Expedice Pamír

HOROLEZECKÁ EXPEDICE PAMÍR – HINDÚKUŠ 2006

 

Cílem horolezecké expedice je vystoupit na tři pamírské sedmitisícovky a také z nich slézt zpátky. Pokusíme se také vystoupit na jeden z vrcholů v těžko přístupné oblasti Afghánistánu, kde od konce 60. let nebyla žádná expedice. Kromě horolezectví je pro nás neméně důležitým cílem zdokumentovat život lidí pod horami – v Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Afghánistánu . Ve druhé polovině června se na čtyřměsíční expedici vvydáme opět naším expedičním Uazem 452 A. Na trase dlouhé 20 000 km navštívíme dvanáct zemí (Slovensko - Ukrajina – Rusko – Kazachstán – Kyrgyzstán – Tádžikistán – Afghánistán – Írán – Turecko – Bulharsko – Rumunsko - Maďarsko). Očekávaný návrat z expedice je na konci října 2006...

 

Hlavním programem expedice bude především dosažení několika horolezeckých cílů. V průběhu dvou měsíců se pokusíme vystoupit na všechny tři sedmitisícovky západní části Pamíru – Pik Lenina (7134 m), Pik Koržněvské (7105 m) a Pik Komunizmu / dnes Pik Ismaila Somoni (7495 m).

 

Potom se přesuneme do sousedního Afghánistánu a podle bezpečnostní situace se pokusíme vystoupit buď na nejvyšší horu Afghánistánu Nóšak (7492 m), případně na Uparisínu (6260 m). Pokusíme se tak navázat na úspěchy první a zároveň poslední československé expedice, která na vrchol Uparisíny udělala prvovýstup v roce 1965. Podle dostupných informací, nebyla v této oblasti od konce 60. let žádná česká či slovenská horolezecká expedice!

 

Lezení v pamírských horách je charakterizováno velmi nestabilním počasím a objektivním nebezpečím v podobě častých pádů lavin a ledu a velkým množstvím ledovcových trhlin.

 

Tyto nepříznivé vlivy jsou navíc umocněny extrémními výkyvy teplot, které se pohybují od – 30°C až do + 30°C. Výstupy v Hindúkuši velice komplikuje bezpečnostní situace a špatná dostupnost. Neustále padající kameny a laviny všeho druhu obdařily vrcholy tohoto pohoří pověstí jednoho z nejtěžších a nejnebezpečnějších horolezeckých terénů světa.