|
ve 100 g |
v 1 dávce 5 g |
|
| Vitamín A - retinol |
4,8 mg (600%*) |
0,24 |
Vitamíny a minerály
Vitamín A - retinol
Vitamín A je nezbytný pro dobrý zrak, podporuje růst, a správný vývoj buněk sliznic, kostí a je důležitý pro krvetvorbu.
Vitamin A (neboli retinol či axeroftol) patří do skupiny vitaminů rozpustných v tucích. Má význam pro řadu funkcí v organismu, je důležitým růstovým faktorem, je nezbytný pro normální funkci zraku, sliznic a kůže, je důležitý také pro syntézu steroidních hormonů v těle. Jeho hlavní účinky spočívají v buněčné regulaci a při diferenciaci buněk v těle. Zajišťuje také funkční slizniční bariéru bránící vstupu infekce do organismu. Při jeho nedostatku dochází především ke změnám na oční sítnici a epiteliální tkáni. Používáme- aplikujeme při prevenci hypovitaminozy, při nedostatečné absorbci tohoto vitaminu z potravy a při jeho zvýšené potřebě v období růstu a těhotenství, při kožních změnách s charakteristickým rohovatěním pokožky, při lupénce, u akné, při šerosleposti a jiných očních nemocech a při urogenitálním onemocnění a onemocnění sliznic dutiny ústní. Nepodáváme při přecitlivělosti na vitamin A , chronického onemiocnění ledvin, u virového onemocnění jater, při chronickém alkoholismu, dále při stavech masivního předávkování vitaminem A, pokud jsou suché vlasy a projevují-li se nějaké znaky hrubé kůže. U těhotných žen je třeba vzít v úvahu i ostatní zdroje retinolu v potravě. Hrozí riziko zastavení růstu u dětí , boleesti hlavy, nevolnost, zvracení, loupající se kůže, změny na kostech,podráždění a další. Denní dávka pro doplnění vitaminu v těle by neměla překročit 10 000 m.j., doporučená denní dávka k léčbě výrazné hypovitaminózy je 30 000 až 50 000 m.j. pro dospělé. Po této dávce dochází k rychlému zlepšení funkčních změn. Krátkodobě lze použít při kožním onemocnění i vyšší dávky. Spolu s jinými vitaminy se vitamin A podává preventivně v denních dávkách kolem 3 000 m.j. Dávkování individuálně konzultovat s lékařem, opatrnosti při podávání je třeba u těhotných žen. U těhotných žen se nesmí překročit dávka 10 000 m.j. vitaminu A za den. Pozor na období těhotenství - vitamin A je možno předávkovat. U těhotných žen je nebezpečí vzniku vrozených vývojových vad plodu!!! Vyvarovat se vzniku akutní a zejména chronické otravy!
Výskyt:
- jako retinol v potravinách živočišného původu (např. olej z rybích jater, játra, mléko a mléčné výrobky)
- jako 3,4-dihydroretinol (vitamin A2) v mořských rybách (např. žralok, platýz, makrela)
- jako provitamin (karotenoidy) v zelenině a ovoci (např. mrkev, brokolice, melouny, salát, špenát, meruňky), ve střevech se mění na vitamin A pouze v množství potřebném pro tělo.
Pozor u těhotných žen!!!
Těhotným ženám se nedoporučuje užívat více než 2,4 mg retinolu denně (8000 I.U.), aby nedošlo k malformacím plodu.
Rizikové skupiny:
- novorozenci
- mladé ženy
- těhotné a kojící ženy
- muži starší 65 let
- při dlouhodobě váznoucí výživě, poruchách trávení nebo vstřebávání (např. regionální enteritida, Crohnova choroba, sprue), výhradně parenterální výživě, nemocech slinivky břišní, alkoholizmu , užívání některých léků (např. antibiotika, cholestyramin, glukokortikoidy, diuretika (zvyšují ztrátu zinku ledvinami), infekčních nemocech
- nedostatek zinku, který je nezbytný pro metabolismus vitaminu A (prostřednictvím enzymu alkohol-dehydrogenázy je zinek přímo zapojen do procesu vidění; dále je nutný pro uvolňování vitaminu A z jater)  |
| Vitamín C |
140 mg (175%*) |
7 mg (9%*) |
Vitamíny a minerály
Vitamín C
Významný antioxidant. Zlepšuje odolnost organismus proti infekcím a nepříznivým zevním vlivům.
Vitamin C neboli kyselina askorbová je látka lehce ve vodě rozpustná. Je důležitou antioxidační látkou pro lidské tělo a je součástí řady dějů při výměně látkové v organismu. Má význam při syntéze kolagenu v pojivové tkáni, při přeměně některých aminokyselin v játrech, při syntéze steroidů v nadledvinkách, ve stimulaci dějů, které probíhají v mozku a při skladování železa v těle. Člověk si nedovede kyselinu askorbovou v těle vytvořit, je závislý na jejím příjmu potravou. Používá se k profylaxi s cílem udržet si správnou hladinu tohoto vitaminu v těle nebo při léčbě hypovitaminózy, tj. nedostatku tohoto vitaminu zejména u dětí, starších osob, kuřáků a alkoholiků. Při hypovitaminóze dochází k poškození krevních kapilár na místě buněčné výstelky, k poškození zubního lůžka, krvácení dásní, špatné hojivosti ran nebo se nedostatek vitaminu C projevuje únavností, slabostí, bolestmi v kostech, povadlou kůží. Kyselina askorbová se podává její při zvýšené spotřebě v těle, jako jsou např. virová onemocnění, stres, chlad a těžká práce. Vitaminu C se užívá také v období po nemoci, operaci a v těhotenství. Používá se také jako doplňkové léčivo při otravách některými dusíkatými barvivy. Nepodáváme při přecitlivělost na vitamin C, při výskytu ledvinných kamenů, při podávání sulfonamidů je nezbytné poradit se s lékařem! Pozor na příjem vysokých dávek vitaminu C nad 1- 2 g denně může vést k dráždění sliznice žaludku a jícnu, provázené někdy průjmy, bolestmi hlavy, slabostí, nespavosí, dále ke zvýšenému okyselení moče a ke tvorbě ledvinných oxalátových kaménků, k úbytku vitaminu B12 v těle a ke zvýšení hladiny cholesterolu. U alergiků se ojediněle může objevit kopřivka.Doporučená denní perorální dávka je okolo 50 mg (25-75 mg) denně pro dospělé a dětí nad 10 let. Dětem vevěku 3-10 let se doporučuje dávka poloviční. Potřeba vitaminu C se však značně zvyšuje při infekčních nemocech. Terapeutické dávky jsou vyšší v rozmezí 100-1000 mg denně. Dávku vitaminu C v průběhu těhotenství a období kojení konzultujte slékařem! Při podání vyšších dávek se vitamin C v těle nehromadí, jeho přebytek se vyloučí močí. Nejvýznamnějším zdrojem vitamínu C jsou u nás šípky, nať petržele, černý rybíz, jahody, kapusta, křen, zelí, paprika, pomeranč, citrón.
Vitamín C je v těle důležitý především pro:
- činnost imunity
- metabolismus vápníku
- pojivové tkáně, kolagen
- stěny cév
- zubní dáseň
- zpracování tuků
- pevnou, hladkou kůži
- silné vlasy
- zrakovou ostrost
- pozitivní náladu
- zdravé nervy
- koncentrační schopnosti
- spánek
- překonání stresu |
| Draslík |
3040 mg (152%*) |
152 mg (8%*) |
Vitamíny a minerály
Draslík
Draslík spolu se sodíkem patří mezi biogenní prvky a poměr jejich koncentrací v buněčných tekutinách je významným faktorem pro zdravý vývoj organizmu. Draslík udržuje napětí svalů, snižuje krevní tlak, je přirozeným diuretikem.
Draslík je alkalický kov, patří k nejdůležitějším elektrolytům, je hlavním kationem obsaženým v nitrobuněčných tekutinách. Má nenahraditelný fyziologický význam při přenosu nervových signálů, kontrole svalové kontrakce udržování normálního krevního tlaku.
Pomáhá snižovat krevní tlak, také může pomáhat v prevenci hypertenze, mozkových i srdečních příhod. Nedostatkem může být vyvolána svalová slabost a nauzea. K závažnému nedostatku může dojít u lidí užívajících silná diuretika: Nízká hladina může vést až k srdečnímu selhání. Zdrojem je čerstvá zelenina, ovoce (meruňky, brambory, pomeranče), maso drůbež, mléko, jogurty. Potřeba-
Pro dospělé se doporučuje příjem 3500 mg draslíku denně. Dostatečná hladiny draslíku v krvi je důležitá např. u pacientů s „odvodňovací“ léčbou (diuretika). Nemá žádné nežádoucí efekty. Příznaky nedostatku draslíku zahrnují- svalovou slabost a únavu, psychickou podrážděnost, nauzeu, poruchy srdečního rytmu, problémy se svalovou kontrakcí a koordinací. Nízká hladina může vést až k srdečnímu selhání.
Funkce:
- hladiny draslíku a sodíku resp. jejich rovnováha má význam pro kontrolu nervových funkcí, svalových kontrakcí, stabilního krevního tlaku, pravidelný srdeční rytmus a přenos elektrochemických impulzů.
- draslík se podílí na funkci enzymových systému a ovlivňuje funkci ledvin.
- draslík jako elektrolyt se účastní utváření acido-basické rovnováhy v krvi a osmotické rovnováhy mezi tělesnými buňkami a okolní tekutinou. |
| Vápník |
1200 mg (150%*) |
60 mg (8%*) |
Vitamíny a minerály
Vápník
Vápník patří mezi biogenní prvky, které jsou nezbytné pro všechny živé organismy. V tělech obratlovců je základní součástí kostí a zubů, nachází se ale i ve svalech, krvi a dalších tělesných tkáních.
Jeden z nejznámějších a nejužívanějších minerálů 2% celkové hmotnosti těla.. V moderní stravě (s výjimkou některých mléčných produktů) jej bývá nedostatek.Vápník je základní součástí kostí a zubů, kterým pomáhá zajišťovat pevnost a tvar. Relativně malé množství je obsaženo v krevní plasmě, kde asistuje při přestupu živin buněčnými membránami. Je také nezbytný pro správnou krevní srážlivost, hojení ran a činnost svalů. Dostatečný a dlouhodobý příjem dobře využitelné formy vápníku je důležitou prevencí v boji proti osteoporóze. Nelezneme jej v mléčných výrobcích, zelenině a ovoci. Dávkování 800 mg/den.
Nesmí být podáván při snížené funkci ledvin, zvýšené hladině vápníku, předávkováním vitaminu D. Nedostatek vápníku se projevuje únavou, poruchou srážení krve a podrážděností.
Vysoké dávky mohou vést k předávkování zácpa nebo průjem.
Rizikové skupiny:
- děti, dospívající, starší lidé (snížené vstřebávání vápníku)
- těhotenství, kojení
- užívání léků (projímadla, tetracykliny, antacida)
- vysoký příjem fosforu (limonády, omáčky) a živočišných bílkovin (dochází k okyselení vnitřního prostředí a vápník je tělem používán k neutralizaci kyselosti), volné mastné kyseliny (tvorba rozpustných komplexů s vápníkem), čaj, špenát, rebarbora
- menopauza
- akutní zánět slinivky břišní
- porucha vstřebávání (Crohnova nemoc)
- nedostatek vitaminu D (zejména starší lidé) |
| Železo |
20 mg (143%*) |
1 mg (7%*) |
Vitamíny a minerály
Železo
Železo je nejdůležitější složkou krevního barviva hemoglobinu, obsaženého v červených krvinkách a sloužícího přenosu kyslíku do všech orgánů. Významným zdrojem železa jsou maso, játra, vaječný žloutek a celozrnné výrobky. Nedostatek železa může způsobit anemii a snížit fyzickou zdatnost nebo odolnost vůči infekcím. Je důležitým prvkem při tvorbě červených krvinek, hemoglobinu. K jeho větší ztrátě u žen dochází v období menstruace. Lze jeho dostatkem zabránit vzniku anémie, nedostatku červených krvinek, chudokrevnosti. Jeho vyšší spotřeba je zejména u sportů vytrvalostního charakteru. Vlidském těle je 3-5 g železa. Doporučené dávkování je 14 mg/den. Pro dvou leté dítě je smrtící dávka 200 – 250 mg/kg tělesné hmotnosti zdraví dospělí bez nežádoucích vedlejších projevů: 25 – 75 mg/den biologickou dostupnost železa zvyšuje vitamin C nesmí se podávat při hemochromatóze a talasemii. Nedostatek železa se projevuje- nevolností, zácpou, ztrátou chuti k jídlu, únavou, zvýšenou vnímavostí k infekcím, v případě těhotenství hrozí riziko předčasného porodu.
Rizikové skupiny:
- chudokrevnost z nedostatku železa je celosvětově nejčastějším deficitem stopového prvku (zejména v rozvojových zemích v důsledku nedostatku potravin bohatých na bílkoviny)
- těhotenství (dvojnásobný požadavek), kojení
- fáze růstu
- velký sportovní výkon
- silné menstruační krvácení
- krvácení do zažívacího traktu
- léky, zejména antacida, tetracyklin, nesteroidní antirevmatika
- speciální strava, např. vegetariánství
- interakce se složkami potravin (např. solemi kyseliny šťavelové)
- poruchy vstřebávání živin zažívacím traktem |
