IsoLyte 510g

Průměrné nutriční informace
Sacharidy - uhlohydráty

Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy.

Průměrné nutriční informace
z toho cukry

Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené.

Průměrné nutriční informace
Sacharidy - uhlohydráty

Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy.

Průměrné nutriční informace
z toho cukry

Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené.

Průměrné nutriční informace
Sacharidy - uhlohydráty

Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy.

Průměrné nutriční informace
z toho cukry

Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené.

Průměrné nutriční informace
Sacharidy - uhlohydráty

Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy.

Průměrné nutriční informace
z toho cukry

Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené.

Vitamíny a minerály
Vitamín B6 - pyridoxin

Větší množství vitamínu potřebují lidé, kteří mají velký přísun bílkovin (profesionální sportovci), ženy, které berou hormonální antikoncepci. Svalová fosforylasa váže 70-80% celkového množství vitamínu B6 v lidském těle.

Vitamin B6, pyridoxin, se skládá ze tří forem - pyridoxinu, pyridoxalu a pyridoxaminu. Patří do skupiny ve vodě rozpustných vitaminů B a je nesmírně důležitý jako koenzym pro řadu metabolických (dekarboxylačních a transaminačních) přeměn v těle. Používá se jako prevence nedostatku vitaminu z potravy, při zvýšené potřebě vitaminu u těhotných a kojících žen, pak k léčbě sníženého množství pyridoxinu v těle, což se projevuje především zvýšenou nervosvalovou dráždivostí vedoucí u dětí až ke křečem, mazotokovými změnami kůže, záněty sliznice dutiny ústní. Účinná je jeho aplikace také při chudokrevnosti a při nervových obtížích. Jako doplňková látka se používá také při toxických projevech ozáření a při dlouhodobé terapii perorálními antikoncepčními přípravky, penicilaminem, isoniazidem a hydralazinem. Nepodáváme při přecitlivělosti na pyridoxin. Profylaktické podávání pyridoxinu se pohybuje do 5 mg denně, tato dávka je však snížena při použití směsi s jinými vitaminy a minerálními solemi do O,5-2 mg. Terapeutické dávkování bývá individuální. Obvyklá terapeutická perorální dávka 20 - 40 mg denně, u některých typů anémií se může dávka zvýšit až na 500 mg pyridoxinu/den. Při výskytu neobvyklých reakcí se poraďte s lékařem! Dávky v období těhotenství a při kojení také konzultovat s lékařem! Tak jako u ostatních vitamínů skupiny B, je důležitým zdrojem pyridoxinu droždí, brambory, fazole, vepřové maso, vejce, banán, zelí, mrkev, ořechy, kuřata a ryby. Příznaky nedostatku mohou být nervové poruchy, anémie (chudokrevnost), ztráta vlasů, porucha imunitního systému, růstu, svalů.

Pozor rizikové skupiny!!!

- cukrovka (diabetes mellitus)
- kuřáci
- nedostatek hořčíku
- příjem B6 je většinou provázen nedostatkem i ostatních B vitaminů, ve věkové skupině 19 až 35 let a u osob zneužívajících alkohol
- více vitaminu B6 je třeba při zvýšeném příjmu bílkovin (20 mg/g bílkoviny) a tuků ve stravě, v těhotenství, při kojení, chronické dialýze, v případě poruchy vstřebávání živin (malabsorpce), při chronickém užívání léků (např. antikoncepčních tabletek, izoniazidu, D-penicilaminu, kortizonu), při nespavosti a podrážděnosti.

Vitamíny a minerály
Vitamín C

Významný antioxidant. Zlepšuje odolnost organismus proti infekcím a nepříznivým zevním vlivům.

Vitamin C neboli kyselina askorbová je látka lehce ve vodě rozpustná. Je důležitou antioxidační látkou pro lidské tělo a je součástí řady dějů při výměně látkové v organismu. Má význam při syntéze kolagenu v pojivové tkáni, při přeměně některých aminokyselin v játrech, při syntéze steroidů v nadledvinkách, ve stimulaci dějů, které probíhají v mozku a při skladování železa v těle. Člověk si nedovede kyselinu askorbovou v těle vytvořit, je závislý na jejím příjmu potravou. Používá se k profylaxi s cílem udržet si správnou hladinu tohoto vitaminu v těle nebo při léčbě hypovitaminózy, tj. nedostatku tohoto vitaminu zejména u dětí, starších osob, kuřáků a alkoholiků. Při hypovitaminóze dochází k poškození krevních kapilár na místě buněčné výstelky, k poškození zubního lůžka, krvácení dásní, špatné hojivosti ran nebo se nedostatek vitaminu C projevuje únavností, slabostí, bolestmi v kostech, povadlou kůží. Kyselina askorbová se podává její při zvýšené spotřebě v těle, jako jsou např. virová onemocnění, stres, chlad a těžká práce. Vitaminu C se užívá také v období po nemoci, operaci a v těhotenství. Používá se také jako doplňkové léčivo při otravách některými dusíkatými barvivy. Nepodáváme při přecitlivělost na vitamin C, při výskytu ledvinných kamenů, při podávání sulfonamidů je nezbytné poradit se s lékařem! Pozor na příjem vysokých dávek vitaminu C nad 1- 2 g denně může vést k dráždění sliznice žaludku a jícnu, provázené někdy průjmy, bolestmi hlavy, slabostí, nespavosí, dále ke zvýšenému okyselení moče a ke tvorbě ledvinných oxalátových kaménků, k úbytku vitaminu B12 v těle a ke zvýšení hladiny cholesterolu. U alergiků se ojediněle může objevit kopřivka.Doporučená denní perorální dávka je okolo 50 mg (25-75 mg) denně pro dospělé a dětí nad 10 let. Dětem vevěku 3-10 let se doporučuje dávka poloviční. Potřeba vitaminu C se však značně zvyšuje při infekčních nemocech. Terapeutické dávky jsou vyšší v rozmezí 100-1000 mg denně. Dávku vitaminu C v průběhu těhotenství a období kojení konzultujte slékařem! Při podání vyšších dávek se vitamin C v těle nehromadí, jeho přebytek se vyloučí močí. Nejvýznamnějším zdrojem vitamínu C jsou u nás šípky, nať petržele, černý rybíz, jahody, kapusta, křen, zelí, paprika, pomeranč, citrón.

Vitamín C je v těle důležitý především pro:

- činnost imunity
- metabolismus vápníku
- pojivové tkáně, kolagen
- stěny cév
- zubní dáseň
- zpracování tuků
- pevnou, hladkou kůži
- silné vlasy
- zrakovou ostrost
- pozitivní náladu
- zdravé nervy
- koncentrační schopnosti
- spánek
- překonání stresu

Vitamíny a minerály
Draslík

Draslík spolu se sodíkem patří mezi biogenní prvky a poměr jejich koncentrací v buněčných tekutinách je významným faktorem pro zdravý vývoj organizmu. Draslík udržuje napětí svalů, snižuje krevní tlak, je přirozeným diuretikem.

Draslík je alkalický kov, patří k nejdůležitějším elektrolytům, je hlavním kationem obsaženým v nitrobuněčných tekutinách. Má nenahraditelný fyziologický význam při přenosu nervových signálů, kontrole svalové kontrakce udržování normálního krevního tlaku.
Pomáhá snižovat krevní tlak, také může pomáhat v prevenci hypertenze, mozkových i srdečních příhod. Nedostatkem může být vyvolána svalová slabost a nauzea. K závažnému nedostatku může dojít u lidí užívajících silná diuretika: Nízká hladina může vést až k srdečnímu selhání. Zdrojem je čerstvá zelenina, ovoce (meruňky, brambory, pomeranče), maso drůbež, mléko, jogurty. Potřeba-
Pro dospělé se doporučuje příjem 3500 mg draslíku denně. Dostatečná hladiny draslíku v krvi je důležitá např. u pacientů s „odvodňovací“ léčbou (diuretika). Nemá žádné nežádoucí efekty. Příznaky nedostatku draslíku zahrnují- svalovou slabost a únavu, psychickou podrážděnost, nauzeu, poruchy srdečního rytmu, problémy se svalovou kontrakcí a koordinací. Nízká hladina může vést až k srdečnímu selhání.

Funkce:

- hladiny draslíku a sodíku resp. jejich rovnováha má význam pro kontrolu nervových funkcí, svalových kontrakcí, stabilního krevního tlaku, pravidelný srdeční rytmus a přenos elektrochemických impulzů.
- draslík se podílí na funkci enzymových systému a ovlivňuje funkci ledvin.
- draslík jako elektrolyt se účastní utváření acido-basické rovnováhy v krvi a osmotické rovnováhy mezi tělesnými buňkami a okolní tekutinou.

Vitamíny a minerály
Fosfor

Fosfor je obsažen v každé naší buňce. Patří k základním stavebním kamenům, ze kterých jsou sestaveny naše nukleové kyseliny – nositelé dědičné informace. Účastní se přeměny cukrů, tuků a bílkovin, přenosu energie.

Fosfor je důležitou součástí struktury kostí, zubů a membrán. Tento minerál hraje významnou úlohu v několika biochemických reakcích. Hlavním zdrojem fosforu jsou maso a mléko, celozrnný chléb a cereálie. Neexistují žádné zprávy o toxických účincích fosforu. Pouze je-li spotřeba fosforu vyšší než příjem vápníku, může narušovat vstřebávání vápníku a jeho dostupnost. Vyskytuje se v potravinách jako je červené maso, drůbež, ryby, sýr (např. parmesan), vejce, obilí, ořechy, luštěniny, především hrách a čočka. Doporučené denní množství 800mg/den. Tolerovaná hranice příjmu je 4,0 g/den, nejvyšší úroveň příjmu bez pozorovaných nežádoucích příhod: 3,5 g/den. Rizikové skupiny- Vysoký příjem antacid s obsahem hliníku. Příznaky nedostatku se vyskytují zřídka. Pokud dojde k předávkování poznáme podle vysoké koncentrace fosfátu a ty mohou vést ke snížené hladině vápníku.

Funkce:

- nepostradatelnou složkou mineralizace kostí
- obsažen v hydroxyapatitu, který dodává kostem pevnost
- nejdůležitější zdroj energie pro buňku (adenosin-trifosfát, ATP)
- základním prvkem tuků ve stavbě buněčných membrán (fosfolipidy)
- důležitá úloha při udržování acidobazické rovnováhy
- fosforylační aktivace mnoha katalytických proteinů
- regulace homeostázy fosfátů prostřednictvím hormonů

Vitamíny a minerály
Hořčík

Hořčík je důležitý pro správnou činnost svalů a nervů, , ale i pro uvolňování energie z glukózy a pro správnou stavbu kostí. Udržuje v dobrém stavu oběhový systém a je prevencí infarktu.Mírní deprese a přispívá ke zdravým zubům.

Tento minerál je nepostradatelný pro řadu tělesných funkcí, včetně přenosu nervových impulsů, tvorby zubů a kostí a svalových stahů. Hořčík je nezbytný pro velký počet biochemických reakcí v rámci metabolismu. Aktivuje více než 300 enzymů, je důležitý pro tvorbu energie, stabilizuje buněčné membrány, je velmi důležitý jako faktor přenosu vedení, působí proti poruchám srdečního rytmu.
Důležitý ve sportu jako ochranný prostředek. Lidské tělo obsahuje 25 g. Nejbohatší na hořčík je kostra, mozek, srdeční sval, játra a ledviny, dále je v ořechách, banánech, rýži, obilninách a listové zelenině. Jeho nedostatek může vést neuromuskulární dysfunkci.Doporučená dávka je 300-maximálně 350 mg/den. Nesmí být podáván při porušené funkci ledvin a pomalém chodu srdce. Následky nedostatku hořčíku- bolesti hlavy, poruchy spánku, podrážděnost, svalové křeče, nedostatek vápníku, premenstruální syndrom, deprese, obtíže se soustředěním, zvýšený krevní tlak, průjem a zácpa.
Pozor na rizikové skupiny, kterými je těhotenství, kojení, velké sportovní výkony, postižení střev, antikoncepce, vysoký příjem vápníku, bílkovin, mentální anorexie a cukrovka.

Vitamíny a minerály
Vápník

Vápník patří mezi biogenní prvky, které jsou nezbytné pro všechny živé organismy. V tělech obratlovců je základní součástí kostí a zubů, nachází se ale i ve svalech, krvi a dalších tělesných tkáních.

Jeden z nejznámějších a nejužívanějších minerálů 2% celkové hmotnosti těla.. V moderní stravě (s výjimkou některých mléčných produktů) jej bývá nedostatek.Vápník je základní součástí kostí a zubů, kterým pomáhá zajišťovat pevnost a tvar. Relativně malé množství je obsaženo v krevní plasmě, kde asistuje při přestupu živin buněčnými membránami. Je také nezbytný pro správnou krevní srážlivost, hojení ran a činnost svalů. Dostatečný a dlouhodobý příjem dobře využitelné formy vápníku je důležitou prevencí v boji proti osteoporóze. Nelezneme jej v mléčných výrobcích, zelenině a ovoci. Dávkování 800 mg/den.
Nesmí být podáván při snížené funkci ledvin, zvýšené hladině vápníku, předávkováním vitaminu D. Nedostatek vápníku se projevuje únavou, poruchou srážení krve a podrážděností.
Vysoké dávky mohou vést k předávkování zácpa nebo průjem.

Rizikové skupiny:

- děti, dospívající, starší lidé (snížené vstřebávání vápníku)
- těhotenství, kojení
- užívání léků (projímadla, tetracykliny, antacida)
- vysoký příjem fosforu (limonády, omáčky) a živočišných bílkovin (dochází k okyselení vnitřního prostředí a vápník je tělem používán k neutralizaci kyselosti), volné mastné kyseliny (tvorba rozpustných komplexů s vápníkem), čaj, špenát, rebarbora
- menopauza
- akutní zánět slinivky břišní
- porucha vstřebávání (Crohnova nemoc)
- nedostatek vitaminu D (zejména starší lidé)

Vitamíny a minerály
Vitamín B6 - pyridoxin

Větší množství vitamínu potřebují lidé, kteří mají velký přísun bílkovin (profesionální sportovci), ženy, které berou hormonální antikoncepci. Svalová fosforylasa váže 70-80% celkového množství vitamínu B6 v lidském těle.

Vitamin B6, pyridoxin, se skládá ze tří forem - pyridoxinu, pyridoxalu a pyridoxaminu. Patří do skupiny ve vodě rozpustných vitaminů B a je nesmírně důležitý jako koenzym pro řadu metabolických (dekarboxylačních a transaminačních) přeměn v těle. Používá se jako prevence nedostatku vitaminu z potravy, při zvýšené potřebě vitaminu u těhotných a kojících žen, pak k léčbě sníženého množství pyridoxinu v těle, což se projevuje především zvýšenou nervosvalovou dráždivostí vedoucí u dětí až ke křečem, mazotokovými změnami kůže, záněty sliznice dutiny ústní. Účinná je jeho aplikace také při chudokrevnosti a při nervových obtížích. Jako doplňková látka se používá také při toxických projevech ozáření a při dlouhodobé terapii perorálními antikoncepčními přípravky, penicilaminem, isoniazidem a hydralazinem. Nepodáváme při přecitlivělosti na pyridoxin. Profylaktické podávání pyridoxinu se pohybuje do 5 mg denně, tato dávka je však snížena při použití směsi s jinými vitaminy a minerálními solemi do O,5-2 mg. Terapeutické dávkování bývá individuální. Obvyklá terapeutická perorální dávka 20 - 40 mg denně, u některých typů anémií se může dávka zvýšit až na 500 mg pyridoxinu/den. Při výskytu neobvyklých reakcí se poraďte s lékařem! Dávky v období těhotenství a při kojení také konzultovat s lékařem! Tak jako u ostatních vitamínů skupiny B, je důležitým zdrojem pyridoxinu droždí, brambory, fazole, vepřové maso, vejce, banán, zelí, mrkev, ořechy, kuřata a ryby. Příznaky nedostatku mohou být nervové poruchy, anémie (chudokrevnost), ztráta vlasů, porucha imunitního systému, růstu, svalů.

Pozor rizikové skupiny!!!

- cukrovka (diabetes mellitus)
- kuřáci
- nedostatek hořčíku
- příjem B6 je většinou provázen nedostatkem i ostatních B vitaminů, ve věkové skupině 19 až 35 let a u osob zneužívajících alkohol
- více vitaminu B6 je třeba při zvýšeném příjmu bílkovin (20 mg/g bílkoviny) a tuků ve stravě, v těhotenství, při kojení, chronické dialýze, v případě poruchy vstřebávání živin (malabsorpce), při chronickém užívání léků (např. antikoncepčních tabletek, izoniazidu, D-penicilaminu, kortizonu), při nespavosti a podrážděnosti.

Vitamíny a minerály
Vitamín C

Významný antioxidant. Zlepšuje odolnost organismus proti infekcím a nepříznivým zevním vlivům.

Vitamin C neboli kyselina askorbová je látka lehce ve vodě rozpustná. Je důležitou antioxidační látkou pro lidské tělo a je součástí řady dějů při výměně látkové v organismu. Má význam při syntéze kolagenu v pojivové tkáni, při přeměně některých aminokyselin v játrech, při syntéze steroidů v nadledvinkách, ve stimulaci dějů, které probíhají v mozku a při skladování železa v těle. Člověk si nedovede kyselinu askorbovou v těle vytvořit, je závislý na jejím příjmu potravou. Používá se k profylaxi s cílem udržet si správnou hladinu tohoto vitaminu v těle nebo při léčbě hypovitaminózy, tj. nedostatku tohoto vitaminu zejména u dětí, starších osob, kuřáků a alkoholiků. Při hypovitaminóze dochází k poškození krevních kapilár na místě buněčné výstelky, k poškození zubního lůžka, krvácení dásní, špatné hojivosti ran nebo se nedostatek vitaminu C projevuje únavností, slabostí, bolestmi v kostech, povadlou kůží. Kyselina askorbová se podává její při zvýšené spotřebě v těle, jako jsou např. virová onemocnění, stres, chlad a těžká práce. Vitaminu C se užívá také v období po nemoci, operaci a v těhotenství. Používá se také jako doplňkové léčivo při otravách některými dusíkatými barvivy. Nepodáváme při přecitlivělost na vitamin C, při výskytu ledvinných kamenů, při podávání sulfonamidů je nezbytné poradit se s lékařem! Pozor na příjem vysokých dávek vitaminu C nad 1- 2 g denně může vést k dráždění sliznice žaludku a jícnu, provázené někdy průjmy, bolestmi hlavy, slabostí, nespavosí, dále ke zvýšenému okyselení moče a ke tvorbě ledvinných oxalátových kaménků, k úbytku vitaminu B12 v těle a ke zvýšení hladiny cholesterolu. U alergiků se ojediněle může objevit kopřivka.Doporučená denní perorální dávka je okolo 50 mg (25-75 mg) denně pro dospělé a dětí nad 10 let. Dětem vevěku 3-10 let se doporučuje dávka poloviční. Potřeba vitaminu C se však značně zvyšuje při infekčních nemocech. Terapeutické dávky jsou vyšší v rozmezí 100-1000 mg denně. Dávku vitaminu C v průběhu těhotenství a období kojení konzultujte slékařem! Při podání vyšších dávek se vitamin C v těle nehromadí, jeho přebytek se vyloučí močí. Nejvýznamnějším zdrojem vitamínu C jsou u nás šípky, nať petržele, černý rybíz, jahody, kapusta, křen, zelí, paprika, pomeranč, citrón.

Vitamín C je v těle důležitý především pro:

- činnost imunity
- metabolismus vápníku
- pojivové tkáně, kolagen
- stěny cév
- zubní dáseň
- zpracování tuků
- pevnou, hladkou kůži
- silné vlasy
- zrakovou ostrost
- pozitivní náladu
- zdravé nervy
- koncentrační schopnosti
- spánek
- překonání stresu

Vitamíny a minerály
Draslík

Draslík spolu se sodíkem patří mezi biogenní prvky a poměr jejich koncentrací v buněčných tekutinách je významným faktorem pro zdravý vývoj organizmu. Draslík udržuje napětí svalů, snižuje krevní tlak, je přirozeným diuretikem.

Draslík je alkalický kov, patří k nejdůležitějším elektrolytům, je hlavním kationem obsaženým v nitrobuněčných tekutinách. Má nenahraditelný fyziologický význam při přenosu nervových signálů, kontrole svalové kontrakce udržování normálního krevního tlaku.
Pomáhá snižovat krevní tlak, také může pomáhat v prevenci hypertenze, mozkových i srdečních příhod. Nedostatkem může být vyvolána svalová slabost a nauzea. K závažnému nedostatku může dojít u lidí užívajících silná diuretika: Nízká hladina může vést až k srdečnímu selhání. Zdrojem je čerstvá zelenina, ovoce (meruňky, brambory, pomeranče), maso drůbež, mléko, jogurty. Potřeba-
Pro dospělé se doporučuje příjem 3500 mg draslíku denně. Dostatečná hladiny draslíku v krvi je důležitá např. u pacientů s „odvodňovací“ léčbou (diuretika). Nemá žádné nežádoucí efekty. Příznaky nedostatku draslíku zahrnují- svalovou slabost a únavu, psychickou podrážděnost, nauzeu, poruchy srdečního rytmu, problémy se svalovou kontrakcí a koordinací. Nízká hladina může vést až k srdečnímu selhání.

Funkce:

- hladiny draslíku a sodíku resp. jejich rovnováha má význam pro kontrolu nervových funkcí, svalových kontrakcí, stabilního krevního tlaku, pravidelný srdeční rytmus a přenos elektrochemických impulzů.
- draslík se podílí na funkci enzymových systému a ovlivňuje funkci ledvin.
- draslík jako elektrolyt se účastní utváření acido-basické rovnováhy v krvi a osmotické rovnováhy mezi tělesnými buňkami a okolní tekutinou.

Vitamíny a minerály
Fosfor

Fosfor je obsažen v každé naší buňce. Patří k základním stavebním kamenům, ze kterých jsou sestaveny naše nukleové kyseliny – nositelé dědičné informace. Účastní se přeměny cukrů, tuků a bílkovin, přenosu energie.

Fosfor je důležitou součástí struktury kostí, zubů a membrán. Tento minerál hraje významnou úlohu v několika biochemických reakcích. Hlavním zdrojem fosforu jsou maso a mléko, celozrnný chléb a cereálie. Neexistují žádné zprávy o toxických účincích fosforu. Pouze je-li spotřeba fosforu vyšší než příjem vápníku, může narušovat vstřebávání vápníku a jeho dostupnost. Vyskytuje se v potravinách jako je červené maso, drůbež, ryby, sýr (např. parmesan), vejce, obilí, ořechy, luštěniny, především hrách a čočka. Doporučené denní množství 800mg/den. Tolerovaná hranice příjmu je 4,0 g/den, nejvyšší úroveň příjmu bez pozorovaných nežádoucích příhod: 3,5 g/den. Rizikové skupiny- Vysoký příjem antacid s obsahem hliníku. Příznaky nedostatku se vyskytují zřídka. Pokud dojde k předávkování poznáme podle vysoké koncentrace fosfátu a ty mohou vést ke snížené hladině vápníku.

Funkce:

- nepostradatelnou složkou mineralizace kostí
- obsažen v hydroxyapatitu, který dodává kostem pevnost
- nejdůležitější zdroj energie pro buňku (adenosin-trifosfát, ATP)
- základním prvkem tuků ve stavbě buněčných membrán (fosfolipidy)
- důležitá úloha při udržování acidobazické rovnováhy
- fosforylační aktivace mnoha katalytických proteinů
- regulace homeostázy fosfátů prostřednictvím hormonů

Vitamíny a minerály
Hořčík

Hořčík je důležitý pro správnou činnost svalů a nervů, , ale i pro uvolňování energie z glukózy a pro správnou stavbu kostí. Udržuje v dobrém stavu oběhový systém a je prevencí infarktu.Mírní deprese a přispívá ke zdravým zubům.

Tento minerál je nepostradatelný pro řadu tělesných funkcí, včetně přenosu nervových impulsů, tvorby zubů a kostí a svalových stahů. Hořčík je nezbytný pro velký počet biochemických reakcí v rámci metabolismu. Aktivuje více než 300 enzymů, je důležitý pro tvorbu energie, stabilizuje buněčné membrány, je velmi důležitý jako faktor přenosu vedení, působí proti poruchám srdečního rytmu.
Důležitý ve sportu jako ochranný prostředek. Lidské tělo obsahuje 25 g. Nejbohatší na hořčík je kostra, mozek, srdeční sval, játra a ledviny, dále je v ořechách, banánech, rýži, obilninách a listové zelenině. Jeho nedostatek může vést neuromuskulární dysfunkci.Doporučená dávka je 300-maximálně 350 mg/den. Nesmí být podáván při porušené funkci ledvin a pomalém chodu srdce. Následky nedostatku hořčíku- bolesti hlavy, poruchy spánku, podrážděnost, svalové křeče, nedostatek vápníku, premenstruální syndrom, deprese, obtíže se soustředěním, zvýšený krevní tlak, průjem a zácpa.
Pozor na rizikové skupiny, kterými je těhotenství, kojení, velké sportovní výkony, postižení střev, antikoncepce, vysoký příjem vápníku, bílkovin, mentální anorexie a cukrovka.

Vitamíny a minerály
Vápník

Vápník patří mezi biogenní prvky, které jsou nezbytné pro všechny živé organismy. V tělech obratlovců je základní součástí kostí a zubů, nachází se ale i ve svalech, krvi a dalších tělesných tkáních.

Jeden z nejznámějších a nejužívanějších minerálů 2% celkové hmotnosti těla.. V moderní stravě (s výjimkou některých mléčných produktů) jej bývá nedostatek.Vápník je základní součástí kostí a zubů, kterým pomáhá zajišťovat pevnost a tvar. Relativně malé množství je obsaženo v krevní plasmě, kde asistuje při přestupu živin buněčnými membránami. Je také nezbytný pro správnou krevní srážlivost, hojení ran a činnost svalů. Dostatečný a dlouhodobý příjem dobře využitelné formy vápníku je důležitou prevencí v boji proti osteoporóze. Nelezneme jej v mléčných výrobcích, zelenině a ovoci. Dávkování 800 mg/den.
Nesmí být podáván při snížené funkci ledvin, zvýšené hladině vápníku, předávkováním vitaminu D. Nedostatek vápníku se projevuje únavou, poruchou srážení krve a podrážděností.
Vysoké dávky mohou vést k předávkování zácpa nebo průjem.

Rizikové skupiny:

- děti, dospívající, starší lidé (snížené vstřebávání vápníku)
- těhotenství, kojení
- užívání léků (projímadla, tetracykliny, antacida)
- vysoký příjem fosforu (limonády, omáčky) a živočišných bílkovin (dochází k okyselení vnitřního prostředí a vápník je tělem používán k neutralizaci kyselosti), volné mastné kyseliny (tvorba rozpustných komplexů s vápníkem), čaj, špenát, rebarbora
- menopauza
- akutní zánět slinivky břišní
- porucha vstřebávání (Crohnova nemoc)
- nedostatek vitaminu D (zejména starší lidé)

Vitamíny a minerály
Vitamín B6 - pyridoxin

Větší množství vitamínu potřebují lidé, kteří mají velký přísun bílkovin (profesionální sportovci), ženy, které berou hormonální antikoncepci. Svalová fosforylasa váže 70-80% celkového množství vitamínu B6 v lidském těle.

Vitamin B6, pyridoxin, se skládá ze tří forem - pyridoxinu, pyridoxalu a pyridoxaminu. Patří do skupiny ve vodě rozpustných vitaminů B a je nesmírně důležitý jako koenzym pro řadu metabolických (dekarboxylačních a transaminačních) přeměn v těle. Používá se jako prevence nedostatku vitaminu z potravy, při zvýšené potřebě vitaminu u těhotných a kojících žen, pak k léčbě sníženého množství pyridoxinu v těle, což se projevuje především zvýšenou nervosvalovou dráždivostí vedoucí u dětí až ke křečem, mazotokovými změnami kůže, záněty sliznice dutiny ústní. Účinná je jeho aplikace také při chudokrevnosti a při nervových obtížích. Jako doplňková látka se používá také při toxických projevech ozáření a při dlouhodobé terapii perorálními antikoncepčními přípravky, penicilaminem, isoniazidem a hydralazinem. Nepodáváme při přecitlivělosti na pyridoxin. Profylaktické podávání pyridoxinu se pohybuje do 5 mg denně, tato dávka je však snížena při použití směsi s jinými vitaminy a minerálními solemi do O,5-2 mg. Terapeutické dávkování bývá individuální. Obvyklá terapeutická perorální dávka 20 - 40 mg denně, u některých typů anémií se může dávka zvýšit až na 500 mg pyridoxinu/den. Při výskytu neobvyklých reakcí se poraďte s lékařem! Dávky v období těhotenství a při kojení také konzultovat s lékařem! Tak jako u ostatních vitamínů skupiny B, je důležitým zdrojem pyridoxinu droždí, brambory, fazole, vepřové maso, vejce, banán, zelí, mrkev, ořechy, kuřata a ryby. Příznaky nedostatku mohou být nervové poruchy, anémie (chudokrevnost), ztráta vlasů, porucha imunitního systému, růstu, svalů.

Pozor rizikové skupiny!!!

- cukrovka (diabetes mellitus)
- kuřáci
- nedostatek hořčíku
- příjem B6 je většinou provázen nedostatkem i ostatních B vitaminů, ve věkové skupině 19 až 35 let a u osob zneužívajících alkohol
- více vitaminu B6 je třeba při zvýšeném příjmu bílkovin (20 mg/g bílkoviny) a tuků ve stravě, v těhotenství, při kojení, chronické dialýze, v případě poruchy vstřebávání živin (malabsorpce), při chronickém užívání léků (např. antikoncepčních tabletek, izoniazidu, D-penicilaminu, kortizonu), při nespavosti a podrážděnosti.

Vitamíny a minerály
Vitamín C

Významný antioxidant. Zlepšuje odolnost organismus proti infekcím a nepříznivým zevním vlivům.

Vitamin C neboli kyselina askorbová je látka lehce ve vodě rozpustná. Je důležitou antioxidační látkou pro lidské tělo a je součástí řady dějů při výměně látkové v organismu. Má význam při syntéze kolagenu v pojivové tkáni, při přeměně některých aminokyselin v játrech, při syntéze steroidů v nadledvinkách, ve stimulaci dějů, které probíhají v mozku a při skladování železa v těle. Člověk si nedovede kyselinu askorbovou v těle vytvořit, je závislý na jejím příjmu potravou. Používá se k profylaxi s cílem udržet si správnou hladinu tohoto vitaminu v těle nebo při léčbě hypovitaminózy, tj. nedostatku tohoto vitaminu zejména u dětí, starších osob, kuřáků a alkoholiků. Při hypovitaminóze dochází k poškození krevních kapilár na místě buněčné výstelky, k poškození zubního lůžka, krvácení dásní, špatné hojivosti ran nebo se nedostatek vitaminu C projevuje únavností, slabostí, bolestmi v kostech, povadlou kůží. Kyselina askorbová se podává její při zvýšené spotřebě v těle, jako jsou např. virová onemocnění, stres, chlad a těžká práce. Vitaminu C se užívá také v období po nemoci, operaci a v těhotenství. Používá se také jako doplňkové léčivo při otravách některými dusíkatými barvivy. Nepodáváme při přecitlivělost na vitamin C, při výskytu ledvinných kamenů, při podávání sulfonamidů je nezbytné poradit se s lékařem! Pozor na příjem vysokých dávek vitaminu C nad 1- 2 g denně může vést k dráždění sliznice žaludku a jícnu, provázené někdy průjmy, bolestmi hlavy, slabostí, nespavosí, dále ke zvýšenému okyselení moče a ke tvorbě ledvinných oxalátových kaménků, k úbytku vitaminu B12 v těle a ke zvýšení hladiny cholesterolu. U alergiků se ojediněle může objevit kopřivka.Doporučená denní perorální dávka je okolo 50 mg (25-75 mg) denně pro dospělé a dětí nad 10 let. Dětem vevěku 3-10 let se doporučuje dávka poloviční. Potřeba vitaminu C se však značně zvyšuje při infekčních nemocech. Terapeutické dávky jsou vyšší v rozmezí 100-1000 mg denně. Dávku vitaminu C v průběhu těhotenství a období kojení konzultujte slékařem! Při podání vyšších dávek se vitamin C v těle nehromadí, jeho přebytek se vyloučí močí. Nejvýznamnějším zdrojem vitamínu C jsou u nás šípky, nať petržele, černý rybíz, jahody, kapusta, křen, zelí, paprika, pomeranč, citrón.

Vitamín C je v těle důležitý především pro:

- činnost imunity
- metabolismus vápníku
- pojivové tkáně, kolagen
- stěny cév
- zubní dáseň
- zpracování tuků
- pevnou, hladkou kůži
- silné vlasy
- zrakovou ostrost
- pozitivní náladu
- zdravé nervy
- koncentrační schopnosti
- spánek
- překonání stresu

Vitamíny a minerály
Draslík

Draslík spolu se sodíkem patří mezi biogenní prvky a poměr jejich koncentrací v buněčných tekutinách je významným faktorem pro zdravý vývoj organizmu. Draslík udržuje napětí svalů, snižuje krevní tlak, je přirozeným diuretikem.

Draslík je alkalický kov, patří k nejdůležitějším elektrolytům, je hlavním kationem obsaženým v nitrobuněčných tekutinách. Má nenahraditelný fyziologický význam při přenosu nervových signálů, kontrole svalové kontrakce udržování normálního krevního tlaku.
Pomáhá snižovat krevní tlak, také může pomáhat v prevenci hypertenze, mozkových i srdečních příhod. Nedostatkem může být vyvolána svalová slabost a nauzea. K závažnému nedostatku může dojít u lidí užívajících silná diuretika: Nízká hladina může vést až k srdečnímu selhání. Zdrojem je čerstvá zelenina, ovoce (meruňky, brambory, pomeranče), maso drůbež, mléko, jogurty. Potřeba-
Pro dospělé se doporučuje příjem 3500 mg draslíku denně. Dostatečná hladiny draslíku v krvi je důležitá např. u pacientů s „odvodňovací“ léčbou (diuretika). Nemá žádné nežádoucí efekty. Příznaky nedostatku draslíku zahrnují- svalovou slabost a únavu, psychickou podrážděnost, nauzeu, poruchy srdečního rytmu, problémy se svalovou kontrakcí a koordinací. Nízká hladina může vést až k srdečnímu selhání.

Funkce:

- hladiny draslíku a sodíku resp. jejich rovnováha má význam pro kontrolu nervových funkcí, svalových kontrakcí, stabilního krevního tlaku, pravidelný srdeční rytmus a přenos elektrochemických impulzů.
- draslík se podílí na funkci enzymových systému a ovlivňuje funkci ledvin.
- draslík jako elektrolyt se účastní utváření acido-basické rovnováhy v krvi a osmotické rovnováhy mezi tělesnými buňkami a okolní tekutinou.

Vitamíny a minerály
Fosfor

Fosfor je obsažen v každé naší buňce. Patří k základním stavebním kamenům, ze kterých jsou sestaveny naše nukleové kyseliny – nositelé dědičné informace. Účastní se přeměny cukrů, tuků a bílkovin, přenosu energie.

Fosfor je důležitou součástí struktury kostí, zubů a membrán. Tento minerál hraje významnou úlohu v několika biochemických reakcích. Hlavním zdrojem fosforu jsou maso a mléko, celozrnný chléb a cereálie. Neexistují žádné zprávy o toxických účincích fosforu. Pouze je-li spotřeba fosforu vyšší než příjem vápníku, může narušovat vstřebávání vápníku a jeho dostupnost. Vyskytuje se v potravinách jako je červené maso, drůbež, ryby, sýr (např. parmesan), vejce, obilí, ořechy, luštěniny, především hrách a čočka. Doporučené denní množství 800mg/den. Tolerovaná hranice příjmu je 4,0 g/den, nejvyšší úroveň příjmu bez pozorovaných nežádoucích příhod: 3,5 g/den. Rizikové skupiny- Vysoký příjem antacid s obsahem hliníku. Příznaky nedostatku se vyskytují zřídka. Pokud dojde k předávkování poznáme podle vysoké koncentrace fosfátu a ty mohou vést ke snížené hladině vápníku.

Funkce:

- nepostradatelnou složkou mineralizace kostí
- obsažen v hydroxyapatitu, který dodává kostem pevnost
- nejdůležitější zdroj energie pro buňku (adenosin-trifosfát, ATP)
- základním prvkem tuků ve stavbě buněčných membrán (fosfolipidy)
- důležitá úloha při udržování acidobazické rovnováhy
- fosforylační aktivace mnoha katalytických proteinů
- regulace homeostázy fosfátů prostřednictvím hormonů

Vitamíny a minerály
Hořčík

Hořčík je důležitý pro správnou činnost svalů a nervů, , ale i pro uvolňování energie z glukózy a pro správnou stavbu kostí. Udržuje v dobrém stavu oběhový systém a je prevencí infarktu.Mírní deprese a přispívá ke zdravým zubům.

Tento minerál je nepostradatelný pro řadu tělesných funkcí, včetně přenosu nervových impulsů, tvorby zubů a kostí a svalových stahů. Hořčík je nezbytný pro velký počet biochemických reakcí v rámci metabolismu. Aktivuje více než 300 enzymů, je důležitý pro tvorbu energie, stabilizuje buněčné membrány, je velmi důležitý jako faktor přenosu vedení, působí proti poruchám srdečního rytmu.
Důležitý ve sportu jako ochranný prostředek. Lidské tělo obsahuje 25 g. Nejbohatší na hořčík je kostra, mozek, srdeční sval, játra a ledviny, dále je v ořechách, banánech, rýži, obilninách a listové zelenině. Jeho nedostatek může vést neuromuskulární dysfunkci.Doporučená dávka je 300-maximálně 350 mg/den. Nesmí být podáván při porušené funkci ledvin a pomalém chodu srdce. Následky nedostatku hořčíku- bolesti hlavy, poruchy spánku, podrážděnost, svalové křeče, nedostatek vápníku, premenstruální syndrom, deprese, obtíže se soustředěním, zvýšený krevní tlak, průjem a zácpa.
Pozor na rizikové skupiny, kterými je těhotenství, kojení, velké sportovní výkony, postižení střev, antikoncepce, vysoký příjem vápníku, bílkovin, mentální anorexie a cukrovka.

Vitamíny a minerály
Vápník

Vápník patří mezi biogenní prvky, které jsou nezbytné pro všechny živé organismy. V tělech obratlovců je základní součástí kostí a zubů, nachází se ale i ve svalech, krvi a dalších tělesných tkáních.

Jeden z nejznámějších a nejužívanějších minerálů 2% celkové hmotnosti těla.. V moderní stravě (s výjimkou některých mléčných produktů) jej bývá nedostatek.Vápník je základní součástí kostí a zubů, kterým pomáhá zajišťovat pevnost a tvar. Relativně malé množství je obsaženo v krevní plasmě, kde asistuje při přestupu živin buněčnými membránami. Je také nezbytný pro správnou krevní srážlivost, hojení ran a činnost svalů. Dostatečný a dlouhodobý příjem dobře využitelné formy vápníku je důležitou prevencí v boji proti osteoporóze. Nelezneme jej v mléčných výrobcích, zelenině a ovoci. Dávkování 800 mg/den.
Nesmí být podáván při snížené funkci ledvin, zvýšené hladině vápníku, předávkováním vitaminu D. Nedostatek vápníku se projevuje únavou, poruchou srážení krve a podrážděností.
Vysoké dávky mohou vést k předávkování zácpa nebo průjem.

Rizikové skupiny:

- děti, dospívající, starší lidé (snížené vstřebávání vápníku)
- těhotenství, kojení
- užívání léků (projímadla, tetracykliny, antacida)
- vysoký příjem fosforu (limonády, omáčky) a živočišných bílkovin (dochází k okyselení vnitřního prostředí a vápník je tělem používán k neutralizaci kyselosti), volné mastné kyseliny (tvorba rozpustných komplexů s vápníkem), čaj, špenát, rebarbora
- menopauza
- akutní zánět slinivky břišní
- porucha vstřebávání (Crohnova nemoc)
- nedostatek vitaminu D (zejména starší lidé)

Vitamíny a minerály
Vitamín B6 - pyridoxin

Větší množství vitamínu potřebují lidé, kteří mají velký přísun bílkovin (profesionální sportovci), ženy, které berou hormonální antikoncepci. Svalová fosforylasa váže 70-80% celkového množství vitamínu B6 v lidském těle.

Vitamin B6, pyridoxin, se skládá ze tří forem - pyridoxinu, pyridoxalu a pyridoxaminu. Patří do skupiny ve vodě rozpustných vitaminů B a je nesmírně důležitý jako koenzym pro řadu metabolických (dekarboxylačních a transaminačních) přeměn v těle. Používá se jako prevence nedostatku vitaminu z potravy, při zvýšené potřebě vitaminu u těhotných a kojících žen, pak k léčbě sníženého množství pyridoxinu v těle, což se projevuje především zvýšenou nervosvalovou dráždivostí vedoucí u dětí až ke křečem, mazotokovými změnami kůže, záněty sliznice dutiny ústní. Účinná je jeho aplikace také při chudokrevnosti a při nervových obtížích. Jako doplňková látka se používá také při toxických projevech ozáření a při dlouhodobé terapii perorálními antikoncepčními přípravky, penicilaminem, isoniazidem a hydralazinem. Nepodáváme při přecitlivělosti na pyridoxin. Profylaktické podávání pyridoxinu se pohybuje do 5 mg denně, tato dávka je však snížena při použití směsi s jinými vitaminy a minerálními solemi do O,5-2 mg. Terapeutické dávkování bývá individuální. Obvyklá terapeutická perorální dávka 20 - 40 mg denně, u některých typů anémií se může dávka zvýšit až na 500 mg pyridoxinu/den. Při výskytu neobvyklých reakcí se poraďte s lékařem! Dávky v období těhotenství a při kojení také konzultovat s lékařem! Tak jako u ostatních vitamínů skupiny B, je důležitým zdrojem pyridoxinu droždí, brambory, fazole, vepřové maso, vejce, banán, zelí, mrkev, ořechy, kuřata a ryby. Příznaky nedostatku mohou být nervové poruchy, anémie (chudokrevnost), ztráta vlasů, porucha imunitního systému, růstu, svalů.

Pozor rizikové skupiny!!!

- cukrovka (diabetes mellitus)
- kuřáci
- nedostatek hořčíku
- příjem B6 je většinou provázen nedostatkem i ostatních B vitaminů, ve věkové skupině 19 až 35 let a u osob zneužívajících alkohol
- více vitaminu B6 je třeba při zvýšeném příjmu bílkovin (20 mg/g bílkoviny) a tuků ve stravě, v těhotenství, při kojení, chronické dialýze, v případě poruchy vstřebávání živin (malabsorpce), při chronickém užívání léků (např. antikoncepčních tabletek, izoniazidu, D-penicilaminu, kortizonu), při nespavosti a podrážděnosti.

Vitamíny a minerály
Vitamín C

Významný antioxidant. Zlepšuje odolnost organismus proti infekcím a nepříznivým zevním vlivům.

Vitamin C neboli kyselina askorbová je látka lehce ve vodě rozpustná. Je důležitou antioxidační látkou pro lidské tělo a je součástí řady dějů při výměně látkové v organismu. Má význam při syntéze kolagenu v pojivové tkáni, při přeměně některých aminokyselin v játrech, při syntéze steroidů v nadledvinkách, ve stimulaci dějů, které probíhají v mozku a při skladování železa v těle. Člověk si nedovede kyselinu askorbovou v těle vytvořit, je závislý na jejím příjmu potravou. Používá se k profylaxi s cílem udržet si správnou hladinu tohoto vitaminu v těle nebo při léčbě hypovitaminózy, tj. nedostatku tohoto vitaminu zejména u dětí, starších osob, kuřáků a alkoholiků. Při hypovitaminóze dochází k poškození krevních kapilár na místě buněčné výstelky, k poškození zubního lůžka, krvácení dásní, špatné hojivosti ran nebo se nedostatek vitaminu C projevuje únavností, slabostí, bolestmi v kostech, povadlou kůží. Kyselina askorbová se podává její při zvýšené spotřebě v těle, jako jsou např. virová onemocnění, stres, chlad a těžká práce. Vitaminu C se užívá také v období po nemoci, operaci a v těhotenství. Používá se také jako doplňkové léčivo při otravách některými dusíkatými barvivy. Nepodáváme při přecitlivělost na vitamin C, při výskytu ledvinných kamenů, při podávání sulfonamidů je nezbytné poradit se s lékařem! Pozor na příjem vysokých dávek vitaminu C nad 1- 2 g denně může vést k dráždění sliznice žaludku a jícnu, provázené někdy průjmy, bolestmi hlavy, slabostí, nespavosí, dále ke zvýšenému okyselení moče a ke tvorbě ledvinných oxalátových kaménků, k úbytku vitaminu B12 v těle a ke zvýšení hladiny cholesterolu. U alergiků se ojediněle může objevit kopřivka.Doporučená denní perorální dávka je okolo 50 mg (25-75 mg) denně pro dospělé a dětí nad 10 let. Dětem vevěku 3-10 let se doporučuje dávka poloviční. Potřeba vitaminu C se však značně zvyšuje při infekčních nemocech. Terapeutické dávky jsou vyšší v rozmezí 100-1000 mg denně. Dávku vitaminu C v průběhu těhotenství a období kojení konzultujte slékařem! Při podání vyšších dávek se vitamin C v těle nehromadí, jeho přebytek se vyloučí močí. Nejvýznamnějším zdrojem vitamínu C jsou u nás šípky, nať petržele, černý rybíz, jahody, kapusta, křen, zelí, paprika, pomeranč, citrón.

Vitamín C je v těle důležitý především pro:

- činnost imunity
- metabolismus vápníku
- pojivové tkáně, kolagen
- stěny cév
- zubní dáseň
- zpracování tuků
- pevnou, hladkou kůži
- silné vlasy
- zrakovou ostrost
- pozitivní náladu
- zdravé nervy
- koncentrační schopnosti
- spánek
- překonání stresu

Vitamíny a minerály
Draslík

Draslík spolu se sodíkem patří mezi biogenní prvky a poměr jejich koncentrací v buněčných tekutinách je významným faktorem pro zdravý vývoj organizmu. Draslík udržuje napětí svalů, snižuje krevní tlak, je přirozeným diuretikem.

Draslík je alkalický kov, patří k nejdůležitějším elektrolytům, je hlavním kationem obsaženým v nitrobuněčných tekutinách. Má nenahraditelný fyziologický význam při přenosu nervových signálů, kontrole svalové kontrakce udržování normálního krevního tlaku.
Pomáhá snižovat krevní tlak, také může pomáhat v prevenci hypertenze, mozkových i srdečních příhod. Nedostatkem může být vyvolána svalová slabost a nauzea. K závažnému nedostatku může dojít u lidí užívajících silná diuretika: Nízká hladina může vést až k srdečnímu selhání. Zdrojem je čerstvá zelenina, ovoce (meruňky, brambory, pomeranče), maso drůbež, mléko, jogurty. Potřeba-
Pro dospělé se doporučuje příjem 3500 mg draslíku denně. Dostatečná hladiny draslíku v krvi je důležitá např. u pacientů s „odvodňovací“ léčbou (diuretika). Nemá žádné nežádoucí efekty. Příznaky nedostatku draslíku zahrnují- svalovou slabost a únavu, psychickou podrážděnost, nauzeu, poruchy srdečního rytmu, problémy se svalovou kontrakcí a koordinací. Nízká hladina může vést až k srdečnímu selhání.

Funkce:

- hladiny draslíku a sodíku resp. jejich rovnováha má význam pro kontrolu nervových funkcí, svalových kontrakcí, stabilního krevního tlaku, pravidelný srdeční rytmus a přenos elektrochemických impulzů.
- draslík se podílí na funkci enzymových systému a ovlivňuje funkci ledvin.
- draslík jako elektrolyt se účastní utváření acido-basické rovnováhy v krvi a osmotické rovnováhy mezi tělesnými buňkami a okolní tekutinou.

Vitamíny a minerály
Fosfor

Fosfor je obsažen v každé naší buňce. Patří k základním stavebním kamenům, ze kterých jsou sestaveny naše nukleové kyseliny – nositelé dědičné informace. Účastní se přeměny cukrů, tuků a bílkovin, přenosu energie.

Fosfor je důležitou součástí struktury kostí, zubů a membrán. Tento minerál hraje významnou úlohu v několika biochemických reakcích. Hlavním zdrojem fosforu jsou maso a mléko, celozrnný chléb a cereálie. Neexistují žádné zprávy o toxických účincích fosforu. Pouze je-li spotřeba fosforu vyšší než příjem vápníku, může narušovat vstřebávání vápníku a jeho dostupnost. Vyskytuje se v potravinách jako je červené maso, drůbež, ryby, sýr (např. parmesan), vejce, obilí, ořechy, luštěniny, především hrách a čočka. Doporučené denní množství 800mg/den. Tolerovaná hranice příjmu je 4,0 g/den, nejvyšší úroveň příjmu bez pozorovaných nežádoucích příhod: 3,5 g/den. Rizikové skupiny- Vysoký příjem antacid s obsahem hliníku. Příznaky nedostatku se vyskytují zřídka. Pokud dojde k předávkování poznáme podle vysoké koncentrace fosfátu a ty mohou vést ke snížené hladině vápníku.

Funkce:

- nepostradatelnou složkou mineralizace kostí
- obsažen v hydroxyapatitu, který dodává kostem pevnost
- nejdůležitější zdroj energie pro buňku (adenosin-trifosfát, ATP)
- základním prvkem tuků ve stavbě buněčných membrán (fosfolipidy)
- důležitá úloha při udržování acidobazické rovnováhy
- fosforylační aktivace mnoha katalytických proteinů
- regulace homeostázy fosfátů prostřednictvím hormonů

Vitamíny a minerály
Hořčík

Hořčík je důležitý pro správnou činnost svalů a nervů, , ale i pro uvolňování energie z glukózy a pro správnou stavbu kostí. Udržuje v dobrém stavu oběhový systém a je prevencí infarktu.Mírní deprese a přispívá ke zdravým zubům.

Tento minerál je nepostradatelný pro řadu tělesných funkcí, včetně přenosu nervových impulsů, tvorby zubů a kostí a svalových stahů. Hořčík je nezbytný pro velký počet biochemických reakcí v rámci metabolismu. Aktivuje více než 300 enzymů, je důležitý pro tvorbu energie, stabilizuje buněčné membrány, je velmi důležitý jako faktor přenosu vedení, působí proti poruchám srdečního rytmu.
Důležitý ve sportu jako ochranný prostředek. Lidské tělo obsahuje 25 g. Nejbohatší na hořčík je kostra, mozek, srdeční sval, játra a ledviny, dále je v ořechách, banánech, rýži, obilninách a listové zelenině. Jeho nedostatek může vést neuromuskulární dysfunkci.Doporučená dávka je 300-maximálně 350 mg/den. Nesmí být podáván při porušené funkci ledvin a pomalém chodu srdce. Následky nedostatku hořčíku- bolesti hlavy, poruchy spánku, podrážděnost, svalové křeče, nedostatek vápníku, premenstruální syndrom, deprese, obtíže se soustředěním, zvýšený krevní tlak, průjem a zácpa.
Pozor na rizikové skupiny, kterými je těhotenství, kojení, velké sportovní výkony, postižení střev, antikoncepce, vysoký příjem vápníku, bílkovin, mentální anorexie a cukrovka.

Vitamíny a minerály
Vápník

Vápník patří mezi biogenní prvky, které jsou nezbytné pro všechny živé organismy. V tělech obratlovců je základní součástí kostí a zubů, nachází se ale i ve svalech, krvi a dalších tělesných tkáních.

Jeden z nejznámějších a nejužívanějších minerálů 2% celkové hmotnosti těla.. V moderní stravě (s výjimkou některých mléčných produktů) jej bývá nedostatek.Vápník je základní součástí kostí a zubů, kterým pomáhá zajišťovat pevnost a tvar. Relativně malé množství je obsaženo v krevní plasmě, kde asistuje při přestupu živin buněčnými membránami. Je také nezbytný pro správnou krevní srážlivost, hojení ran a činnost svalů. Dostatečný a dlouhodobý příjem dobře využitelné formy vápníku je důležitou prevencí v boji proti osteoporóze. Nelezneme jej v mléčných výrobcích, zelenině a ovoci. Dávkování 800 mg/den.
Nesmí být podáván při snížené funkci ledvin, zvýšené hladině vápníku, předávkováním vitaminu D. Nedostatek vápníku se projevuje únavou, poruchou srážení krve a podrážděností.
Vysoké dávky mohou vést k předávkování zácpa nebo průjem.

Rizikové skupiny:

- děti, dospívající, starší lidé (snížené vstřebávání vápníku)
- těhotenství, kojení
- užívání léků (projímadla, tetracykliny, antacida)
- vysoký příjem fosforu (limonády, omáčky) a živočišných bílkovin (dochází k okyselení vnitřního prostředí a vápník je tělem používán k neutralizaci kyselosti), volné mastné kyseliny (tvorba rozpustných komplexů s vápníkem), čaj, špenát, rebarbora
- menopauza
- akutní zánět slinivky břišní
- porucha vstřebávání (Crohnova nemoc)
- nedostatek vitaminu D (zejména starší lidé)

Udává počet jednotlivých dávek výrobku v balení.

Udává celkovou hmotnost výrobku včetně jeho obalu.

Udává počet kusů (kartonové množství) výrobku v hromadném balení (v kartonu)