabývat metabolismem jako takovým příliš do hloubky a spíš se podíváme na bílkoviny co do jejich příjmu a zhruba si přiblížíme jejich přeměny v organismu a úskalí v jejich požívání ... Proteiny nejsou ve své podstatě nic jiného než jen řetězec základních stavebních kamenů, a to sice aminokyselin. Takovýchto aminokyselin se v lidském těle vyskytuje 20 (v některých literaturách může být uvedeno 21). Tyto se dělí na neesenciální (tělo je dokáže vyrobit) a esenciální (obsahují některé řetězce, které tělo nedokáže připravit, a tudíž jsme odkázáni na jejich příjem v potravě). Je zajímavé, že pomocí pouhých 20 aminokyselin je možno poskládat nepřeberné množství proteinů jen jejich prostým přeskupením. Tomu se říká stavebnicový princip. |
| Sacharidy - uhlohydráty | 3,2 g (1%*) | 0,8 |
Průměrné nutriční informace Sacharidy - uhlohydráty Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy. |
| Tuky | 8,8 g (13%*) | 2,2 g (3%*) |
Průměrné nutriční informace Tuky Většina lidí zápasících s tukovými polštáři si říká, jaký by byl svět bez tuků skvělý. Omyl! Nejen, že by nebyl skvělý, ale byl by zhola nemožný. Sice nám způsobuje těžké chvíle před zrcadlem, ale ve své podstatě je pro život nepostradatelným. Tuky neboli lipidy jsou totiž nejen vydatným zdrojem a rezervoárem energie, ale podílí se také na stavbě biomembrán, jsou součástí stavby orgánových struktur, jsou výchozí látkou pro stavbu některých hormonů, žlučových kyselin aj., slouží jako tepelná a mechanická izolace (třeba ledvin) a také působí jako rozpouštědlo (především vitaminů A,D,E a K a jiných látek)... Na rozdíl o sacharidů je metabolismus tuků podstatně složitější. Zpracování začíná až ve dvanáctníku (první část tenkého střeva). Malé množství enzymů je sice již v žaludku, ale pro jejich úspěch je důležitá přítomnost žlučových kyselin, jejichž vývod ústí právě až do dvanáctníku. Žlučové kyseliny totiž působí jako emulgátory (tj. snižují povrchové napětí) tuků. To v praxi znamená že v podstatě rozbíjejí velké tukové shluky na malé a snadno zpracovatelné kapénky. Vlastním substrátem pro výrobu energie jsou pak vyšší mastné karboxylové kyseliny. Nepatrně jinak je tomu u kojenců, kteří mají mnohem větší aktivitu lipáz (enzymů štěpících tuky). Ti tedy mohou přijímat mnohem více tuků, ale za to hůře zpracovávají bílkoviny. Proto je důležité, aby pokud možno nepřecházeli předčasně na kravské mléko a zůstali na mléce mateřském. Totiž obsahuje hodně sacharidů a tuků a málo bílkovin. Ty navíc brzdí zpracování přijatého tuku. Tuky se samozřejmě jen okamžitě nespalují (jako je tomu třeba u jednoduchých sacharidů), ale také se ukládají. Ukládají se do speciálních buněk zvaných adipocyty. Při vysokém obsahu tuku nakonec jediná kapénka vyplní prakticky celý obsah buňky a naopak. Předpokládalo se, že množství a rozložení adipocytů po těle je dědičná záležitost (to znamená že rozložení a teoreticky i obsah tuku v těle by měl být geneticky daný). Ukládání tuku podporuje jednak zvýšený příjem především jednoduchých cukrů, jednak příjem živočišných tuků. Dobrou zprávou je, že se v současnosti věří, že jde o záležitost ovlivnitelnou, a to nejen v dětství, nýbrž i v dospělosti, což bylo dříve téměř nemyslitelné. Jinak i přeměna tukové tkáně oproti předpokladům je celkem svižná. Mluvím teď především o hnědém útrobním tuku. Podkožní tuk je totiž co do metabolismu podstatně méně aktivní. Dobrá zpráva je, že objem obou se dá snížit, a to v případě, kdy výdej energie převažuje nad příjmem (to znamená jednak dlouhotrvající výkony, jednak dlouhodobý půst). Mimo to se tuk ještě ukládá do svalů jako pohotovostní zásoba energie (jelikož zásoby glykogenu jsou malé a vydrží krátkou dobu). To ovšem funguje jen v případě, že mitochondrie (buněčné organely, které mají za úkol výrobu energie) mají k dispozici dostatek kyslíku a karnitinu (to je důležité především pro rýsovací dietu). Karnitin umíme dodat tělu uměle pomocí doplňků výživy podporujících odbourávání tuků. |
| z toho nasycené mastné kyseliny | 2,4 g (12%*) | 0,6 |
Průměrné nutriční informace z toho nasycené mastné kyseliny nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA). Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku. Mastné kyseliny s C4 – C10 Mastné kyseliny s nízkým počtem atomů uhlíku mají velmi dobrou vstřebatelnost, jelikož se skrze střevní stěnu dostávají prostou difúzí. Na rozdíl od vyšších mastných kyselin se z nich nevytvářejí tuky a přecházejí rovnou do jater, kde se za tvorby energie přeměňují na oxid uhličitý a vodu. [1] Mastné kyseliny s C12 – C16 Tyto mastné kyseliny působí v organismu spíše negativně, jelikož mají patrný vliv na hladinu cholesterolu (cholesterolémii), a to jak toho celkového, tak i na cholesterolové frakce typu LDL a HDL. Mastná kyselina laurová má negativní vliv na hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Toto zvýšení je způsobeno sníženým počtu LDL receptorů, které tak můžou navázat pouze omezené množství LDL frakce. Přebytečné molekuly LDL cholesterolu plavou v krvi a zvyšují tak riziko rozvinu aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Kyselina laurová dle výzkumů neovlivňuje frakci HDL cholesterolu, ale mohla by být jistým prekurzorem pro vznik omega-3 mastných kyselin, pokud jich nemá člověk ve stravě dostatek. Pro potvrzení této informace je ale potřeba dalších studií. Kyselina myristová má největší vliv na cholesterolémii. Zvyšuje jak hladinu LDL cholesterolu, tak i hladinu HDL cholesterolu. Posledním zástupcem této skupiny mastných kyselin je kyselina palmitová. Spolu s kyselinou stearovou se jedná o jednu z nejvíce zastoupených NMK ve výživě člověka. Co se týče cholesterolu, tak kys. palmitová zvyšuje hladinu obou frakcí, a tím i hladinu celkového cholesterolu. Dle některých zdrojů kyselina palmitová reguluje také hladinu některých hormonů, ovlivňuje imunitní funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci. Z tohoto důvodu by se měli diabetici vyhýbat potravinám bohatým na tuto mastnou kyselinu. Kyselina stearová Na rozdíl od ostatních nasycených MK, které jsou popsány výše, disponuje kyselina stearová odlišným chováním v organismu. Tato mastná kyselina s 18 atomy uhlíku má vítaný vliv na hladinu LDL cholesterolu, kterou dokáže mírně snižovat. HDL cholesterol v jejím případě zůstává nedotčený, ale vzhledem k tomu, že snižuje celkovou hladinu cholesterolu, považuje se její vliv za příznivý, protože zlepšuje poměr mezi LDL a HDL frakcí. Dále bylo prokázáno, že kys. stearová zvyšuje inzulinosenzitivitu. Příjem nasycených MK by měl být do 10 % z celkového denního energetického příjmu. Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem. Nasycené mastné kyseliny Nasycené mastné kyseliny neobsahují dvojnou vazbu. Jejich obecnou chemickou stavbu můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)n – COOH |
| Sůl | 4,4 g (73%*) | 1,1 g (18%*) |
*) Referenční hodnoty příjmu
| JAHODA | ve 100 g | v 1 dávce 25 g | |
|---|---|---|---|
| Energetická hodnota | 1656 kJ (20%*) | 414 kJ (5%*) | |
| Energetická hodnota | 396 kCal (20%*) | 99 kCal (5%*) | |
| Bílkoviny - proteiny | 77,6 g (155%*) | 19,4 g (39%*) |
Průměrné nutriční informace Bílkoviny - proteiny Z hlediska svalového objemu je pro nás nejdůležitější taková bílkovina, která je rychle vstřebatelná a má silný anabolický účinek. Velmi výstižnou odpovědí je poměr bílkovin v lidském mateřském mléce. Jinými slovy je to právě to, na čem jsme „odkojeni“ v období, kdy potřebujeme maximální růstový potenciál. Lidské mléko obsahuje syrovátkovou bílkovinu a kasein v poměru 4 / 1, tedy přesně naopak než je tomu v mléce kravském. Proto je pro nás nejdůležitější v objemovém tréninku právě syrovátková bílkovina, která se vyznačuje velmi rychlou „vstřebatelností“. Pro příklad - pokud přijmeme nalačno 30g syrovátkového proteinu, hladina aminokyselin v krvi dosáhne vrcholu již po jedné hodině a vrátí se na původní úroveň cca po dvou hodinách, to má svůj význam zejména po tréninku, kdy je kladen důraz na rychlý příjem lehce stravitelných bílkovin. Dalším faktorem je silný anabolický účinek syrovátkové bílkoviny, kdy uvedená dávka 30g zvýší až o 68% úroveň syntézy bílkovin. Doporučené formy pro svalový objem: Syrovátkový izolát, koncentrát, hydrolyzát, či jejich kombinace ( viz. níže – legenda ) Vícesložková bílkovina, v poměru syrovátková bílkovina / kasein, nebo vaječná bílkovina – 3 až 4 / 1 Večer před spaním je možné dávkovat kasein, nebo mléčný izolát DIETA, ZPEVNĚNÍ POSTAVY Pokud je Vašim cílem „shodit“ tuk a zpevnit postavu, je pro Vás naopak nejdůležitější bílkovina, která se vstřebává pomalu a zásobuje tak Vaše tělo potřebnými aminokyselinami po dobu tří až čtyř hodin. Právě kravské mléko má ideální poměr „pomalého“ kaseinu a syrovátky 4 / 1. Ideální formou je tedy v tomto případe mléčný izolát, či přímo kasein. Mléčný izolát nabízí kromě vysokého obsahu pro tělo nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin, vysoký obsah bioaktivních peptidů (laktoferin, glykomakropeptidy), které mají pozitivní účinky na zdravotní stav a regeneraci. Kasein je nesporně v této kategorii králem, je znám pro svůj silný antikatabolický účinek: díky pomalému vstřebávání, velmi silně brání odbourávání bílkovin ze svalové hmoty, po dobu až 4 hodin. Nevýhodou kaseinu je těžší stravitelnost (sráží se žaludku během trávení do „zhluků“), proto se vyrábí ve formě vazby na minerál a to nejčastěji vápník, nebo draslík. Právě tyto formy usnadňují jeho stravitelnost a využití. V současné době přichází také na trh nová, revoluční forma micelárního kaseinu, která daný problém doslova eliminuje. Další vhodnou bílkovinou, zejména pro ženy, je sojová bílkovina, opět ve formě sojového izolátu. Sojová bílkovina je po Amaranthu druhá nejplnohodnotnější rostlinná bílkovina, která má deficit esenciální (pro tělo nepostradatelné) aminokyseliny L-methioninu. Mezi její hlavní pozitiva patří vysoký obsah flavonoidů, které mají silné antioxidační a antikancerogenní (protirakovinné) účinky. Často se v tomto případě používají vícesložkové proteinové produkty založené na kombinaci uvedených složek, které jsou případně obohaceny i o vaječný albumin, který je po kaseinu druhou „nejpomalejší“ bílkovinou z hlediska vstřebávání. Doporučené formy pro dietu, zpevnění postavy: Kaseinát vápenatý, micelární kasein Mléčný izolát Sojový izolát Kombinace uvedených složek Legenda - používané formy bílkovin dle čistoty: - Koncentrát: obsahuje 70 – 85 % bílkovin, zbytek tvoří nežádoucí balastní látky, u mléčných bílkovin např. laktóza. Jedná se o méně kvalitní formu bílkoviny - Izolát: obsahuje 90 – 98 % bílkovin. Jedná se o vysokokvalitní formu bílkovin. Poznámka: pokud se daná forma bílkoviny štěpí, vzniká hydrolyzát, pro který je charakteristický vysoký obsah volných, rychle vstřebatelných aminokyselin a jejich řetězců ve formě oligopeptidů a polypeptidů. Jak již bylo řečeno dříve, bílkoviny, neboli proteiny jsou opravdovým základem nejen posilovacího tréninku. Proteiny jsou totiž v organismu všudypřítomné. Jsou jak častou stavební jednotkou (základ svalů, kostí i vazů), tak především součást všech enzymů, to znamená látek hlídajících a usměrňujících veškeré metabolické pochody (ano, i ty související s posilováním). My se ale nyní nebudeme zabývat metabolismem jako takovým příliš do hloubky a spíš se podíváme na bílkoviny co do jejich příjmu a zhruba si přiblížíme jejich přeměny v organismu a úskalí v jejich požívání ... Proteiny nejsou ve své podstatě nic jiného než jen řetězec základních stavebních kamenů, a to sice aminokyselin. Takovýchto aminokyselin se v lidském těle vyskytuje 20 (v některých literaturách může být uvedeno 21). Tyto se dělí na neesenciální (tělo je dokáže vyrobit) a esenciální (obsahují některé řetězce, které tělo nedokáže připravit, a tudíž jsme odkázáni na jejich příjem v potravě). Je zajímavé, že pomocí pouhých 20 aminokyselin je možno poskládat nepřeberné množství proteinů jen jejich prostým přeskupením. Tomu se říká stavebnicový princip. |
| Sacharidy - uhlohydráty | 3,2 g (1%*) | 0,8 |
Průměrné nutriční informace Sacharidy - uhlohydráty Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy. |
| z toho cukry | 2,8 g (3%*) | 0,7 |
Průměrné nutriční informace z toho cukry Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené. |
| Tuky | 8,8 g (13%*) | 2,2 g (3%*) |
Průměrné nutriční informace Tuky Většina lidí zápasících s tukovými polštáři si říká, jaký by byl svět bez tuků skvělý. Omyl! Nejen, že by nebyl skvělý, ale byl by zhola nemožný. Sice nám způsobuje těžké chvíle před zrcadlem, ale ve své podstatě je pro život nepostradatelným. Tuky neboli lipidy jsou totiž nejen vydatným zdrojem a rezervoárem energie, ale podílí se také na stavbě biomembrán, jsou součástí stavby orgánových struktur, jsou výchozí látkou pro stavbu některých hormonů, žlučových kyselin aj., slouží jako tepelná a mechanická izolace (třeba ledvin) a také působí jako rozpouštědlo (především vitaminů A,D,E a K a jiných látek)... Na rozdíl o sacharidů je metabolismus tuků podstatně složitější. Zpracování začíná až ve dvanáctníku (první část tenkého střeva). Malé množství enzymů je sice již v žaludku, ale pro jejich úspěch je důležitá přítomnost žlučových kyselin, jejichž vývod ústí právě až do dvanáctníku. Žlučové kyseliny totiž působí jako emulgátory (tj. snižují povrchové napětí) tuků. To v praxi znamená že v podstatě rozbíjejí velké tukové shluky na malé a snadno zpracovatelné kapénky. Vlastním substrátem pro výrobu energie jsou pak vyšší mastné karboxylové kyseliny. Nepatrně jinak je tomu u kojenců, kteří mají mnohem větší aktivitu lipáz (enzymů štěpících tuky). Ti tedy mohou přijímat mnohem více tuků, ale za to hůře zpracovávají bílkoviny. Proto je důležité, aby pokud možno nepřecházeli předčasně na kravské mléko a zůstali na mléce mateřském. Totiž obsahuje hodně sacharidů a tuků a málo bílkovin. Ty navíc brzdí zpracování přijatého tuku. Tuky se samozřejmě jen okamžitě nespalují (jako je tomu třeba u jednoduchých sacharidů), ale také se ukládají. Ukládají se do speciálních buněk zvaných adipocyty. Při vysokém obsahu tuku nakonec jediná kapénka vyplní prakticky celý obsah buňky a naopak. Předpokládalo se, že množství a rozložení adipocytů po těle je dědičná záležitost (to znamená že rozložení a teoreticky i obsah tuku v těle by měl být geneticky daný). Ukládání tuku podporuje jednak zvýšený příjem především jednoduchých cukrů, jednak příjem živočišných tuků. Dobrou zprávou je, že se v současnosti věří, že jde o záležitost ovlivnitelnou, a to nejen v dětství, nýbrž i v dospělosti, což bylo dříve téměř nemyslitelné. Jinak i přeměna tukové tkáně oproti předpokladům je celkem svižná. Mluvím teď především o hnědém útrobním tuku. Podkožní tuk je totiž co do metabolismu podstatně méně aktivní. Dobrá zpráva je, že objem obou se dá snížit, a to v případě, kdy výdej energie převažuje nad příjmem (to znamená jednak dlouhotrvající výkony, jednak dlouhodobý půst). Mimo to se tuk ještě ukládá do svalů jako pohotovostní zásoba energie (jelikož zásoby glykogenu jsou malé a vydrží krátkou dobu). To ovšem funguje jen v případě, že mitochondrie (buněčné organely, které mají za úkol výrobu energie) mají k dispozici dostatek kyslíku a karnitinu (to je důležité především pro rýsovací dietu). Karnitin umíme dodat tělu uměle pomocí doplňků výživy podporujících odbourávání tuků. |
| z toho nasycené mastné kyseliny | 2,4 g (12%*) | 0,6 |
Průměrné nutriční informace z toho nasycené mastné kyseliny nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA). Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku. Mastné kyseliny s C4 – C10 Mastné kyseliny s nízkým počtem atomů uhlíku mají velmi dobrou vstřebatelnost, jelikož se skrze střevní stěnu dostávají prostou difúzí. Na rozdíl od vyšších mastných kyselin se z nich nevytvářejí tuky a přecházejí rovnou do jater, kde se za tvorby energie přeměňují na oxid uhličitý a vodu. [1] Mastné kyseliny s C12 – C16 Tyto mastné kyseliny působí v organismu spíše negativně, jelikož mají patrný vliv na hladinu cholesterolu (cholesterolémii), a to jak toho celkového, tak i na cholesterolové frakce typu LDL a HDL. Mastná kyselina laurová má negativní vliv na hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Toto zvýšení je způsobeno sníženým počtu LDL receptorů, které tak můžou navázat pouze omezené množství LDL frakce. Přebytečné molekuly LDL cholesterolu plavou v krvi a zvyšují tak riziko rozvinu aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Kyselina laurová dle výzkumů neovlivňuje frakci HDL cholesterolu, ale mohla by být jistým prekurzorem pro vznik omega-3 mastných kyselin, pokud jich nemá člověk ve stravě dostatek. Pro potvrzení této informace je ale potřeba dalších studií. Kyselina myristová má největší vliv na cholesterolémii. Zvyšuje jak hladinu LDL cholesterolu, tak i hladinu HDL cholesterolu. Posledním zástupcem této skupiny mastných kyselin je kyselina palmitová. Spolu s kyselinou stearovou se jedná o jednu z nejvíce zastoupených NMK ve výživě člověka. Co se týče cholesterolu, tak kys. palmitová zvyšuje hladinu obou frakcí, a tím i hladinu celkového cholesterolu. Dle některých zdrojů kyselina palmitová reguluje také hladinu některých hormonů, ovlivňuje imunitní funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci. Z tohoto důvodu by se měli diabetici vyhýbat potravinám bohatým na tuto mastnou kyselinu. Kyselina stearová Na rozdíl od ostatních nasycených MK, které jsou popsány výše, disponuje kyselina stearová odlišným chováním v organismu. Tato mastná kyselina s 18 atomy uhlíku má vítaný vliv na hladinu LDL cholesterolu, kterou dokáže mírně snižovat. HDL cholesterol v jejím případě zůstává nedotčený, ale vzhledem k tomu, že snižuje celkovou hladinu cholesterolu, považuje se její vliv za příznivý, protože zlepšuje poměr mezi LDL a HDL frakcí. Dále bylo prokázáno, že kys. stearová zvyšuje inzulinosenzitivitu. Příjem nasycených MK by měl být do 10 % z celkového denního energetického příjmu. Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem. Nasycené mastné kyseliny Nasycené mastné kyseliny neobsahují dvojnou vazbu. Jejich obecnou chemickou stavbu můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)n – COOH |
| Sůl | 4,4 g (73%*) | 1,1 g (18%*) |
*) Referenční hodnoty příjmu
| VANILKA | ve 100 g | v 1 dávce 25 g | |
|---|---|---|---|
| Energetická hodnota | 1668 kJ (20%*) | 417 kJ (5%*) | |
| Energetická hodnota | 396 kCal (20%*) | 99 kCal (5%*) | |
| Bílkoviny - proteiny | 80 g (160%*) | 20 g (40%*) |
Průměrné nutriční informace Bílkoviny - proteiny Z hlediska svalového objemu je pro nás nejdůležitější taková bílkovina, která je rychle vstřebatelná a má silný anabolický účinek. Velmi výstižnou odpovědí je poměr bílkovin v lidském mateřském mléce. Jinými slovy je to právě to, na čem jsme „odkojeni“ v období, kdy potřebujeme maximální růstový potenciál. Lidské mléko obsahuje syrovátkovou bílkovinu a kasein v poměru 4 / 1, tedy přesně naopak než je tomu v mléce kravském. Proto je pro nás nejdůležitější v objemovém tréninku právě syrovátková bílkovina, která se vyznačuje velmi rychlou „vstřebatelností“. Pro příklad - pokud přijmeme nalačno 30g syrovátkového proteinu, hladina aminokyselin v krvi dosáhne vrcholu již po jedné hodině a vrátí se na původní úroveň cca po dvou hodinách, to má svůj význam zejména po tréninku, kdy je kladen důraz na rychlý příjem lehce stravitelných bílkovin. Dalším faktorem je silný anabolický účinek syrovátkové bílkoviny, kdy uvedená dávka 30g zvýší až o 68% úroveň syntézy bílkovin. Doporučené formy pro svalový objem: Syrovátkový izolát, koncentrát, hydrolyzát, či jejich kombinace ( viz. níže – legenda ) Vícesložková bílkovina, v poměru syrovátková bílkovina / kasein, nebo vaječná bílkovina – 3 až 4 / 1 Večer před spaním je možné dávkovat kasein, nebo mléčný izolát DIETA, ZPEVNĚNÍ POSTAVY Pokud je Vašim cílem „shodit“ tuk a zpevnit postavu, je pro Vás naopak nejdůležitější bílkovina, která se vstřebává pomalu a zásobuje tak Vaše tělo potřebnými aminokyselinami po dobu tří až čtyř hodin. Právě kravské mléko má ideální poměr „pomalého“ kaseinu a syrovátky 4 / 1. Ideální formou je tedy v tomto případe mléčný izolát, či přímo kasein. Mléčný izolát nabízí kromě vysokého obsahu pro tělo nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin, vysoký obsah bioaktivních peptidů (laktoferin, glykomakropeptidy), které mají pozitivní účinky na zdravotní stav a regeneraci. Kasein je nesporně v této kategorii králem, je znám pro svůj silný antikatabolický účinek: díky pomalému vstřebávání, velmi silně brání odbourávání bílkovin ze svalové hmoty, po dobu až 4 hodin. Nevýhodou kaseinu je těžší stravitelnost (sráží se žaludku během trávení do „zhluků“), proto se vyrábí ve formě vazby na minerál a to nejčastěji vápník, nebo draslík. Právě tyto formy usnadňují jeho stravitelnost a využití. V současné době přichází také na trh nová, revoluční forma micelárního kaseinu, která daný problém doslova eliminuje. Další vhodnou bílkovinou, zejména pro ženy, je sojová bílkovina, opět ve formě sojového izolátu. Sojová bílkovina je po Amaranthu druhá nejplnohodnotnější rostlinná bílkovina, která má deficit esenciální (pro tělo nepostradatelné) aminokyseliny L-methioninu. Mezi její hlavní pozitiva patří vysoký obsah flavonoidů, které mají silné antioxidační a antikancerogenní (protirakovinné) účinky. Často se v tomto případě používají vícesložkové proteinové produkty založené na kombinaci uvedených složek, které jsou případně obohaceny i o vaječný albumin, který je po kaseinu druhou „nejpomalejší“ bílkovinou z hlediska vstřebávání. Doporučené formy pro dietu, zpevnění postavy: Kaseinát vápenatý, micelární kasein Mléčný izolát Sojový izolát Kombinace uvedených složek Legenda - používané formy bílkovin dle čistoty: - Koncentrát: obsahuje 70 – 85 % bílkovin, zbytek tvoří nežádoucí balastní látky, u mléčných bílkovin např. laktóza. Jedná se o méně kvalitní formu bílkoviny - Izolát: obsahuje 90 – 98 % bílkovin. Jedná se o vysokokvalitní formu bílkovin. Poznámka: pokud se daná forma bílkoviny štěpí, vzniká hydrolyzát, pro který je charakteristický vysoký obsah volných, rychle vstřebatelných aminokyselin a jejich řetězců ve formě oligopeptidů a polypeptidů. Jak již bylo řečeno dříve, bílkoviny, neboli proteiny jsou opravdovým základem nejen posilovacího tréninku. Proteiny jsou totiž v organismu všudypřítomné. Jsou jak častou stavební jednotkou (základ svalů, kostí i vazů), tak především součást všech enzymů, to znamená látek hlídajících a usměrňujících veškeré metabolické pochody (ano, i ty související s posilováním). My se ale nyní nebudeme zabývat metabolismem jako takovým příliš do hloubky a spíš se podíváme na bílkoviny co do jejich příjmu a zhruba si přiblížíme jejich přeměny v organismu a úskalí v jejich požívání ... Proteiny nejsou ve své podstatě nic jiného než jen řetězec základních stavebních kamenů, a to sice aminokyselin. Takovýchto aminokyselin se v lidském těle vyskytuje 20 (v některých literaturách může být uvedeno 21). Tyto se dělí na neesenciální (tělo je dokáže vyrobit) a esenciální (obsahují některé řetězce, které tělo nedokáže připravit, a tudíž jsme odkázáni na jejich příjem v potravě). Je zajímavé, že pomocí pouhých 20 aminokyselin je možno poskládat nepřeberné množství proteinů jen jejich prostým přeskupením. Tomu se říká stavebnicový princip. |
| Sacharidy - uhlohydráty | 5,6 g (2%*) | 1,4 g (1%*) |
Průměrné nutriční informace Sacharidy - uhlohydráty Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy. |
| z toho cukry | 0,4 | 0,1 |
Průměrné nutriční informace z toho cukry Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené. |
| Tuky | 8 g (11%*) | 2 g (3%*) |
Průměrné nutriční informace Tuky Většina lidí zápasících s tukovými polštáři si říká, jaký by byl svět bez tuků skvělý. Omyl! Nejen, že by nebyl skvělý, ale byl by zhola nemožný. Sice nám způsobuje těžké chvíle před zrcadlem, ale ve své podstatě je pro život nepostradatelným. Tuky neboli lipidy jsou totiž nejen vydatným zdrojem a rezervoárem energie, ale podílí se také na stavbě biomembrán, jsou součástí stavby orgánových struktur, jsou výchozí látkou pro stavbu některých hormonů, žlučových kyselin aj., slouží jako tepelná a mechanická izolace (třeba ledvin) a také působí jako rozpouštědlo (především vitaminů A,D,E a K a jiných látek)... Na rozdíl o sacharidů je metabolismus tuků podstatně složitější. Zpracování začíná až ve dvanáctníku (první část tenkého střeva). Malé množství enzymů je sice již v žaludku, ale pro jejich úspěch je důležitá přítomnost žlučových kyselin, jejichž vývod ústí právě až do dvanáctníku. Žlučové kyseliny totiž působí jako emulgátory (tj. snižují povrchové napětí) tuků. To v praxi znamená že v podstatě rozbíjejí velké tukové shluky na malé a snadno zpracovatelné kapénky. Vlastním substrátem pro výrobu energie jsou pak vyšší mastné karboxylové kyseliny. Nepatrně jinak je tomu u kojenců, kteří mají mnohem větší aktivitu lipáz (enzymů štěpících tuky). Ti tedy mohou přijímat mnohem více tuků, ale za to hůře zpracovávají bílkoviny. Proto je důležité, aby pokud možno nepřecházeli předčasně na kravské mléko a zůstali na mléce mateřském. Totiž obsahuje hodně sacharidů a tuků a málo bílkovin. Ty navíc brzdí zpracování přijatého tuku. Tuky se samozřejmě jen okamžitě nespalují (jako je tomu třeba u jednoduchých sacharidů), ale také se ukládají. Ukládají se do speciálních buněk zvaných adipocyty. Při vysokém obsahu tuku nakonec jediná kapénka vyplní prakticky celý obsah buňky a naopak. Předpokládalo se, že množství a rozložení adipocytů po těle je dědičná záležitost (to znamená že rozložení a teoreticky i obsah tuku v těle by měl být geneticky daný). Ukládání tuku podporuje jednak zvýšený příjem především jednoduchých cukrů, jednak příjem živočišných tuků. Dobrou zprávou je, že se v současnosti věří, že jde o záležitost ovlivnitelnou, a to nejen v dětství, nýbrž i v dospělosti, což bylo dříve téměř nemyslitelné. Jinak i přeměna tukové tkáně oproti předpokladům je celkem svižná. Mluvím teď především o hnědém útrobním tuku. Podkožní tuk je totiž co do metabolismu podstatně méně aktivní. Dobrá zpráva je, že objem obou se dá snížit, a to v případě, kdy výdej energie převažuje nad příjmem (to znamená jednak dlouhotrvající výkony, jednak dlouhodobý půst). Mimo to se tuk ještě ukládá do svalů jako pohotovostní zásoba energie (jelikož zásoby glykogenu jsou malé a vydrží krátkou dobu). To ovšem funguje jen v případě, že mitochondrie (buněčné organely, které mají za úkol výrobu energie) mají k dispozici dostatek kyslíku a karnitinu (to je důležité především pro rýsovací dietu). Karnitin umíme dodat tělu uměle pomocí doplňků výživy podporujících odbourávání tuků. |
| z toho nasycené mastné kyseliny | 2 g (10%*) | 0,5 |
Průměrné nutriční informace z toho nasycené mastné kyseliny nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA). Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku. Mastné kyseliny s C4 – C10 Mastné kyseliny s nízkým počtem atomů uhlíku mají velmi dobrou vstřebatelnost, jelikož se skrze střevní stěnu dostávají prostou difúzí. Na rozdíl od vyšších mastných kyselin se z nich nevytvářejí tuky a přecházejí rovnou do jater, kde se za tvorby energie přeměňují na oxid uhličitý a vodu. [1] Mastné kyseliny s C12 – C16 Tyto mastné kyseliny působí v organismu spíše negativně, jelikož mají patrný vliv na hladinu cholesterolu (cholesterolémii), a to jak toho celkového, tak i na cholesterolové frakce typu LDL a HDL. Mastná kyselina laurová má negativní vliv na hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Toto zvýšení je způsobeno sníženým počtu LDL receptorů, které tak můžou navázat pouze omezené množství LDL frakce. Přebytečné molekuly LDL cholesterolu plavou v krvi a zvyšují tak riziko rozvinu aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Kyselina laurová dle výzkumů neovlivňuje frakci HDL cholesterolu, ale mohla by být jistým prekurzorem pro vznik omega-3 mastných kyselin, pokud jich nemá člověk ve stravě dostatek. Pro potvrzení této informace je ale potřeba dalších studií. Kyselina myristová má největší vliv na cholesterolémii. Zvyšuje jak hladinu LDL cholesterolu, tak i hladinu HDL cholesterolu. Posledním zástupcem této skupiny mastných kyselin je kyselina palmitová. Spolu s kyselinou stearovou se jedná o jednu z nejvíce zastoupených NMK ve výživě člověka. Co se týče cholesterolu, tak kys. palmitová zvyšuje hladinu obou frakcí, a tím i hladinu celkového cholesterolu. Dle některých zdrojů kyselina palmitová reguluje také hladinu některých hormonů, ovlivňuje imunitní funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci. Z tohoto důvodu by se měli diabetici vyhýbat potravinám bohatým na tuto mastnou kyselinu. Kyselina stearová Na rozdíl od ostatních nasycených MK, které jsou popsány výše, disponuje kyselina stearová odlišným chováním v organismu. Tato mastná kyselina s 18 atomy uhlíku má vítaný vliv na hladinu LDL cholesterolu, kterou dokáže mírně snižovat. HDL cholesterol v jejím případě zůstává nedotčený, ale vzhledem k tomu, že snižuje celkovou hladinu cholesterolu, považuje se její vliv za příznivý, protože zlepšuje poměr mezi LDL a HDL frakcí. Dále bylo prokázáno, že kys. stearová zvyšuje inzulinosenzitivitu. Příjem nasycených MK by měl být do 10 % z celkového denního energetického příjmu. Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem. Nasycené mastné kyseliny Nasycené mastné kyseliny neobsahují dvojnou vazbu. Jejich obecnou chemickou stavbu můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)n – COOH |
| Sůl | 4,4 g (73%*) | 1,1 g (18%*) |
*) Referenční hodnoty příjmu
Aminokyselinové spektrum
| BANÁN | ve 100 g | v 1 dávce 25 g | |
|---|---|---|---|
| Kyselina asparagová | 9100 mg | 2275 mg |
Aminokyselinové spektrum Kyselina asparagová Aminokyselina - součást svalového metabolismu, zvyšuje vytrvalost a energii. |
| Kyselina glutamová | 13400 mg | 3350 mg | |
| Alanin | 3400 mg | 850 mg | |
| Arginin | 6900 mg | 1725 mg | |
| Cystein | 800 mg | 200 mg | |
| Fenylalanin | 4400 mg | 1100 mg | |
| Histidin | 2000 mg | 500 mg | |
| Isoleucin | 3600 mg | 900 mg | |
| Glycin | 3300 mg | 825 mg | |
| Leucin | 6700 mg | 1675 mg | |
| Prolin | 3600 mg | 900 mg | |
| Serin | 4200 mg | 1050 mg | |
| Threonin | 3100 mg | 775 mg | |
| Lysin | 5800 mg | 1450 mg | |
| Methionin | 900 mg | 225 mg | |
| Tryptofan | 800 mg | 200 mg | |
| Tyrosin | 3000 mg | 750 mg | |
| Valin | 4000 mg | 1000 mg |
| MANGO BROSKEV | ve 100 g | v 1 dávce 25 g | |
|---|---|---|---|
| Kyselina asparagová | 9100 mg | 2275 mg |
Aminokyselinové spektrum Kyselina asparagová Aminokyselina - součást svalového metabolismu, zvyšuje vytrvalost a energii. |
| Kyselina glutamová | 13400 mg | 3350 mg | |
| Alanin | 3400 mg | 850 mg | |
| Arginin | 6900 mg | 1725 mg | |
| Cystein | 800 mg | 200 mg | |
| Fenylalanin | 4400 mg | 1100 mg | |
| Histidin | 2000 mg | 500 mg | |
| Isoleucin | 3600 mg | 900 mg | |
| Glycin | 3300 mg | 825 mg | |
| Leucin | 6700 mg | 1675 mg | |
| Prolin | 3600 mg | 900 mg | |
| Serin | 4200 mg | 1050 mg | |
| Threonin | 3100 mg | 775 mg | |
| Lysin | 5800 mg | 1450 mg | |
| Methionin | 900 mg | 225 mg | |
| Tryptofan | 800 mg | 200 mg | |
| Tyrosin | 3000 mg | 750 mg | |
| Valin | 4000 mg | 1000 mg |
| ČOKOLÁDA | ve 100 g | v 1 dávce 25 g | |
|---|---|---|---|
| Kyselina asparagová | 9100 mg | 2275 mg |
Aminokyselinové spektrum Kyselina asparagová Aminokyselina - součást svalového metabolismu, zvyšuje vytrvalost a energii. |
| Kyselina glutamová | 13400 mg | 3350 mg | |
| Alanin | 3400 mg | 850 mg | |
| Arginin | 6900 mg | 1725 mg | |
| Cystein | 800 mg | 200 mg | |
| Fenylalanin | 4400 mg | 1100 mg | |
| Histidin | 2000 mg | 500 mg | |
| Isoleucin | 3600 mg | 900 mg | |
| Glycin | 3300 mg | 825 mg | |
| Leucin | 6700 mg | 1675 mg | |
| Prolin | 3600 mg | 900 mg | |
| Serin | 4200 mg | 1050 mg | |
| Threonin | 3100 mg | 775 mg | |
| Lysin | 5800 mg | 1450 mg | |
| Methionin | 900 mg | 225 mg | |
| Tryptofan | 800 mg | 200 mg | |
| Tyrosin | 3000 mg | 750 mg | |
| Valin | 4000 mg | 1000 mg |
| JAHODA | ve 100 g | v 1 dávce 25 g | |
|---|---|---|---|
| Kyselina asparagová | 9100 mg | 2275 mg |
Aminokyselinové spektrum Kyselina asparagová Aminokyselina - součást svalového metabolismu, zvyšuje vytrvalost a energii. |
| Kyselina glutamová | 13400 mg | 3350 mg | |
| Alanin | 3400 mg | 850 mg | |
| Arginin | 6900 mg | 1725 mg | |
| Cystein | 800 mg | 200 mg | |
| Fenylalanin | 4400 mg | 1100 mg | |
| Histidin | 2000 mg | 500 mg | |
| Isoleucin | 3600 mg | 900 mg | |
| Glycin | 3300 mg | 825 mg | |
| Leucin | 6700 mg | 1675 mg | |
| Prolin | 3600 mg | 900 mg | |
| Serin | 4200 mg | 1050 mg | |
| Threonin | 3100 mg | 775 mg | |
| Lysin | 5800 mg | 1450 mg | |
| Methionin | 900 mg | 225 mg | |
| Tryptofan | 800 mg | 200 mg | |
| Tyrosin | 3000 mg | 750 mg | |
| Valin | 4000 mg | 1000 mg |
| VANILKA | ve 100 g | v 1 dávce 25 g | |
|---|---|---|---|
| Kyselina asparagová | 9100 mg | 2275 mg |
Aminokyselinové spektrum Kyselina asparagová Aminokyselina - součást svalového metabolismu, zvyšuje vytrvalost a energii. |
| Kyselina glutamová | 13400 mg | 3350 mg | |
| Alanin | 3400 mg | 850 mg | |
| Arginin | 6900 mg | 1725 mg | |
| Cystein | 800 mg | 200 mg | |
| Fenylalanin | 4400 mg | 1100 mg | |
| Histidin | 2000 mg | 500 mg | |
| Isoleucin | 3600 mg | 900 mg | |
| Glycin | 3300 mg | 825 mg | |
| Leucin | 6700 mg | 1675 mg | |
| Prolin | 3600 mg | 900 mg | |
| Serin | 4200 mg | 1050 mg | |
| Threonin | 3100 mg | 775 mg | |
| Lysin | 5800 mg | 1450 mg | |
| Methionin | 900 mg | 225 mg | |
| Tryptofan | 800 mg | 200 mg | |
| Tyrosin | 3000 mg | 750 mg | |
| Valin | 4000 mg | 1000 mg |
Počet dávek v balení, hromadné balení, hmotnost, sazba DPH a další údaje
| Počet dávek v balení | 18 |
Udává počet jednotlivých dávek výrobku v balení. |
|---|---|---|
| Celková hmotnost včetně obalu | 500 g |
Udává celkovou hmotnost výrobku včetně jeho obalu. |
| Hromadné balení | 1 ks |
Udává počet kusů (kartonové množství) výrobku v hromadném balení (v kartonu) |
| Sazba DPH | 12 % | |
| Adresa výrobce: Orangefit B.V., Edisonweg 4A, Alkmaar, Nizozemsko (Made in EU). |
||
| Uvádí na trh: ForActiv.cz, s.r.o., Plotní 75, 602 00, Brno |
Měrná cena
| banán | 92,22 Kč / 100 g |
|---|---|
| čokoláda | 92,22 Kč / 100 g |
| jahoda | 92,22 Kč / 100 g |
| mango broskev | 92,22 Kč / 100 g |
| vanilka | 92,22 Kč / 100 g |
Další alternativní zboží
výrobce: Edgar
obsah proteinů: 76%
| 578 | Kč |
výrobce: Nutri Works
obsah proteinů: 70%
| 513 | Kč |
Napište dotaz k produktu, hodnocení nebo recenzi k výrobku Orangefit - Protein (hrachový) 450g
Ke zboží Protein (hrachový) 450g nebyla otevřena žádná diskuze,otázka ani odpověď. Buďte první.
Napište dotaz k produktu, hodnocení nebo recenzi.
Změna popisu a složení zboží, fotografií a cen vyhrazena. Etiketa výrobku a jeho balení se může lišit od zobrazené verze v závislosti na aktuálním balení od výrobce
